Anna's Suffering - 14. kapitola • OurStories.cz ~ naše povídky

Anna, když se dozvěděla, co ji čeká, tak to nezačala snášet velmi dobře. Svěří se Lindě, ale ta nedokáže držet jazyk za zuby. Co se stane?

12.08.2013 (16:00) • Sutton • Povídky » Na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 511×

Chtělo se mi brečet z mého těhotenství, chtělo se mi brečet i z toho, že se musím vdávat. Co jsem mohla dělat? Ve skutečnosti nic, a Lucase? Nikdy ho milovat nebudu, nikdy! Tohle jsem věděla přesně. Naše mámy to začaly zařizovat, abychom svatbu měli co nejdříve, a to taky už za měsíc. Ve škole jsme se snažili tvářit, že se nic neděje, až do toho dne, kdy se vezmeme, tak to oznámíme všem. Aspoň tak jsme se s Lucasem dohodli, ve skutečnosti to byl jeho nápad.

„Annie, jsi v pořádku?“ Zvedla jsem oči, abych se podívala na svou malou sestru, a nadechla jsem se.

„Ne, vůbec nejsem v pořádku. Stalo se něco naprosto děsnýho a já z toho nemůžu ven.“ Linda se posledních pár dní ke mně chovala opravdu mile a dokonce sestersky. Byla mi ve všem oporou.

„Jde o něj, že jo?“

„Víš, jak bych si přála úplny opak? Tohle je nejhorší věc v mém životě.“

„Sestřičko, bude mnohem lépe.“ Okamžitě mě objala a po mé tváři začaly stékat slzy. Brečela jsem, ale nebyla jsem to schopná vydržet, i když jsem se prostě tolik snažila. Chtěla jsem zapomenout na to, že v sobě nosím nechtěné dítě a které bylo počaté znásilněním. Tohle mě ubíjelo mnohem více, než kdybych se vyspala s normálním klukem a tohle se stalo čistě náhodou. Byla jsem tolik ublížená, že jsem si nebyla jistá, co k němu v srdci chovám. Jestli čistou nenávist, nebo něco jiného. Ale po celou dobu školy se mi vždy vyhýbal. Podle našich rodičů jsme spolu měli začít trávit čas, ale copak já jsem mohla? Ublížil mi, zničil všechno ve mně. Tohle nikdy nezapomenu. Ale vlastně je pravda, že všechno se ve škole zklidnilo, když nás rodiče k tomuhle donutili.

„Lindo? To, že jsi moje sestra, a smím ti důvěřovat, chci ti svěřit jedno malé tajemství.“

„Jsem jedno ucho, povídej.“ Nadechla jsem se a podívala se na ni.

„Musím si ho vzít, ale já ho nechci. Nenávidím ho.“

„Jen kvůli, co ti ten hajzl udělal? Děláš si srandu?!“ Linda zareagovala, jako kdyby ji v tu chvíli někdo vytočil nehoráznou blbostí. Polkla jsem. Neměla jsem jí tohle říkat, věděla jsem, že bude zle

„Tak takhle ne!“ Okamžitě odešla, během chvíle jsem vystřelila za ní. Nikde jsem ji neviděla. O můj bože, jak to tak tahle holka dělá?! Ano, byla nejrychlejší od nás ze třídy, takže jsem si byla jistá, že nahodila svůj ultra rychlý sprint. Povzdechla jsem si, tohle mi Lucas dá vyžrat. Ale Linda byla jediná, koho jsem tu měla stále při sobě. Díky ní mi pár blbečku dalo pokoj. Zamířila jsem na toalety, abych si opláchla obličej.

Nadzvedla jsem si tričko, abych si zkontrovala, jak moc jsem tlustá. Poté jsem se sklonila k umyvadlu, pustila jsem si studenou vodu. Opláchla jsem si obličej, sáhla jsem po papírové utěrce a otřela jsem kapky vody. Potom jsem ho zahlédla v zrcadle, okamžitě jsem se k němu otočila.

„Ty malá děvko!“ Praštil do zrcadla, které bylo vedle mě. Nadskočila jsem z toho, jak jsem lekla. Přiblížil se ke mně, přirazil mě na tu zeď co nejvíc bolestivě. Sykla jsem.

„Jasně jsme si stanovili moje pravidla, a tak to taky bude! Nebudeš je porušovat, stále nevíš, co se ti může stát, zlato. Takže co kdybys neriskovala, mh?!“ Zamrkala jsem.

„Ty, ty mi vyhrožuješ?“

„Páni, nečekal jsem, jak jsi chytrá, a ano, vyhrožuju. To, že si tě musím vzít a postarat se o tebe, tak mezi náma nemění nic. Je ti to jasné?!“

„Jo.“ Odvrátila jsem pohled stranou, ano, právě jsem se ho začala bát ještě víc.

„Platí, že se sejdeme u nás, že?“ Přejel mi hřebetem ruky po tváři, najednou přehodil. Netušila jsem, co si o něm mám myslet, a především o tomhle.

„Jo, budu tam.“

„Vidíš, jak umíš být poslušná,“ pousmál se a odešel. Sjela jsem po zdi na zem a zase jsem začala brečet. Bylo mi to jasné. Ublíží mi jednou, tak mi ublíží znova. Měla jsem strach jít k němu. Choval se tak nepochopitelně. Chtěla jsem, aby už byl konec.

Po škole jsem zamířila k němu a poté, když jsem zjistila, že má rodiče doma, tak jsem se uklidnila. Před rodinou se totiž choval jako nejhodnější kluk a já se mohla přetvářet a být milá též.

Následující díl »

Autor: Sutton (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování