OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Filmové pouto - 2. kapitola



Filmové pouto - 2. kapitolaAhoj, přináším další kapitolu. První natáčecí den a Sofie v blízkém dosahu Jareda. Co se bude dít? Nějaké trapasy? Rozhodla jsem se, že jakmile bude vždy 50 zobrazení, vydám další kapitolu. Příjemné čtení a těším se na komentáře. :)

Řinčení budíku mě probudilo z mého spánku. Když jsem otevřela oči, nemohla jsem zaregistrovat, kde to jsem. Moje oči narazily na noční stolek a všimly si vzkazu. Bylo na něm napsáno: „V sedm buď na place!“

Podívala jsem se na budík vedle vzkazu a zjistila, že je šest. Super, mám hodinu ze sebe udělat člověka a dojít na plac. Musím si dát sprchu a vydat se na cestu. Plac byl někde u lesa, protože 90 % je točeno v lese.

Sprcha byla to, co mě probudilo, i když můj žaludek byl furt trochu citlivý. V hotelovém pokoji byly froté župany, tak jsem se do jednoho zabalila a šla hledat telefon. Ležel jako vždy v přední kapse mojí kabelky a blikal. Byl plný zpráv a zmeškaných hovorů. Jak jinak, než od Marka a jedna od Jody.

Jody mi napsala jen, jak se dostanu na plac a v kolik mě čeká řidič před hotelem. Mark byl v tomhle smyslu výstižnější. Dvacet hovorů a asi dvacet zpráv. Poslala jsem mu obratem SMS, kde stálo, že musím natáčet a jsem vytížená, tak momentálně nemám čas. Snad mě chvíli nechá vydechnout.

„Dobrý den, slečno. Jsem Craig a budu váš řidič po dobu natáčení,“ řekl mi chlápek, který čekal přesně v daný čas před hotelem.

„Dobrý den, Craigu. Moc díky za váš čas,“ řekla jsem a sedla si do auta na zadní sedačky. Vedle sebe jsem hodila kabelku a batůžek plný potřebných věcí a opřela se do sedačky. Netěšila jsem na setkání s Jaredem, protože moje pocity ohledně včerejšího setkání nebyly zrovna dobré. Mám pocit, že se mu za něco mám omluvit, ale nevím zač. No, zeptám se Jody.

„Konečně, už je nejvyšší čas připravit tě na první scénu,“ tahala mě Jody s auta a psala si něco do notesu. Byla taková veselá a odpočatá.

„Musím se zeptat, mám špatný pocit ohledně včerejška, ale nevím proč,“ broukla jsem nejistě jejím směrem a kráčela k přístřešku se stanem. Bylo zde už hodně lidí. Někteří seděli u stolu a psali, jiní vybalovali věci a já si šla sednout k toaletnímu stolku se zrcadlem.

„Víš, proč se máš stydět, Sof?“ smála se Jodi a furt si něco psala.

„Nemám tušení.“

„Protože jsi Jaredkovi, jak jsi ho včera sama nazvala, pozvracela celý boty a pak mu vyprávěla o tom, jak je sexy atd,“ řekla a já se opařila o kávu, kterou jsem zrovna pila.

„Cože?“ vyprskla jsem kafe a maskérka se na mě vražedně podívala.

„No nic, musím jít, ale Jaredek má přijít co nevidět, tak si to užij, pa.“ Líbla mě na tvář a odešla. Nechala mě v tom samotnou.

Proboha, co to do mě včera vjelo? Za všechno může Mark. Kdyby mě tolik nedopálil, tohle by se to nestalo. Ztropila jsem opileckou scénu a teď se budu stydět, ale musím s ním strávit několik měsíců a natočit film, který je očekávaný. Sakra práce, Sofie!

„Dobré ráno, dámy!“ slyšela jsem povědomý hlas a ztuhla. Byl tady očividně pan sexy a já mu pozvracela boty. Bože, to je ostuda. „Dobré ráno, ty taneční partnerko,“ ozvalo se vedle mého ucha a já povyskočila leknutím. Ruměnec se mi rozlil po tváři a já cítila horko. Tak jsem se styděla!

„Taneční partnerko?“ nechápala jsem, co to bylo za vtípek. Můj nechápavý pohled ho rozesmál a já se začervenala ještě víc.

„Ale, včera ses představila jako moje taneční partnerka.“ Bože, že jsem se vůbec ptala. Dělám si to těžší sama.

„No, víš, za ten včerejší incident se omlouvám,“ šeptem jsem se omluvila a koukala do země. Bylo mi trapně jako malé holce.

„To se může stát každýmu, Sofie.“ Jeho prsty se dotkly mé už tak rozžhavené tváře a donutil mě podívat se do té jeho. Ach, ty oči. Je vážně moc pěknej, a ty široký ramena! A jak řekl moje jméno. Z jeho úst to znělo tak krásně.

Moje slova došla a jediný, co ze mě vyšlo, byl úsměv a další ruměnec. Fakt jak totální puberťačka. Pustil svoji ruku a s úsměvem odešel pryč ze stanu. Oh, i zadek stál za to.

„Sofie, tak pojď, už začínáme!“ táhla mě Jody ze stanu. Měla jsem na sobě khaki kalhoty s hodně kapsami, bílé tílko, flanelovou košili ovázanou kolem pasu a pohorky.

Venku už bylo vše připravené. Kamery, klapka, Jared. Byla zde trochu tma, jelikož jsme se nacházeli v lese. Čerstvý vzduch a ptačí cvrdlikání mě uklidňovaly. Bylo tu příjemně.

Jared byl podobně oblečený. Měl také khaki kalhoty, ale černé triko a žádnou košili. To černý triko obepínalo jeho svaly a já si musela povzdechnout. Tohle byl vždycky můj typ, ale stejnak jsem pokaždé skončila s úplným opakem. Mark byl blonďák, hubený a trochu suchar. Jak nám to mohlo vydržet tak dlouho?

 

„Klapka poprvé, záběr v lese,“ řekla členka štábu a klapla klapkou přímo před mým obličejem. Tahle scéna byla první, která má padnout ve filmu. Běžíme s Jaredem, ve filmu s Jamesem, a snažíme se schovat co nejhlouběji do lesa a najít si bezpečné místo pro přespání.

Před natáčením jsem musela podle podmínek smlouvy najít osobního trenéra a cvičit. Ve filmu často běháme, bojujeme, a tak musím mít nějakou kondičku. Nikdy jsem se sportu nebránila, tak to nebyl problém.

„Stop!“ křikl režisér, s kterým jsem natáčela už nějaký film, a zastavil náš běh. Musela jsem se pořádně nadechnout, abych vnímala, co má na srdci. „Jarede, super, jen tak dál, ale ty, Sof, tvař se víc emotivně. Tvůj výraz je nepřítomný a já chci víc emocí. Bojuješ o svůj život a utíkáš před nepřáteli, tak ať se to zobrazí ve tvém výrazu!“ křikl, abych ho přes tu dálku slyšela, a já kývla. Nevadí mi, že mě hned při první scéně kritizuje. Měl určité vize a směřoval mě jejich směrem.

„Klapka podruhé, záběr v lese.“

Snažila jsem se nemyslet na to, že se potím, ale na to, že film se stal skutečností a já musím předvést svůj nejlepší výkon. Asi mi to šlo, jelikož při další stopce už byl režisér s touhle scénou spokojenější.

„Jde ti to skvěle, Sof,“ poplácala mě Jody po zádech a donesla mi vodu. Natáčeli jsme na začátku června, takže teplo se již probouzelo a prosvítalo mezi stromy. Co nevidět bude tepleji, ale stromy nás ochrání.

Sedla jsem si na kámen, který byl poblíž, a kochala se přírodou. Škoda, že už nemám tolik času chodit do přírody. V New Yorku není moc zeleně a času. Můj poslední film se točil právě tam a vyjít někam víc do přírody nešlo. Po tomhle filmu si musím dát pauzu a někam jet.

„Sofie, tak pojď, jde se na to!“ přišla ke mně Jody a vytáhla mě na nohy. Přiběhla i maskérka, poupravila něco na obličeji a pak se vrhla na vlasy.

„Takže, scéna, kdy budete mluvit o vašem táboře a co bude dál a však víte,“ řekl režisér a šel se posadit na svoji židli za kamerou.

„Klapka potřetí, záběr táboření.“

„Co budeme dělat, Jamesi?“ hekavě vyšel tenký hlásek z mojí pusy a on se zastavil.

„Musíme se utábořit ještě hlouběji v lese a ráno zase vyrazit na cestu,“ hrál Jared moc dobře svoji roli a očima těkal po lese.

„Tak jdeme, chci být co nejdál od nich a v bezpečí,“ řekla jsem naučenou větu ze scénáře a vydala se během opět hlouběji do lesa.


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Filmové pouto - 2. kapitola:

2. AndysekAndysek přispěvatel
14.08.2017 [13:15]

AndysekAndysekA já si našla náhradního nápadníka! Emoticon ten se mi líbil nejvíc a to měl jenom jednu větu Emoticon

1. Rusalicka
14.08.2017 [10:55]

Zajimavy pribeh. Jsem zvedava jak to bude pokracovat mezi nimi a komu da Sofi prednost nakonec.

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!