OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Dobrodružství v čase 1.

24.09.2009 (14:00) • dablinka13 • Povídky » Na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 1369×

1. Díl

Pocházím z roku 2050, ale na dovolené v České republice jsem se nějakým nedopatřením stal součástí vědeckého experimentu a poslali mě do minulosti.

Objevil jsem se v přístavu, ze kterého má za pár dní vydat Kryštof Kolumbus do Indie a objeví přitom Ameriku. Jenže když jsem se zašel podívat do hospody, abych zjistil podrobnosti o té plavbě, objevil jsem partičku lidí, kteří nechtěli, aby Kryštof Kolumbus vyplul. Rozhodl jsem se že Kolumbovi pomůžu, protože jsem Američan a nevím jak by to dopadlo, kdyby Ameriku neobjevil Kolumbus ale někdo úplně jiný.

Vydával jsem se za námořníka a nechal se najmout na Kolumbovu loď, ale hned potom jsem zašel najít ty odpůrce Kolumbovy cesty, abych je odstranil. Zjistil jsem ž, že jejich kápo se jmenuje Henry Krys a jeho přívržencům říkají krysouni. Krysounů jsem se zbavil tak že jsem vyrobil velikou past na krysy a krysouny do ní pochytal a zavíral je do klec, kde jsem je tři dny krmil trojtou dávkou jedu na krysy, jenže oni měli strašnou výdrž a mě už to přestalo bavit a tak jsem vzal lžičku vody a postupně jsem je jednoho po druhým v té lžíci vody utopil.

Jenže to jsem povraždil jen krysouny, teď mi zbývá ještě najít a zneškodnit Henryho Kryse. Je to ten nejmazanější krysoun jakého znám. Spotřeboval jsem na jeho ulovení tři kola eidamu.

Když jsem ho konečně chytil tak zbývalo asi půl hodiny do odplutí a tak jsem neměl čas Henryho otrávit a následně utopit, proto jsem ho pouze svázal a utíkal jsem na loď, jenže jsem tam nedoběhl.

Ale naštěstí jsem tam doletěl, protože jsem zakopl a zastavil jsem se až o Kolumbovy nohy.

V tu chvíli se tam objevila Henrym Krysem zkorumpovaná policie a že mě jdou zatknout, jenže já se rozhodl, že chci jet s Kolumbem,  a tak jsem se začal rvát a za chvíli se rvala celá posádka.

V ten moment mě čeští vědci vrátili zpět do roku 2050.

Jsem zpátky ve svém roce, ale neradoval jsem se dlouho, protože jsem zjistil že Amerika se nejmenuje Amerika, ale Pubertika, protože ji v roce 1743 objevil jeden puberťák který utekl z domova protože když si přál k narozeninám Jaguára který má výkon motoru 150koní tak dostal opelichaného vycpaného jaguára kterého rodiče nejspíš šlohli někde při vyklízení školy a malého škaredého poníka.

A tak si kluk postavil vor a odplul.

Řeknu vám, že i když jsou tohle opravdu zajímavé dějiny tak jsem se rozhodl, že se do té bitvy vrátím a zabráním zabásnutí Kryštofa Kolumbuse za každou cenu.

Ale vrátit se zpět do minulosti není vůbec jednoduché, protože Češi s Puberťákama nikdy moc dobře nevycházeli, a tak jsem měl štěstí, že mě nevyhostili nebo nepověsili, ale jen mě odmítli poslat změnit tuhle pitomou přítomnost.

Jenže Larry Nilentrotl se jen tak nevzdává a když padla tma která všechny Čechy udusila spánkem, tak jsem se vkradl do laboratoře a to tím způsobem že jsem si z rukou udělal stoličku a poté jsem se vyšplhal sobě na ramena z ramen už jsem hravě ne to okno dosáhl.

V laboratoři naštěstí nikdo nebyl a nemají tu ani žádný kamerový systém, mají tu jen papír na který se každý nově příchozí zapíše.

U toho papíru ležela příručka ,, Jak se chovat v laboratoři“ rozhodl jsem se že si jí půjčím.

První rada byla ,,nechoďte do laboratoře bez odborníka.“ Protože tu žádný odborník není tak mi bude muset stačit tahle příručka.

Pravidlo dvě ,,Do laboratoř musíte mít správné a čisté obutí.“ Kouknu na své boty a vidím, jak jsou celé od bláta a tak jsem z batohu vytáhl velké červené papuče které jsem omylem čmajzl z hradu Bouzov a začal jsem se tam klouzat po podlaze.

Měl jsem si přečíst pravidlo tři ,, Nikdy se v laboratoři neklouzejte, je tu kluzká podlaha stane se z vás nebezpečná nekontrolovatelná střela“ ale já si ho nepřečetl a to to dopadlo, omylem jsem žďuchl do jednoho stolu a ono se to začalo všechno sesypat a bouchat. Hned jsem se dal do hledání v příručce co mám dělat a příručka mi poradila ,, Pokud v laboratoři začalo něco bouchat tak buď počkejte než to přestane, mělo by asi do půl hodiny nebo ty výbuchy přivolají nějakého odborníka, který to zastaví.“

Tahle rada mi moc nepomohla a tak jsem tu knihu zahodil a šel hledat stroj času.

Konečně jsem ho našel, ale už se rozednívalo takže už nemám moc času než sem někdo přijde a tak jsem se přenesl zase zpátky do té bitky po boku Kryštofa Kolumbuse.

shrnutí

2.Díl

Autor: dablinka13 (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Dobrodružství v čase 1.: