OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Bez názvu I.



Ok, tak když jsem to peklo způsobila tak tady je ta šílenost.... Upozorňuji, neberte to vážně, spíš jako recesi!!! Psala jsem to s kamarádkami zhruba před sedmi lety na gymplu o nudných hodinách biologie a fyziky (ani jsme to nedopsali, ale vzhledem k tomu, že je toho skoro dva sešity, tak to tu nějakou dobu bude). Byly jsme zapálené do fantasy knížek a dračího doupěte takže opravdu to berte s rezervou... A když si tam nějaký věci budou protiřečit, tak si uvědomte, že to je dílo třech osob, lehce schyzofrení charaktery a nelogické chování je nasnadě.... :-) BTW. ty divný jména jsme uloupily ve slovníku elfštiny od Tolkiena :-)

Těžké dubové dveře hospody se s hlasitým zavrzáním otevřely. Vstoupili do ní kouzelník, trpaslík a bojovník. Sedli si ke kruhovému stolu a objednali si pivo a víno.

Kouzelník se jmenoval Aldarion. Měl na sobě šedý plášť a z pod kapuce byly vidět jeho výrazné modré oči a cípky nejspíš již dlouho nestříhaných, hnědých vlnitých vlasů. Usmál se, měl krásné bílé zuby, mrknul na trpaslíka a řekl hlubokým hlasem: „Tak co Reoxi?! Jak mi vysvětlíš tvé nové pletky?!“

Trpaslík zčervenal (zlostí nebo…?), napil se piva, které přinesl tlustý hostinský a začal se obhajovat. „Hmm, co je ti vlastně do toho?“

„No něco mi do toho asi bude, když jsem tu skupinku rozzuřených chlapů musel zmrazit, abych ti pomohl!“

„Já…“

„Prostě si je podvedl.“ skočil mu líně do řeči Gannelon- bojovník.

„No jo“ Ale musíte uznat, že ten podvod mi skvěle vyšel. Teda až na ten konec.“

„Ano, to máš pravdu.“ poznamenal Aldarion. „Až na to, že jsme museli uklidňovat splašené stádo dobytka, zastavit lavinu kamení, vytáhnout tě ze zavaleného dolu a v neposlední řadě jsme tě museli zachránit před rozzuřenou hordou nevycválaných chlapů, kteří měli jen tak mimochodem několikanásobnou přesilu a uměli ovládat své zbraně.“

„Ale já opravdu nevím, jak to, že ten skvěle vymyšlený podvod prokoukli?!“ zakvílel trpaslík a třel si pomlácené končetiny.

„To je celkem jedno.“ řekl Gannelon a ukázal ke dveřím. „Heleme se, kdo nás přišel navštívit.“ Jeho zelené oči se mu rozzářily a na unuděném obličeji se objevil blažený úsměv.

Reox se otočil, aby viděl, co se Gannovi tak líbí. Ve dveřích seobjevila hezká černovlasá a modrooká dívka v krátkékožené sukni a bílé halence, která byla rozepnutá tak, žemožná odhalovala víc, než by bylo vhodné…

Aldarion obrátil oči v sloup a pak se podíval na dno svého poháru, kterého právě dosáhl. Bylo na něm vidět, že arienpříliš v lásce nemá, zato na Gannovi bylo znát, že ji vidí moc rád.

„Jak jinak. Co jiného by mohlo na bojovníkově tvářirozhostit blažený úsměv?!“ pomyslel si Reox.

Sám trpaslík nasadil potěšenou grimasu a zvolal. „Ahoj, naše milá Arien:“

„Nazdar starouši!“ řekla.

Reox se příšerně zašklebil.

Přišla k jejich stolu, pohladila Gannelonovi blond vlasy a posadila se mu na klín.

„Aldarione, sundej si tu kapuci, vypadáš jak bubák.“ řekla kriticky.

Ganny ji chytil kolem pasu a políbil ji na ucho (pro ostatní to vypadalo spíš jako by jí ho chtěl ukousnout). Oba dva se začali smát a Ganny se zeptal: „Kde ses mi tak dlouho toulala, kočičko? Docela se mi po tobě stýskalo.!“

„Vy jste mi taky moc chyběli. Hlavně ty.“ řekla a lehce ho políbila na tvář. Potom se odtáhla a posadila se na volnou židli. Luskla prsty na hospodského a objednala si víno. Pořádně se napila a postavila pohár na stůj, až se všechny ostatní sklenky rozklepaly. Pohodlně se opřela a sledovala očima Reoxe a Ganna (Aldarion se stále upřeně díval na dno svého poháru).

„ Tak co máte v plánu? Našli jste nám nějakou práci? Nebo tady v tomhle zapadákově zůstaneme třčet? Už to bude třetí týden! Začínam se tady nudit.“ prohlásila.

Aldarion přikývl a řekl: Myslím, že takovou podařenou skupinu, jako jsme my, nikdo nepotřebuje.“ Zničehonic zvrátil hlavu dozadu a začal se nekontrolovatelně smát, ukazujíce jednu riku ke dveřím.

„Čemu se směješ?“ zeptal se Reox.

„No… přece… tomu… chlapovi… v těch… ehm… hadrech.“

„Tam přeci nikdo není!“

„Ale je. Právě teď se pomalu zvedá… jenže vy ho vlastně nevidíte. Tka to musíme rychle napravit.“

Vstal, došel ke dveřím a udělal menší pohyb. V ruce mu zůstala hnědá a velmi zašlá čapka a vedle něj stál shrbený, kostnatý a velmi vyděšený človíček.

„Dost mizerná práce nejakého podprůměrného kouzelníčka.“ ohodnotil kriticky situaci.

„Tak už ptáčka máme!“ radoval se nezakrytě hostinský. „Děkuji můj pane, děkuji, že jste přišel na toho bídnýho zlodějíčka, který nám tu už nějakou dobu otravuje ovzduší. Zdržíte se u nás? Mohu vám něco nabídnout… pokoj zdarma, moje nejlepší speciality a…“

„Počkej, počkej. Nejprv si dáme něco k jídlu a pití!“ zavolal na něj Ganny.

Hostinský se na něj pohoršeně podíval.

„Jsou to moji přátelé.“ uklidnil ho Aldarion.

„V pořádku, hned vám všechno přinesu.“

 

Stmívá se, Reox a Ganny jsou mírně přiopilí. Arien je absolutně namol a usíná na židli. Jediný Aldarion sedí nad třetí prázdnou sklenkou od vína a přemýšlí. Občas se přemýtavě podívá na svou levou dlaň. Už od dětství přemýšlel, co to barevně vytetované oko na jeho dlani znamená.

Náhle v hospodě zavládlo ticho. Vzhlédl. Do místnosti vešla mladá dívka v pavučinovém plášti, na kterém uvízly kapky deště.

Zmateně si pomyslel: Žena? Teď? A tady?

Přes hlavu měla kapuci, takže jí nebylo vidět do tváře. Hluk v hospodě se znovu obnovil, Aldarion však z té dívky nemohl spustit oči. Měla ladné pohyby, jako kdyby každým svým krokem tančila.

Sundala si plášť, z pod temného hávu vyklouzly dlouhé zrzavé vlasy a tmavě zelené oči. Oblečená byla v šatech z listí.

„opravdu je to listí?“podivil se čaroděj.

Sedla si do nejtmavšího koutu místnosti a objednala si vodu. Z plátěné tašky si vytáhla knihu a začala číst. Měla vypito, Aldarion se pomalu zvedl a šel k pultu. „Dones tam té ženě sklenku vína, prosím!“ řekl hostinskému.

Šel si zpátky sednout ke svým opilým přátelům a pozoroval ji. Chvíli se dívala na sklenku, pak schovala knihu, vzala víno, přehodila si tašku přes rameno a vykročila směrem k němu. Položila ještě stále plnou číší před Aldariona a řekla. „to vy jste mi poslal tohle?“

„Ano to jsem byl já. Nechcete se posadit?“

„Mám tam plášť.“ ukázala směrem ke svému stolu.

„Alespoň na chíli…“

„Ne, nemohu…“ zaváhala. „… a víno nepiju. Ale přesto děkuji.“ Dodala rychle.

„Dobře omlouvám se, že jsem vás zdržel.“

„Sbohem!“ usmála se

„Já věřím, že se ještě setkáme!“ zavolal.

Vzala svůj plášť a šla nahoru. Přitom si všiml, že ve světle je její kůže jakoby světlounce nazelenalá. Dala si vlasy za ucho a on postřehl, že má špičaté uši a ty špičky jako by přecházely až k tmavě zelené barvě.

Zvláštní… pomyslel si. Že by nymfa? Nesmys! Ty už přeci dávno neexistují. Alespoň ne na tomhle světě. Asi jsem opilý!

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Bez názvu I.:

4. Lieutenant přispěvatel
04.09.2014 [9:36]

Lieutenant Emoticon

3. lysithea20 přispěvatel
03.10.2011 [19:03]

lysithea20 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. NiCoLkAxCuLLeNs přispěvatel
09.03.2009 [19:52]

NiCoLkAxCuLLeNs>Lucka...A neuvažuješ o tom, že by jsi tady zveřejnila pár kapitol z tvé knížkyEmoticon

1. Lucka přispěvatel
09.03.2009 [15:28]

LuckaTo je great!!! Opravdu Emoticon Uvidim, taky bych ráda něco napsala, ale nwm, jestli toho budu schopná. Já píšu svoji knížku, a tak netušim zda budu mít čas ještě na něco mimo a hlavně jestli se mi to nebude plést, což by byl docela průšvih... Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!