What was the first time... • OurStories.cz ~ naše povídky

Zdravím:)
Tak toto je můj první příběh tady na Our Stories:) Je to už trošku starší příběh a řekla bych, že je i smutný. No uvidíte, když si jej přečtete:).
Kristen Bee

03.01.2011 (15:00) • KristenBee • Povídky » Jednodílné • komentováno 6× • zobrazeno 951×

What was the first time...

Stála jsem tam sama, ve velkém sále, kde mi nikdo nebyl povědomý, žádná známá tvář. Ale popravdě, všichni tady byli noví a já byla jednou z nich. Už když jsem vstoupila, cítila jsem onu přátelskou, rodinou atmosféru. Musela na poprvé zasáhnout všechny. Vtáhla mě sem, do sebe a já se nebránila. Proč taky? Cítila jsem štěstí, lásku, oddanost…

Pomalu, jen malými nesmělými kroky, jsem se rozešla do středu místnosti, abych tak překonala tu pomyslnou zeď, tu část místnosti, která mě od nich dělila. Od lidí, které jsem neznala, oni neznali mě a ani sebe navzájem. Přiblížila jsem se k jedné tmavovlasé dívce stojící u jednoho ze sloupů v této místnosti. Měla na sobě černé krátké šaty, krásné, moderní a i společenské. Byly úzké, obepnuté kolem jejího vyhublého těla, ale ani jsem nepomyslela na něco krom toho, jak jsou ty šaty dokonalé. Tvář jí halila černá kadeř a rovně střižená ofina jí zakrývala část obličeje. Teprve až jsem byla u ní, postřehla jsem ostatní se k nám přibližovat. Ostatní chlapci a dívky stojí nedaleko. Byla jsem středem pozornosti. Stáli jsme tam. Všichni odlišní, ale vlastně stejní. Černé oblečení, tmavé vlasy, bílá pleť, ale spojovalo nás toho mnohem víc.

Někdo se ke mně přiblížil až nebezpečně blízko. Jeho dech jsem cítila ve svých vlasech, na svém krku. Nepatrně jsem se otřásla. Strach mi svíral srdce. Nemohla jsem dýchat, ale cítila jsem bezpečí. Věděla jsem, že jsem v bezpečí, i v jeho mysli nebylo nic, co by naznačovalo opak. Naše mysli se propojily a já jsem viděla všechno, co bylo, je a možná i bude, jeho celý život, všechny pocity, které prožil, a city, které kdy ke komu choval. To vše on věděl i o mě. Nikdo jiný teď nebyl. Jen my dva v našich myslích. Jeho ruce se mě chytily za pas. Projelo mnou mrazení, ale to krásné. Všechno se se mnou vnitřně točilo, celý dosavadní život se mi obrátil v jedné sekundě vzhůru nohama. Nechápala jsem žádné z těch pocitů a myšlenek, které mi hýřily myslí. Neznala jsem je. Otočila jsem se na něj. Musela jsem ho vidět. Otočil mě k sobě sám a já jsem tak mohl spatřit jeho narůžovělé rty vytvarované do nesmělého úsměvu. Toho nejkrásnějšího, který jsem kdy viděla. Přes jeho bílou pleť jsem se dostala až k té nejdůležitější věci. Viděla jsem mu skrz ně ještě víc do jeho duše, ty tmavě modré oceány plné radosti, vášně i bolesti. Jeden z nich překrývala jeho černá patka. Zkoumala jsem každičkou část jeho mysli i očí a on mi to oplácel. Stále jsem nemohla pochopit tu věc, ten pocit, který se ve mně probudil. S ním jsem se změnila. Byla jsem konečně celá, i když jsem si nikdy nemyslela opak. Hledala jsem to slovo…

Láska.

Pomyslel si a políbil mě do vlasů.

Tenkrát jsem si to uvědomila. Konečně jsem jí prožívala. Za těch 17 let ničeho jsem někoho milovala. Poprvé jsem mohla myslet ty dvě slova vážně.

Miluji tě.

Opřela jsem si hlavu o jeho rameno a po té mě pohltila nekončící temnota bez toho všeho. Bez něj.

Ciao, tak jak se vám tento příběh líbil?

Budu ráda za jakýkoli komentář.

Kristen Bee

Autor: KristenBee (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Jednodílné

Sdílet

Diskuse pro článek What was the first time...:

6. Killy přispěvatel

13.10.2011 [16:15]

Napísané to bolo vážne pekne. Páči sa mi tvoj štýl písania. No ani ja som ten dej nejak nepochopila a to som dievča. Neviem ani, o čom to bolo. No nevadí, celkovo len dávam: Emoticon a:

5. KristenBee přispěvatel

06.01.2011 [16:14]

Barrys, ale dobrý, já to pochopila ;).. Jako já jsem ráda za každý komentář a názor:).. Možná máš pravdu, že to pochopí spíš holky.. No nevím:)... Ale jsem ráda, že se ti líbilo, jak je to napsaný :)