18.06.2015 (10:00) • Ver • Povídky » Na pokračování • komentováno 4× • zobrazeno 767×

Kapitola devátá… „Nač myslíš, Angelo?“

A mužské tělo, které se k ní tisklo, Frederick, kterého stále ještě cítila v sobě, avšak přesto, jak dobrý byl, si stále uvědomovala fakt, že jí v podstatě nezáleží na tom, kdo to je.

To vědomí ji zasáhlo jako blesk z čistého nebe, když si uvědomila, že vlastně na nic jiném jí celou dobu nezáleží. On je jen další sexuální hračkou, další pomůckou k tomu, aby dosáhla toho, čeho chtěla, aby na chvíli na nic nemyslela. Nemyslela na Nicholase. Na to, že Nick, její Nick se oženil. Že ani neopustil Jackson, kam ji doprovodil, a už se tahal s jinou ženskou. Byla si vědoma faktu, že mezi nimi nikdy nic nebylo, že tedy bylo logické, že si jednoho dne najde přítelkyni, ožení se a založí si rodinu. Ale… zvláštně ji to mrzelo. Připadala si zrazená a opuštěná. Protože přes to všechno to byl přece její Nick! Ten, který ji zachránil. A na kterém ona lpěla. Kterého potřebovala!

Frederick si však její změny nálady všiml. „Nač myslíš, sladká Angelo?“ zeptal se jí a políbil ji na čelo, než z ní vyklouznul. Potlačila nutkání se ušklíbnout a informovat jej o tom, že to by v žádném případě nechtěl slyšet.

„Jsi skvělý,“ ignorovala tedy jeho otázku a začala jej lehce líbat na rty, aby odvedla jeho myšlenky z toho směru. A své taktéž, protože přesně to potřebovala… odstranit myšlenky na Nicka. Opět. Tohle bylo příliš krátkodobé řešení. Frederick – ach, ten skvělý, divoký a nádherný Frederick – z nějž i teď cítila příjemnou vůni lesního aroma, nikoliv jen proto, že se v lese nacházeli, jak si byla jistá, ale proto, že to byla součást jeho samotného. „Perfektní,“ broukla mu do ucha, když se k němu přesunula a volnou ručkou vklouzla pod tričko na pevnou hruď, mezitímco tou druhou jej stále vískala ve vlasech, které měly barvu špinavé blond.

Nejspíše tušil, že se vyhnula jeho otázce, ale rozhodl to nechat tak a dále po ní odpověď nevyžadovat. Místo toho se vrátil k líbání její jemné kůže v dekoltu, než ji lehce políbil na rty a odtáhl se od ní, aby se oba mohli obléci. Či spíše na něj čekalo jen vyzvednutí trenýrek a kalhot a zapnutí pásku, kdežto Ag si stáhla sukni šatů naopak níže a zapnula si knoflíčky kabátu. Chladno jí nebylo, ač byla trochu zpocená, ale dobře věděla, že člověku by být mělo. „Tuším, že mnoho dalšího k prohlížení již tu není,“ usoudil nakonec, když se jejich pohledy opět střetly. Ag však byla na tuhle zvláštní atmosféru po sexu, který vlastně nikdo pořádně nečekal, celkem zvyklá, proto neuhnula, ani se nečervenala či nevykazovala žádné jiné známky nervozity. A zdálo se, že ani on nemá příliš problém s tím, jak to pojmout.

„Asi bych se měla ukázat doma, aby se o mě nestrachovali,“ pokrčila rameny, „ale doufám, že se ještě setkáme, Fredericku,“ zhodnotila spokojeně a otřela se svými rty o jeho. „A případě si tohle zopakujeme,“ broukla, než se otočila. Ale dříve, než by mohla udělat krok od něj, přitáhl si ji na svou hruď a políbil ji na krk, načež vsál nozdrami pach jejího těla, což působilo dosti zvláštně, ale… co ona mohla vědět o tom, jaké mají tendence zdejší obyvatelé.

„Dnes večer v osm v klubu Wild Dance. Je tu jediný, kousek od náměstí, to nepřehlédneš,“ nadiktoval jí a lehce stiskl mezi zuby kůži na jejím krku. Podvolila se mu a naklonila hlavu na stranu, načež jen tiše zamručela, když ji pustil. Ani nevěděla, co ji to popadlo, chovat se takhle submisivně vůči nějakému obyčejnému lidskému muži. Ale překvapivě… to byla zajímavá změna, která se jí vlastně i líbila. Bylo to zvláštní a neobvyklé a on jí tímto svým sebevědomím a šarmem každopádně přitahoval.

„Přijdu,“ broukla tedy a pak již vyrazila zpět domů, aniž by se na něj otočila. Taktéž proto, že si byla jistá, už jen kvůli napětí v jejím podbřišku, že kdyby tak učinila, nejspíše si dají tady a teď další kolo. Už v tuto chvíli se na večer neuvěřitelně těšila, ač stále jí podvědomí nahlodával Nick, kterého jednoduše z hlavy plně vypustit nedokázala. A taktéž proto doufala, že zbytek dne uběhne rychle, aby se mohla řádně opít a zapomenout, než se nechá opět sevřít v silné náruči Fredericka Wolfa.

Bylo to zvláštní. V Jacksonu nikdy na Nicholase nemyslela, ba naopak, vlastně si na něj příliš nezavzpomínala! Vždyť mu ani nezavolala… téměř celou tu dobu o něm neměla žádnou zprávu, stejně jako on o ní získával informace jen ze třetí ruky. A teď jako by točil s celým jejím světem. On a jeho žena, na kterou neuvěřitelně žárlila a která ji přes to všechno uvítala do jejich rodiny a chtěla se s ní kamarádit. To vše bylo tak zvláštní, že Ag vlastně netušila, čí je a co tohle všechno má znamenat a co tahle její dovolená v jejím životě všechno dokáže změnit.

Domů přišla tak akorát ve chvíli, kdy byl čas na další sáček s tím nepříliš chutným blivajzem, který však byl přec jen lepší než všechno ostatní jídlo. A hlavně, jako jediný jej v sobě udržela. Prve se však musela umýt, a proto ze sebe shodila celkem propocené šaty a vlezla si do sprchovacího koutu. Nechala po sobě stékat teplou vodu, která ji uklidňovala, a až teď si uvědomila, co všechno za dnešek stihla již provést.

Zatraceně! napadlo ji, když si uvědomila, že při vší té touze a nutkání zapomenout na to, co se dozvěděla, úplně zapomněla na ochranu. Pitomá, pitomá, pitomá… Zhluboka vydechla a opřela se čelem o chladnou stěnu. Antikoncepci nebrala, nebyla člověk, tak netušila, zda by na ni vůbec něco takového působilo, protože většinou na ni nic, co bylo určeno pro běžné lidi, neúčinkovalo. Nebo alespoň velká část těch hloupostí. Netušila sic, zda někdo jako je ona, neb byla jediná svého druhu, může otěhotnět, zvláště s člověkem, ale rozhodně to nehodlala riskovat. A ostatně proto se vždycky hlídala a udržovala si kontrolu nad svým tělem. Přemýšlela o tom, jaké bude mít její jednání důsledky. Ale dneska… vztek, touha, všechno to dohromady způsobilo, že nad sebou vládu ztratila.

Snížila teplotu vody, která dopadala na její tělo, a zprudka vydechla vzduch z plic. Pozdě plakat nad rozlitým mlékem. Však jaká je pravděpodobnost, že bych po jednom pitomém sexu v lese otěhotněla? A možná jsem neplodná, stejně jako upíři, no ne? Vždyť to by bylo křížení druhů, prostě bude všechno v pohodě… jen se musím uklidnit a už nikdy, v žádném případě, takovou blbost nezopakovat! rozhodla sama pro sebe a s povzdechem usoudila, že i Frederick by měl mít trochu rozumu. Ale byl to chlap, od něj těžko mohla očekávat zodpovědné jednání. Proto si vždycky všechno hlídala sama. A teď udělala chybu… jedinou – no tak, za jedinou chybu by mě přece Bůh či kterýkoliv zvrácený šílenec, co nás shora pozoruje, nepotrestal, no ne?

Post scriptum: Neb se jedná o první kulatiny této povídky, byla bych ráda, kdyby ti, kdož četli, okomentovali. Jak se vám zamlouvá Ag? Jaký máte názor na styl, kterým vše píšu? Co si myslíte o Nickovi, Becky či Frederickovi? Každý dojem mi pomůže v dalším sepisování, všechna zpětná vazba se cení! Jakoukoliv kritiku, zvláště když bude konstruktivní, ocením! Není totiž mnoho smutnějšího, než povídka bez komentáře...

Autor: Ver (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Agentka: 10. kapitola: