OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Jednodílné » Vampire Story - 3. část

23.11.2009 (16:00) • JoHarvelle • Povídky » Jednodílné • komentováno 0× • zobrazeno 973×

8. Vítej v pekle

Když se Anna probrala ležela ale ruce měla zvednuté.Když se pozorněji podívala viděla,že je má připnuté v poutech jako ze středověku.Byla v místnosti s jedním mřížovaným zaskleným oknem a dveřmi také s mřížemi.Byly železné.Bylo tam jedno kukátko a jinak asi deset zámků.I kdyby Anna mohla určitě by se ven nedostala.Stěny byly zažloutlé jakoby se tam snad sto let nemalovalo a potřísněné zaschlou krví.N zemi bylo seno a malé mrtvé krysy.Podívala se z okna a mohlo být tak pět ráno.Tedy byla ještě tma ale ne už tak velká.Když si Anna uvědomila kde asi je podívala se na svou ránu na břiše.Nebyla zahojena ale byla zašitá a měla přes ní obvaz.Když se podívala na své oblečení zjistila také,že má všechno od krve.Povzdechla si a zvedla se z velkou námahou na nohy.Nemohla se pohnout.Mohla udělat maximálně jeden krok dopředu,doleva a do prava.Když se podívala pozorněji nad dveře uviděla lebku.Byla jiná než lidská o jaké se učili ve škole.Měla dva velké špičáky.Anna odvrátila obličej a sedla si.Byla si jistá,že umře.A žádného obřadu kdy se stane po vypití jedu upírem docela už nezažije.Po tváři ji ztekla krvavá slza a sedla si zase na zem.Po chvíli se zase lehla i když tak do klubíčka a po chvíli usnula.

Ve stejnou chvíli v jeskyni vládla panika.Tomy se zavřel do svého pokoje a ozývaly se z něj hlasité zvuky jako by někdo vrtal elektrickou vrtačkou do skály.Elizabeth se dohadovala s vůdcem kdy zase otevřou jeskyni a Šarlota se třepala a pořád říkala,že za všechno může ona zatímco ostatní ji utěšovali,že ne.Sára se snažila podívat do budoucnosti a Jan hledal Annu.Ostatní buď se hádali,mlátili a nebo mlčeli.Po chvíli se Šarlota zvedla a šla směrem do pokoje Tomyho.Když ale vešla Tomy na ni zlostně pohlédl Vystrčil ji ven z pokoje.To Šarlotu rozrušilo ještě víc a složila se na zem.Po chvíli šla do svého pokoje a začala tam rozbíjet věci.Když to uslyšel Tomy přestal mlátit do zdi a povzdychl si.Po chvíli uslyšel rámus u vedlejšího pokoje a křik Elizabeth.Šel se podívat co se děje a uviděl jak Šarlota něco nalévá do hrnku.Položila to na stůl a všechny vystrčila z pokoje.Po chvíli vyšla ven a každého objala se slovy,že děkuje za krásný život.Pak odešla zpátky do pokoje a zase se ozvalo něco jakoby spadlo.A v ten moment to každému došlo.Šarlota se chce zabít.Všichni vtrhli do místnosti a to už nejspíš bylo pozdě.Šarlota držela hrnek a její ruka,která ho držela se třásla rozpadala na prach.Tomy zakřičel a přemístil se za Martinem a okamžitě ho přitáhl za Šarlotou.Vzal ji hrnek se země a koukal se na Šarlotu jak ji ztékají krvavé slzy po tváři,která se za chvíli rozpadne.Martin nad ní položil dlaně a pustil své léčivé světlo.Najednou Šarlota dostala barvu a svou bledou kůži a vodu,kterou před tím vypila vyblila.Byla to svatá voda s mrtvou krví.Nejlepší zabiják pro upíra se sebevražednými sklony.Šarlota se vystrašeně odívala na Martina a Tomyho a na všechny kolem ní.A pak zakřičela“Je to moje vina!Tak proč mě nenecháte dělat co chci?!Nezachránila jsem Filipa a nechala jsem umřít i Annu!“A přeběhla celou místnost někde ven do chodby.Pak za ní všichni utíkali a viděli jak Šarlota vyhrožuje netopýrům:“Jestli ji okamžitě nenajdete živou tak vás všechny vysaji a nadělám z vás netopýří plášť jako má Elizabeth!V případě pak netopýří sardinky!“Při těchto slovech sebou Elizabeth trhla ale snažila se dělat jako by to nikdo neslyšel.Netopýři se rozletěli ven malou škvírou a po jeskyni zavládl chaos.Lucie pobíhala po jeskyni,že už tam nebude ani minutu s kufry,Jan řval na ostatní ať jsou potichu,že se dívá na HellBoye,Sára křičela,že se nemůže soustředit a netopýři začali létat sem a tam.Šarlota s podívala na Tomyho a ten ji poslal telepatickou myšlenku se slovy,že to není její chyba a jestli si myslí,že jestli ano tak,že ji odpouští,že se to mohlo stát každému.Nechtěl aby kvůli jeho problému se někdo trápil,natož aby umíral.Pak se ozval strašný,hrozivý a hlasitý zvuk,že si všichni museli zakrýt uši.Vůdce.Kráčel temnou uličkou jeskyně a zlostně se na každého díval.Jen Jan byl z toho veselý,že konečné slyšel svůj film.Jenže po chvíli ho Vůdce vzal a rozdrtil na malé kousky.Jan se naštval a odešel ze slovy:“To mi vrátíte!“ Pak vůdce všechny vyzval aby se přemístili do sob Pak vůdce všechny vyzval aby se přemístili do obřadní místnosti.Když už byli všichni namačkaní v jedné místnosti postavil se vůdce na stůl a začal mít proslov:“Takže,mé milé děti,jelikož všichni vědí co se stalo a děje nemůžu vás propustit ven v tomhle stavu.Netopýři jsou venku a zjišťují kde jsou všude lovci a někteří kde je Anna.Vůbec se mi nelíbí co to tady provádíte.Nikdo vám neřekl aby jste páchali sebevraždy,balili si věci a ječeli na celou jeskyni.Vím,že je obtížná situace tady..lovci jsou nejspíš všude,pár z vás byli zraněni a někdo někoho ztratil.A i když by byla velká ironie kdyby my – jako bytosti z podsvětí vyznávali víry nebo boha…musím vám říct ať nepřestáváte věřit a doufat.Tomy,já vím co jsi ztratil.Všichni to víme.Ale je tu jedna věc.A to klid.Nemůžeš tady mlátit do zdí a myslet si,že Annu zachráníš.Zachráníme ji společně.Ale máme tady pár bytostí,kteří nám to pomohou usnadnit.A to jsou Sára,Jan – pokud se nedívá na notebook,který už asi nebude mít aspoň dnes ne a mnohem další.A ti právě potřebují klid aby mohli pomoct.Vám by se líbilo kdyby jste něco dělali na co potřebujete klid a pořád by někdo křičel nebo dělal jakýkoli jiný rámus?Mě ne a vsadím se,že ani vám ne natož desítky zuřících upírů.TAKŽE SE ZKLIDNĚTE!A TO HNED!NEBO VÁS VŠECHNY NECHÁM ONĚMĚT!!!!“ Ano.Za vůdcem se vyplížila krásná,mladá paní s černými vlasy,olivovou pletí a půvabným pohledem.Byla u jakoby těch „mocných“.Jako byl vůdce,Elizabeth,Magdalena apod.Magdalena.Měla černé vlasy a tmavou pleť.Uměla kolem sebe rozšířit obranně pole do,kterého mohla vmísit i ostatní.Byla do nevlastní sestra Karolíny.Ostatní byli rozděleni na několik skupin.Jedni byli ti pod „mocnými“ a pod ně patřili Sára,Kristýna,Tomy,Jan a Karel.A pak už byl zbytek,který nebyl tak důležitý a nebo neměl žádnou moc.Ta slečna se jmenovala Karolína.Bylo ji kolem dvaceti osmi let a byla mezi těmi nejstaršími upíry vůbec.Jenže nežila v jeskyni.Žila v krásném fialovém domě jako normální lidé.Bydlela tam se svou sestrou a umírající matkou plus její manželem.Který byl také upír.Lovci ani nikdo oni nevěděl a tak ani v jeskyni se o ni nikdo nikdy nebavil.Ale když byla povolána do jeskyně nerozvážela se.Přišla vždycky.A její moc byla,že uměla oněmět každého koho chtěla.Když bylo v místnosti ticho vůdce přikývl a dal rozchod.S Karolínou a Elizabeth pak odešli a všichni šli do svého pokoje.Tomy jen šel za nimi a po chvíli na něj Elizabeth upozornila.“Co potřebuješ Tomy?“ Tomy pohlédl na vůdce řekl:“Kdy se otevře jeskyně?“Vůdce si povzdychla odpověděl:“Podívej,jeskyně se otevře až přinesou netopýři zprávu,že je vše pořádku.Což bude asi podle Sářiného vidění za dva dny.Musíš počkat Tomy,neboj oni ji najdou“.Pak se všichni přemístili pryč a Tomy zůstal na chodbě sám a díval se na zavřený východ.

Anna usnula.A najednou uslyšela hlasy ženy a muže jak se o něčem dohadují.Nevěděla přesně o čem ale najednou po ni někdo chrstnul kbelík vody.Anna otevřela oči a uviděla dvě osoby.Byl to muž a žena.Muž byl vysoký,svalnatý s drsným obličejem a se staženými,černými vlasy.Na sobě měl modré kalhoty a maskáčové triko.V ruce měl kbelík a v druhé nůž.Žena byla o něco menší,s milosrdným obličejem,dlouhými snad až po kotníky,vlnitými,blond vlasy.Na sobě měla černé kalhoty a vlající triko jako měla kdysi Šarlota.Byla také ozbrojená.Měla za pasem pistoli a u nohou nože.Když uviděli,že se Anna probírá přistoupil k ní muž a chytl ji za vlasy.Zvedl Anně obličej a zkoumavě se na něj podíval.Pak Annu vytáhl za vlasy na nohy a podíval se na ránu na břichu.Pak se podíval na ženu a řekl:“Promiň sestřičko!“A bouchl pěstí Annu do rány.Anna začala křičet a upadla na zem.Muž do ní začal kopat a pak pokynul ženě ať mu podá další kbelík s nějakou vodou.Pak ji chrstl po Anně a voda ji začala vyžírat kůži jako žiravina.Anna se svíjela a křičela bolestí a krvavě slzy by mohly dělat kaluž.“To je neuvěřitelné!Ty jsi už něco takového viděla Terezo?Já ne.Musí to být nějaký nový druh!“Zakřičel muž radostí a si přisedl k Anně.Tereza měla být nejspíš ta žena vedle toho muže.Podle usouzení Anny byla jeho sestra.Ale co byli zač?A co je neuvěřitelné?tyto myšlenky Anně probíhaly hlavou zatímco se svíjela v bolestech.Muž vzal nůž co měl v ruce a chytl ruku Anny.Namířil to na tepenné žíly a podíval se zlostně na Annu.Žena,která byla Tereza ale zakřičela:“Ne!Ludviku nedělej to!Přece…přece musíme udělat testy a může nám i něco říct!“Řekla žena rozpačitě jakoby se o Annu bála.A tak muž – Ludvik si sedl na židli,kterou si přinesl a žena si vedle něj stoupla.Najednou se muž usmál a zakřičel na Annu ať se soustředí.Anna se bolestně na něj podívala a Ludvik začal mluvit:“Vítej v pekle upíří princezno!Tak jak pak ses vyspala?Podle tvého výrazu v obličeji vidím,že asi ne moc dobře.No to je fajn.Aspoň pro mě.Teď se musíš hodně soustředit a odpovídat po pravdě,protože tvůj bezva kamarád Ludvik nemá rád lži.Také by to mohl uřezat ruce kdybych chtěl a jak vidím asi by tě to bolelo,že?“Muž vytáhl nůž z kapsy a Anně pohrozil a pokračoval:“Užijeme si jinak legraci uvidíš ani se ti nebude chtít umřít!Ale mám špatnou zprávu..musíš umřít.Takže já jsem Ludvik kdybys byla hloupá a tohle je má sestra Tereza.Je hezká,že?No a určitě už asi víš kdo jsme.Teda já Tereza moc ne protože nevím proč ale soucítí s tou vaši hnusnou smečkou.No neboj ona za to taky trpí.Takže milá kamarádko,řekneš mi jak se jmenuješ?Nebo ti budu muset říkat hnusná bestie s dovolením“.Ludvik se podíval na Terezu a zvedl se ze židle.“Tak co řekneš mi své hnusné jméno?“A kopl do Anny několikrát za sebou.Anna v hrozných bolestech pak jen potichu řekla:“A…Ann….Anna“. „Co si říkala?Neslyšel jsem!“Řekl Ludvik a kopl znova do Anny.“ANNA!“Zakřičela Anna a svíjela se do klubíčka.“No vidíš já věděl,že to půjde!“Usmál se Ludvik a zvedl Anně hlavu za vlasy.“Tak milá Anno,vy jste nějaký nový druh?Nebo jsi jen jediná?no řekni..a nebo to je ta tvá moc?řekni jen do toho a nic i neudělám“.Anna se bolestně podívala na Ludvika a ten ji vrazil facku.“Říkal jsem,že nemám rád když někdo lže..ale když mi někdo neodpoví je to ještě horší!“řekl Ludvik a vytáhl nůž.“Tak mluv!“ Anna se těžce nadechla a tenkým hláskem řekla:“Já nejsem u..upír..Já nemám v sobě jed a nemám žádnou nadpřirozenou moc…já prostě nejsem upír..ale..“ „Ale člověk asi taky ne,že?“Řekl Ludvik a zdvihl Anně horní ret aby viděl na velké špičáky.Anna zavřela oči a věděla,že každou chvíli zemře.Jenže to bylo horší a horší.Když pak Ludvik s Terezou odešli Anna cítila,že snad ji opustily síly.Nemohla se ani pohnout.Byla zkopaná do úplných podlitin a rozežraná žiravinou.Zavřela oči a doufala,že když usne už se nikdy neprobudí.Jenže za pár hodin ucítila zase tu hnusnou palčivou bolest a na nohou.Když se podívala proč to tak cítí,uviděla jak má nohy zabalené do mokrého ručníku – nejspíš byl namočený v té žíravině a okamžitě se snažila ho dostat pryč.

Když se podívala do místnosti už se venku asi stmívalo.Nebylo už zkrátka takové světlo jako předtím.Anna se podívala na lovce a viděla,že jsou otočení zády a něco tam přebírají.Najednou Anna ucítila krev a oči ji zčervenaly zuřivostí a hladem.Najednou se ozval syčivý zvuk a po místnosti začal běhat zraněný králík.Tekla mu krev a pobíhal po místnosti.Ludvik se otočil na Annu a začal ji točit na kameru.Tereza se nervózně kousala do rtu a vyčítavě se dívala na Ludvika.Králík se najednou zastavil před hladovou Annou a začal pištět.Pak Ludvik dal kameru Tereze a vzal nůž a králíka vytáhl za uši.Pak ho probodnul a hodil na zem metr od Anny.Anna se zvedla a začala škubat pouty.Vycenila zuby a snažila se pouta vytrhnout.Ale nešlo to.Po chvíli ucítila ale vůni jiné krve,která přebíjela tu čerstvou.Starou.Pak vzal Ludvik do ruky něco jako kapátko a nasál tím krev ze země.Pak kapátko strčil Anně do pusy a poručil aby pila.Anna ale věděla,že mrtvá krev ji může zabít atak to chtěla vyplivnout.Jenže bylo pozdě.Ludvik zmačkl kapátko a mrtvá krev Anně vystříkla do pusy.Anna začala křičet a kůži co měla v puse se ji najednou strhávala.Pak Ludvik přistoupil se smíchem k Tereze a vzal ji kameru se slovy,že zítra to dá na youtube.Pak odešel a Tereza rychle zamkla dveře zevnitř.Přistoupila k Anně a začala ji omývat obličej ručníkem namočený v normální vodě.Pak podala Anně sklenici s vodou a poručila ať si vypláchne ústa.Anna poslechla a lehla si na zem.Pak Tereza vyndala z kabelky,kterou měla přes rameno jakousi mast a začala Anně mazat modřiny.“Je mi to moc líto Anno,že tě chytili.Ale Víš,že Ludvik řekl,že já také trpím.Jednou jsem pomohla upírovi utéct a od té doby mě hrozně hlídá, a někdy i bije.Řekl mi,že když uteču od něj najde si mě a zabije mě.A já mu věřím.Vždyť jednou málem zabil i naši malou sestřičku,která žije v dětském domově.Je to vrah.A udat na policii?To by bylo jako bych šla dobrovolně na minové pole.Nenávidím ho a musím s ním zůstat.Jestli se můžu zeptat proč jsi vlastně nemohla tam v tom stádě tak rychle utíkat jako ostatní?“Zeptala se Tereza jemným hlasem a podívala se ustaraně na Annu.“Já…já ale nej…nejsem ještě upír..jsem jen na polovinu“Řekla Anna skoro šeptem a zavřela oči.“Na polovinu?Tomu nerozumím..To jsou tví rodiče upír a člověk nebo jak?“ „Mí rodiče jsou mrtví…já byla stvořena upírem al…ale mám v sobě nějakou protilátku ,která tak málo jedu jako má jeden upír nepřijme.A.. aspoň tak mi to vysvětlili“ „Aha.“ „Myslíš,že umřu?“zeptala se najednou Anna a Tereza s povzdechem zavřela oči.“Myslím si,že ano a je mi to líto.Ale jistou naději máš.Od včerejška tady létají netopýři.A od jednoho upíra co tady kdysi byl vím,že máte telepatickou moc,kterou se dorozumíš naprosto se všemi.Nevím ale jak to půjde u tebe,když upír na polovinu ani nejsi.Ale zkus to.Třeba přijde záchrana.Teď tě nechám spát a Ludvika přemluvím aby tě nechal v klidu do zítřka protože pro něj je max.do půlnoci a vzhledem k tomu,že je pět hodin odpoledne a ty už jsi polomrtvá…musí tě nechat odpočinout“.Tereza se zvedla,vzala si věci a podívala se s poloúsměvem na Annu.Jenže za chvíli se ozvaly kroky a bouchání na dveře.“TEREZO!CO TAM TAK DLOUHO DĚLÁŠ?OKAMŽITĚ ODTAMTUD VYLEZ!“Ludvik.Tereza si povzdychla a odešla z místnosti.

9.Záchranné plány

Mezitím se v jeskyni vše uklidnilo.Sára se soustředila na Annu čím dál víc a už ji lehce zachytávala.Šarlota vymýšlela záchranný plán kdyby ji našli,a Tomy se domlouval s Elizabeth a vůdcem kdy se otevře východ.Pak šel za Šarlotou a dělal s ní velké plány.Každý od té doby co Šarlota vypila toho zabijáka na ni dával pozor.Snažil se jí vyjít vstříc a být na ní hodný.Šarlota si toho cenila ale po pár hodinách už ji to dost lezlo na nervy.Ze začátku se potloukala po jeskyni a nad něčím přemýšlela a po chvíli utíkala do svého pokoje ze kterého se pak už ani nehla.Teď rozebírali s Tomym Šarlotin plán.Jestli ji najdou netopýři musí se už teď rozhodnout kdo s nimi půjde.Protože takové lehké jako bylo kdysi půjčení Barnyho z útulku to určitě nebude.A co si vezmou za zbraně s sebou?A Šarlota dostala nápad.Měla sestřenici,která byla také „vegetarián“ ale žila v jiné skupině sousední zemi.Měla schopnost takovou,že házela smrtící koule přímo z ruky do koho chtěla.“No jo…ale za jak dlouho myslíš,že by sem dorazila?Zkusím ji zavolat!“Řekla Šarlota a vytáhla malý černý telefon značky Nokia.Po chvíli mluvení a podobného pomlouvání Šarloty s její sestřenicí to Tomy nevydržel a z legrace Šarlotě pohrozil.Šarlota sklapla telefon a řekla,že její sestřenice je na lovu pár kilometrů od hranice takže by u nich v jeskyni mohla být tak za patnáct minut když se nikde nezdrží.Tomy přikývl a šel směrem pro Jana aby se s ním také domluvil.Začala se shromažďovat skupina k válce nebo bitvě.Vojsko spojené se sedmi upírů včetně Tomyho.Malé vojsko,které bylo složeno z Elizabeth,Sáry,Jana,Karla,Šarloty,Tomyho a nějaké Šarlotiny sestřenice.Ještě určitě netopýři ale těch se ani nedalo napočítat.Šarlota se zvedla ze židle a přemístila se k počítači.Najela na stránku,kde bylo fórum pro lovce upírů.Aby Šarlota věděla nějaké informace vystupovala tam pod osobou,která loví jen upíry ve městě.Byla tam pod jménem Karin a mělo ji být pět a dvacet let.Šarlota si pak našla nějakou pěknou fotku na internetu a vsunula si ji na profil kde se za ní vydávala.Když si tak projížděla stránky narazila na lovce ,který se tam chválil novým úlovkem a byl zrovna přítomen.Šarlota natáhla ruce na klávesnici a začala mu psát:“Karin:Ahoj Ludviku665 jak se vede?“Opřela se o opěrátko židle a přemýšlela jestli odepíše.“Ahoj Karin!Jo celkem fajn momentálně jsem se setrou chytil nového upíra!“ „Páni!A kde?“ „No byla jsi na tom srazu lovců v úterý?“ „Ne nebyla chřipka mě překvapila“ „No tak tam jsem střelil takovou hezkou upírku když vraždila v nějakém stádě ovci.A představ si nerozpadla se“ „Jak to?“ „Nevím říká,že není upír ani člověk ale od každého napůl.“ „Proč si ji ještě nezabil?“ „To se ti řekne!Ségra se ji pořád zastává,že je ještě dítě apod.“ „Kolik ji je?Té upírce?“ „Asi patnáct nevím přesně“. „Hustý.Hele nechceš mě někdy pozvat do tvého krytu?Na míšenou upírku bych se teda ráda podívala!“ „Hej klidně ale budu za to něco chtít!“Šarlota se zarazila a přemýšlela asi co.“A co?“ „Víš pošli mi nějakou fotku nějakého upíra – toho opravdického jak ho zabíjíš nebo upíra,který už je dávno mrtvý a ty máš jeho fotku“. „Takové fotky nemám.Ale mám fotky jak jsem občas nějakého upíra vyfotila jak přede mnou prchá.Taky vím kde mají sídlo“.“Opravdu?Tak mi ho řekni a můžeš mě přijít navštívit“. „Ne promiň to nemůžu.Chci se tam vydat ze všemi až bude další sraz.Ale pošlu ti ty fotky“. „Tak posílej!“ „Fajn počkej chvíli“. Šarlota vyběhla ven a nastavila svůj růžový fotoaparát na samospoušť a těsně než ji to vyblesklo se pohnula z místa obrovskou rychlostí,že z ní šla na fotce vidět jen ruka a hlava zbytek bylo rozmazané.Šarlota to poslala Ludvíkovi a ten ji na oplátku napsal adresu a čas kdy má přijít.Pak se Šarlota opět zvedla od počítače a utíkala za Tomym.“Tomy!Mám adresu úkrytu jednoho lovce,který vězní nějakou upírku jejíž popis strašně sedí na Annu!Musíme tam vyslat netopýry!“ Tomymu zazářily oči a přemístil se za zbytkem spících netopýrů,které Šarlota nevyhnala.Dal jim pokyn a oni vyletěli z jeskyně.

„Co myslíš najdou ji?a zachráníme ji?“Zeptala se Šarlota.“Nevím Šar.Ale doufám v to“.Najednou zazvonil Šarlotě mobil a ona ho zvedla.“Haló?Jé ahoj!s tebou už jsem nemluvila dlouho!Jak se máš?Já dobře!Normálně jsem si koupila nové oblečení.No jo ten prodavač je fakt hezký!Jen kdyby mi ti praštění puberťáci dali pokoj.Ále furt mi ohmatavaj zadek!no to není vtipné!Ne,ne nesměj se!A nebo jo.Normálně já se vždycky směji když na mě pak čumí proč ho mám tak tvrdý.No proč asi?! Ha ha ha jo tak to ti nezávidím!Jo co ségra už jde?Nevíš? jak to?!NO to se mi snad zdá!Vždyť jsi její sestra!Měla jsi ji popohnat!Jo je to akutní.Neřeš.Cože?No to si děláš srandu!To není možné!Vždyť Brad Pitt byl vždycky takovej hezoun!“Tomy zavrčel a řekl tichým neklidným hlasem jako by ji měl za chvíli zatloukat do země.“Šarloto!“ „Co?Jo počkej nějakej pitomec mi tu vrčí.Co?Jo Tomy.Tež takovej blb někdy…ha ha ha ty jo to si trefila.Hej já už budu muset končit Vrčí tu na mě čím dál hlasitěji.No jo já vím.Máš sice dobré nápady ale myslím,že pak by mě zabil haha.NO tak víš co vykastrovat bych ho už sice nemohla ale asi by ho to dost..“To už Tomy nevydržel a vyrval Šarlotě telefon z ruky a vyhodil ho na chodbu takovou silou,že se rozletěl na malé součástky.“Tak to si zaplatíš!Ty si furt myslíš,že když jsi někoho ztratil,že budeš tady ve středu pozornosti a nikdo si už ani nemůže pokecat normálně,že?Ale něco ti povím!Já taky někoho ztratila!A nemysli si,že mě to už přešlo!!“A mimochodem Andrea už je tady.“ „Kdo je Andrea?“ „Moje sestřenice ty blbe!“ „Přestaň mi laskavě nadávat jo?“ „Ani mě nehne!“Tomy zavrčel a šel směrem za Šarlotou.Šarlota šla za Elizabeth aby pootevřela jeskyni aby se Andrea dostala dovnitř.Elizabeth pootevřela na sekundu jeskyni a dovnitř se přemístila malá černovlasá Asiatka.“Zdravím všechny vespolek!“Řekla a usmála se od ucha k uchu.“Ahoj Andreo!Tak ..jé ty sis ostříhala vlasy,že?“Přivítala Šarlota Andreu a směrovala ji k sobě do pokoje.“No ostříhala!To víš!Přece nebudu mít pořád stejnou image!Ještě k tomu teďka strašně řádí lovci.Myslím,že je to nějaká invaze nebo něco.Z naší skupiny už zmizeli tři upíři!A na Fóru lovců se začali ověřovat uživatelé tak bacha“. „Jo já o tom slyšela ale tak co“

Šarlota zavedla Andreu do pokoje v zasedací místnosti se začali shromažďovat upíři,kteří chtěli jít zachránit Annu.Šarlota pak s Andreou do místnosti vešli také a všichni se usadili do malých kamenných židlí kolem kamenného stolu.Vůdce přišel a začal mluvit když už se všichni usadili.Všichni ho sledovali jen Jan byl pořád uražený kvůli toho rozdrceného notebooku.“Tak vítám všechny nové příspěvky – nebo spíš návštěvy a tím to začnu.Jelikož všichni víme o co tady jde nemám jedinou možnost než začít s vámi plánovat.Podle informací jsem se dozvěděl,že Šarlota zřejmě našla Annu.Netopýři ji šli prozkoumat tu adresu.Mezitím jsem vám dal každému plánek normálního nákresu normálního úkrytu pro ulovené upíry.Každý roztáhl papír co byl před ním a zase se podíval na vůdce.“Takže ta červená tečka by měla být Anna.A podle dalších informací by měli být ti lovci dva.A proto se každý rozmístíte po místnosti někam jinam.A Šarlota,Tomy,Sára,Karel a Jan si vezmou tohle“. A každému hodil nůž a malou pistoli na uspávací šípy.“Na lidi to zabírá.Nezraníme když nebude třeba ještě zachráníme Annu.Takže to uděláte takhle:Až budete rozmístěni po místnosti začne naše návštěva a pomocnice Andrea vydávat varovné blesky.Někdo chytí tu ženu a bude ji držet nůž pod krkem aby nějak nezabraňovala v záchraně.Muž o kterém nevíme skoro nic tak na toho jen miřte pistole.Osvoboďte Annu a někdo s ní vypadnete pryč.Určitě bude zraněná takže si vemte s sebou i Martina.Pak do obou lovců naperte ty uspávací šípy a vypadněte odtamtud.To by byla moje strategie“Řekl vůdce posadil se na židli.“A jak se dostaneme dovnitř?“Řekla Šarlota.“Normálně.Zbouráte zeď jako jste to udělali kdysi když jste bydleli v domech“.Šarlota se pousmála a četla Tomyho myšlenky.Tomy myslel na Annu.Přál si být u těch lovců místo ní.Myslel na to tak usilovně,že si kvůli toho i nervózně škrábal ruku.

10.Spojení

Anna ležela na zemi a přemýšlela co asi dělají v jeskyni.Hledají ji?Nebo už ji prohlásili za mrtvou?A co Tomy a Šarlota?Zavřela oči a vzpomínala jak se všichni smáli v kině a při polštářové bitvě.Byla u nich už týden a ta stvoření,která ji v dětství naháněly ten největší strach byly teď jejíma nejbližšíma a nejlepšími přáteli.A pak se dostalo na otázku znova v její hlavě.Miluji Tomyho?Při téhle myšlence ji tentokrát nepřeběhl už mráz po zádech.Věděla to.Věděla odpověď na svou otázku.Miluje.Od začátku.Když se poprvé setkali,když ji poprvé vzal na lov,když ji zachránil život,vyprávěl historii skupiny,dělal si legraci ze Šarloty…Aniny myšlenky směřovaly potom k tomu jestli to on cítí taky tak.A pak si vzpomněla na to jak se ji snažil chytit za ruku,snažil se být milý apod.Nezáleželo na tom jestli ho už nikdy neuvidí.Tomy byl její první láska a nejspíš jediná.Když si Anna uvědomila,že asi každou chvíli zemře teprve teď ji přeběhl mráz po zádech.Na břiše měla modřiny,zašitou ránu,po těle rozežranou kůži od té kyseliny – nebo spíše žiraviny,ruce měla odřené od pout.Ta bolest,která na sebe pořád upozorňovala už nebyla tak velká jako myšlenka na to,co Annu čeká zítra nebo v noci.U lovců byla už den a bůh ví kolik ještě tam bude dní.A co když nemá ty schopnosti o,kterých mluvila Tereza a kdysi Šarlota?Co když opravdu umře a nikdo už se o ni nic nedozví?A její lebka bude vedle té na dveřmi?Byly to milióny otázek co proudily v hlavě Anně.Když se trochu opatrně zvedla uviděla v okýnku,že už je tma.Kolik mohlo být tak hodin?Anna si zase lehla a dívala se na dveře.Po chvíli ale usnula.

Zdálo se ji o tom jak je někde u moře a honí ji zlá teta.Jde na ni s páskem aby ji zbila ale Anna se jen usměje a běží před ní jako při hře najednou se objeví Tomy a políbí ji.Nahodí ji na záda a přeletí s ní celé moře.Tam stojí Šarlota a pláče.Po chvíli řekne,že Tomy je mrtvý.Anna se rychle podívá na Tomyho,který ji před chvíli nesl na zádech a místo něj tam je popel.Anna vytřeští oči a najednou se podívá na Šarlotu,která se mezitím změnila v Terezu.Tereza se usmívala na Annu ale najednou obě uslyšely zacvaknutí pistole a za ní se objevil Ludvik.Tereza běžela k Anně a ale Ludvik střelil a postřelil Terezu.Ta se skácela k zemi a zmizela.Pak se Anna objevila na nějaké sopce a podívala se dolů.Uviděla lávu.Rychle se posunula dál ale o něco narazila.O Ludvika.Šťouchl do ní a Anna padala dolů do lávy.Najednou ale byla v nějaké mlze a uslyšela dva povědomé hlasy.“Ne!Vždyť je to ještě dítě!Ne!Neděj to!Zabiješ ji!“ „Vždyť o to jde ne?Oni musí umřít!“Najednou Anna celá zadýchaná a upocená otevřela oči a ty dva hádající se hlasy slyšela ještě ostřeji.Když se podívala do místnosti bylo už asi svítání.Slunce ještě nesvítilo,ale nebyla už taková tma.Najednou se ozvala rána do dveří.Anna sebou trhla a začala dýchat ještě hlasitěji a rychleji než před tím.Bude mít krásné ráno.Teď zemře.Určitě.Hlas Ludvika byl zlý a připravený to udělat a Tereza až moc prosila.Anně se roztekly slzy a začala ji chytat panika.Ačkoliv se nemohla moc hýbat nevadilo to.Začala sebou trhat a snažila se dostat z pout.Náhle do dveří vešel Ludvik s baseballovou pálkou.“Tak si vyzkoušíme jestli můžeš mít otřes mozku“Řekl a zlostně se usmál.Anna se začala cloumat ještě víc a zavřela oči. Ludvik už nastavoval pálku na úder.Jenže najednou se ozvala rána.Anna se podívala na Ludvika a ten klesal k zemi.Za ním se objevila Tereza s rozbitou flaškou od vína.Ohla se a vzala Ludvíkovi klíče od pout.Najednou přiběhla odemkla Anně pouta.“Běž!Nezáleží na mě!Ale…běž!!máš celý život před sebou!Já bych už ho stejně zničený měla.!Běž!“Anna přikývla a dobelhala se ke dveřím.Kývla na pozdrav Tereze a řekla:“Děkuju“ A snažila se dobelhat ven.Když vyšla ven slunce právě vycházelo.Byla lehká mlha a Anna se pomalu rozeběhla.Bylo to jako by do ní bodalo milióny nožů.Taková to byla bolest.Ale věděla,že pokud neuteče teď tak už nikdy.Rozeběhla se ze všech sil co mohla utíkala.Zaběhla na nějaké pole či louku a utíkala chvíli z kopce.Ale najednou upadla a už se nemohla postavit.Zlomila si kotník.“To je můj konec“Pomyslela si a zavřela oči.Po chvíli se zvedla a snažila se odplazit kousek dál.Ale bylo pozdě.Uslyšela výkřik a ránu z pistole.Když v tom se z lesa,který byl nedaleko rozletěli netopýři.Anna dostala šanci.Zavřela oči a snažila se co nejvíc soustředit aby nějak poslala myšlenku.Soustředila se tak,že ani neslyšela,že se k ní někdo blíží.“Pomoc!Hej!Slyšíte mě!Jsem Anna!Přece vám to museli říct!Halo!Pomoc!!!“Křičela v myšlenkách najednou uslyšela strašný křik za sebou.“Tak tady jsi!Já věděl,že daleko neutečeš!“A ucítila další kopanec do boku.Ludvik si vzal pouta a připoutal Anně jednu ruku.Sobě taky připoutal jedno poutu a začal ji tahat po zemi.Bylo to ještě horší než deset kopanců po sobě a na různá místa.Anna byla tak zraněná,že už to ale nevnímala.Opakovala si v myšlenkách pořád tu samou zprávu pro netopýry.Když ji Ludvik dotáhl do úkrytu zase ji připoutal k těm samým poutům jako před tím.Jenže Tereza už nestála za ním nebo vedle něho.Ležela tam na zemi a byla připoutána také.Ale jen provazem.“Tak a bude tady ticho dokud se nevrátím.Což bude tak za pět minut“.Řekl Ludvik a odešel z místnosti.“Co..Co ti udělal?“ „Neřeš to“ Řekla Tereza a odvrátila obličej.“Já to ale chci vědět!Prosím řekni mi to!“ „Fajn!“ Tereza najednou se otočila na Annu a stáhla si rukáv.Pod ním měla na ruce malou jizvu,která překrývala nějakou starší.“Nerozumím“Řekla Anna pokrčila obočí.“Fajn.Řeknu ti to.Víš proč vám pomáhám?Kdysi tu byl jeden upír.Tehdy jsem byla stejně krutá jako můj bratr.Ale ten upír mi zachránil život.Jen jednou.Od té doby jsem mu začala věřit a on mi vyprávěl o vašem způsobu života.Zamilovali jsme se později do sebe, ale můj bratr po něm pořád šel.A jednou ho vyprovokoval tak,že mě kousl.To můj bratr nevydržel a zabil ho.Ta lebka co vidíš nad dveřmi je jeho.Pak mě vzal do nemocnice s tím,že mě pokousal had.Vyléčili mě ale jizvu mám pořád“.Tereza odvrátila obličej a Anna sklopila obličej na podlahu.V tom do místnosti vešel Ludvik a v ruce měl zapalovač a v druhé láhev s acetonem.Polil tím Annu a zle se usmál.Najednou se k ní přiblížil a začal škrtat o zapalovač.“Ne!Ludviku!Nedělej to!Udělám co budeš chtít!“ Ludvik vzal hrst sena co bylo na zemi a zapálil ho.Jak začalo hořet hodil ho po Anně.Najednou všichni uslyšeli netopýry jak kroužili kolem oken.Pomoc!Pomoc!Hej pomooc!“ „Anno!Jsi to ty?“ Anna ucítila ten pocit jako když s ní Šarlota kdysi mluvila přes myšlenky.Slyšela je.Odpověděli ji.Netopýři.Telepatii se naučila.“Ano!Jsem!Pomozte mi už mi hoří kalhoty!pomoc!“ „Neboj se!Zkusíme jít za tebou a vyplašit je!A polovina půjde do jeskyně za ostatními,že jsme tě konečně našli!“Anna se pousmála a oddychla s úlevou.Do místnosti začali nalétávat netopýři a útočit na Ludvika a trochu i na Terezu.Vykusovali mu maso z kůže a útočili na oči.Ludvik je chvíli se snažil odehnat ale pak to vzdal a utekl pryč.Mezitím Anně netopýři svými křídli uhasili plamen a schovali se do kraje stropu kdyby ještě hrozilo nějaké nebezpečí..

Mezitím se v jeskyni připravovalo na bitvu.Ze společenské místnosti se stala cvičebna na boj a vysvobození Anny a připravoval jed na nový obřad.Mrtvé zvíře,které tam bylo dřív upíři odklízeli a Tomy se snažil přemluvit vůdce k otevření jeskyně.Po té co skupina netopýrů donesla zprávu o tom,že lovci se stáhli už nehrozilo žádné nebezpečí.A tak vůdce otevřel jeskyni pod podmínkou,že se bude otvírat co hodinu a to jen na třicet minut.Tomy poděkoval a vyšel na vzduch.Bylo asi už dvanáct hodin odpoledne.Kristýna s nějakými upíry vyšla taky ven se podívat a jiní se vydali na lov.tentokrát už trochu dále od jeskyně.Sára vyšla ven a najednou ztuhla.Měla opět vidění.“Zpráva!Netopýři!Letí sem nezvyklou rychlostí!“Najednou zamrkala očima a uviděla v dálce na obloze černou tečku.Utíkala za ostatníma to říct a pak dostala druhé vidění.Byli v nějaké místnosti a Anna umírala.Šarlota ji dostala z pout a snažila se co nejrychleji dostat ven.Jenže ten lovec měl zbraně.Střílel po nich až ho málem Andrea nestíhala ohrožovat svými útočnými blesky.Pak žena co tam byla také zraněná a připoutaná ale k provazu posunula a Andrein blesk ji zasáhl a ona zemřela.Pak lovec vzal kuš a nějaký kbelík s vodou a začal to všechno po všech házet.Pak namířil kuš na Annu a oni pak lovce zabili.Konec vidění.Sára věděla co se stalo dál.A tak se zděšeně podívala na Tomyho a zavrtěla hlavou.“Nebude to mít cenu Tomy.Ona…“ „Jak to myslíš Sáro?Jak to myslíš?“Tomy se přiblížil k Sáře se zmučeným výrazem.“Promiň Tomy..ale vidění nikdy nelžou.Anna zemře.“

11.Záchrana

Nezbývalo mnoho času.Ludvik se mohl každou chvíli vrátit a netopýři by ho nemuseli zastavit.Kde jsou ti netopýři co ji slíbili,že jdou odeslat zprávu do jeskyně?A nebo to byla jen halucinace?Ne nebyla.Jinak by už byla Anna mrtvá a netopýři by nebyli v rohu stropu.Anna se trochu zvedla a podívala se ven.Mohlo být tak kolem dvou hodin nebo dvanácti odpoledne.Lehla si zpátky na zem a podívala se na svá nová zranění.Povzdechla si a podívala se na Terezu.Ta těkala očima po místnosti a těžce se nadechovala.A pak to přišlo.Netopýři se připravili k útoku a Tereza vyděšeně vytřeštila oči.Po chodbě za dveřmi se začaly ozývat kroky.Byly hlasité a silné.Jako by šel slon.Náhle se otevřely dveře a netopýři se rozletěli do nich.Ale nikdo tam nestál.A najednou proběhl dovnitř Ludvik a zavřel dveře.Za dveřmi se začaly ozývat zvuky jako by někdo na ně klepal.Ludvik se ďábelsky usmál a vzal do ruky nůž.“Ne Ludviku nedělej to!“Zakřičela Tereza ale Ludvik neposlouchal.Šel jako posedlý.blíž a blíž k Anně.Anna se snažila posunout dál a dál ale nešlo to.Ludvik ji chytl za ruku a přitáhl k sobě jako při tanci.“Tak teď už mi neutečeš princezno!“Zašeptal Anně do ucha a ta ho kousla do ramene.Tak ochutnala poprvé lidskou krev.Byla to touha jako něco nového.Něco lepšího.A ta touha ji lákala aby sála ještě víc.Ale Ludvik ji odhodil od sebe a podíval se na zranění.Tekla mu krev.“Máš štěstí ty bestie,že nemáš jed v sobě!Ale to ti nepomůže chtěl jsem to udělat pomalu ať si tu bolest vychutnáš pěkně jednu po druhé,ale ty ne!Tak tady máš nával bolesti jaký si nikdy nezažila!“Zakřičel Ludvik a začal bodat nůž do Anny.Měla rány všude.Na břiše,nohách,rukou a ta nejhlavnější a poslední do srdce.

V tu chvíli přiletěli do jeskyně netopýři a hlásili kde Anna je.Všichni si vzali zbraně a popřáli si hodně štěstí.Boj se přibližoval.Netopýři letěli jak nejvíc mohli aby dovedli všechny za Annou v čas.Když byli u malého dřevěného baráčku,který měl podzemní sklep všichni proletěli zdí jako by nic a skoro celý barák se zboural.Ve zdi byly jen tři obrovské díry jako kdysi ty zbořeniny na starých hradech.Martin,Jan,Karel,Elizabeth,Šarlota,Sára,Andrea a Tomy utíkali do sklepa kde se ozýval křik.“Ne Ludviku!Ty hnusný..ty nejsi člověk!Jak si to mohl udělat?Co..co to děláš?“Za dveřmi kde se všichni zastavili šel slyšet křik ženy.Vtrhli všichni do místnosti a jak se domluvili rozmístili se všude kolem lovců.Elizabeth začala vyvolávat ochranné pole ale nešlo jelikož v místnosti bylo několik křížů jako v kostele a na zemi byly zbytky rozlité svaté vody.Elizabeth tu bolest nemohla přemoct.Ludvik byl ale rychlý.Tomy uviděl Annu a postrčil tam Martina aby ji vyléčil.Anino srdce ztrácelo tlukot.Její tvář byla bledší než kdykoli jindy,oči ji zhasínali.Umírala.To nemohl Tomy dopustit.Martin se na Annu vrhl a pustil do ní své léčivé světlo.Šarlota se Sárou je kryli ze dvou stran a syčeli na Ludvika.Ten střílel jako šílený.Andrea po něm házela blesky ale byl rychlý.Najednou se přiblížil k ležící Tereze,která se snažila dostat z provazu a odvázal ji.“jestli zemřu já tak ty taky sestřičko“ řekl ji a podal ji kuš se šípy.Tereza byla v šoku ale bylo málo času.Tereza stála na místě a najednou viděla jak Andrein blesk míří na Ludvika a on ho nevidí.Podívala se na Annu jak přichází k životu a řekla jen“Jsem hloupá“Zavřela oči a odstrčila Ludvika z dráhy a smrtící koule trefila ji.Tereza měla najednou mezi lopatkami díru a spadla na zem jako podzimní listí.“Néé!Zakřičel Ludvik a Začal po všech házet lahvičky ze svatou vodou.Anninou žiravinou.Anna otevřela oči a Martin poodešel.K Anně se přemístil Tomy a políbil ji.“Ach jsem tak rád,že jsme tě zachránili!“Anna se lehce pousmála a Tomy si ji vzal do náručí aby ji odnesl.Anna se ale odtrhla se slovy,že to zvládne sama a tak se chytili jen za ruce.Jenže Šarlota ho odstrčila a rychle uhnula.Šíp se odrazil od stěny a spadl na zem.Anna s Tomym spadli na zem a Tomy se postavil s pohledem směřovaným na ostatní,že je čas jít.Jenže Ludvík se nedal odbýt.Střílel po všech jako šílený.Když se všichni seskupili spadla na ně síť ze tropu,kterou tam asi nastražil Ludvik.Šarlota začala trhat síť a ostatní ji pomáhali.A pak uslyšela Šarlota Ludvíkovy myšlenky.Mířil šíp na Annu.“Tomy!Anna!“Zakřičela Šarlota a Tomy si vzpomněl na to co říkala Sára.“Anna zemře.“Všichni zbystřili na šíp ,který letěl na Annu.Sára ho odstrčila a přiletěly další.Když se protrhali sítí postavili se na nohy.A letěly další šípy a lahvičky.A šípy letěly na Annu.Nikdo nemohl ten osudný šíp zastavit.Letěl Anně opět přímo do srdce.Anna zavřela oči a Tomy jen zakřičel.Najednou se ozvalo bouchnutí jako by praskl balónek a Anna otevřela vyděšeně oči.Před ní stála hromádka prachu.A všichni přátelští upíři se proměnili v děsivé a vzteklé příšery.Rozvrčeli se a vrhli se společně na Ludvika.Anna hledala mezi nimi Tomyho ale nebyl tam.Anna začala těkat po místnosti ale nikde nebyl.Podívala se na hromádku prachu před sebou a všimla si,že v ní leží i ten šíp co na ní letěl.Sesypala se na kolena a podívala se na Šarlotu,která se přibližovala k Anně s krvavými slzami na tváři.Měla otevřené ústa a lapala po dechu.Mezitím šel slyšet jen Ludvíkův křik a vrčení hladových upírů.Pak Ludvik padl k zemi a celá skupina se podívala na Annu.Karel se začal soustředit na její emoce ale stejně to nepomohlo.Tomy zemřel.Zemřel místo ní.Najednou měla pocit jako by ji někdo urval kus srdce.Po tvářích ji začaly stékat krvavé slzy a z Anny se ozval nezvyklý křik.Zoufalosti,zklamání a úzkosti.Začala lapat po dechu a složila se na zem.Šarlota se začala brčet a zvedla Annu ze země.Ostatní se jen na ně lítostně dívali a začali sbírat prach do rukou.Šarlota zvedla Annu do náručí a řekla:“Je mi to líto“.A ukápla ji další slza z očí.Anna se přilnula k Šarlotě a obě se přemístily do jeskyně.Tam už všichni čekali jak to dopadlo.Když viděli,že jako první dorazila Šarlota s Annou v náručí a ostatní za nimi stáli jako stráž.Všichni měli smutný obličej a Šarlota pomohla Anně do jejího pokoje.Elizabeth přistoupila k vůdci se slovy:“Dopadlo to špatně.Všechno se zkazilo..nikdo neměl umřít“Vůdce se podíval po skupině a všiml si kdo chybí.Povzdychl si a řekl:“Tomy zemřel?“Elizabeth si povzdychla,sklopila hlavu a přikývla.“Nepotřebuje Anna nějaký lék?“Zeptal se vůdce pohlédl na ostatní.“Něco na uklidnění by bylo?“ „Určitě.Vyšlu Kristýnu do města ať něco koupí v lékárně“. „Době.Jestli by ti to nevadilo půjdu si s ostatními odpočinout“. „Jistě Elizabeth jen běžte máte náročný den za sebou“.

Ačkoliv byly asi čtyři hodiny odpoledne všichni co šli do boje leželi.Anna ležela v posteli nehybně jako socha a z očí ji ztékaly slzy.Šarlota byla ve svém pokoji a křičela do polštáře.Sára se pokoušela podívat do Anniny budoucnosti a Elizabeth přemýšlela proč nemohla ovládat Ludvíkovu osobnost.Všichni v ten den byli v jeskyni neklidní a smutní.Když se Šarlota dívala na společné fotografie jí,Tomyho a Anny uslyšela z pokoje Anny zvuky,které připomínaly sklo když spadne na zem a rozbije se.Šarlota vyšla ven a viděla,že všichni co měli pokoje v uličce vykoukli z pokojů.Šarlota šla pomalu k Anně do pokoje a najednou z něj vyletěla skleněná váza,která se rozbila o zeď.Šarlota si povzdychla a vešla k Anně do pokoje.Anna stála v naprosto zaneřáděném pokoji a třískala o zem vším co bylo po ruce.Vypadala strašně.Byla tak nešťastná,umačkaná,uplakaná a měla rozcuchané vlasy,že kdo by ji viděl po druhé v životě neuvěřil by,že je to ona.Byla to její třetí smrt,která ji v jejím životě hodně zasáhla.Nevěděla co má dělat.V hlavě ji plavalo tolik myšlenek a nadávek.A pak vykřikla:“Proč právě já?Proč?Vždyť jsem nikdy nikomu nic neudělala!Co to je za trest?To není normální!Já jsem předurčena abych byla mrtvá!A dohnala se k tomu sama!Už nemám nikoho Šarloto!Nikoho!Proč právě já?Proč,proč,proč!?“Anna se skácela na zem a začala plakat.“Víš když umřel Filip..“Začala Šarlota ale Anna ji přerušila:“Když umřel Filip,když umřel Filip,když umřel Filip!Pořád jenom ten tvůj pitomej Filip!Na světě jsou i jiní lidé,kteří tobě i mě zemřeli!Ale ty si pořád jen Filip,Filip,Filip!Řekni zemřela ti někdy osoba,kterou jsi tak strašně milovala a teď si ani nemůžeš vzpomenout jak vypadala?Třeba taková babička?Nebo lidé,kteří tě vychovali,milovali a udělali by vše pro tebe?Mě jo a není to ještě ani čtrnáct dnů!A už je tady další smrt!To..to není normální já jsem předurčena k tomu abych byla sebevrahem!“Šarlota zůstala jako přimrazená k místě a koukala na Annu a na její myšlenky.“Ty jsi ho opravdu milovala,že?“ „Nejde tady o to,jestli jsem ho milovala nebo ne ale taky tady nejde jen o něj!Zažila si někdy tři smrti za čtrnáct dnů lidí nebo aspoň osob,které se milovala?Ne co?Tak jestli chceš vidět adeptku tak ji vidíš před sebou“.Anna rozpažila ruce a zhluboka se nadechla.“Anno,máš pravdu nevím jaké to je..ale tuším,že to není lehké ale zkus se s tím vypořádat!“ „Víš co Šarloto?Věž do háje!“Anna si sedla na zem a sklopila hlavu mezi kolena.Šarlotě ukápla slza a řekla:“To jsi nemusela Anno“.A odešla z místnosti.V dveřích se srazila se Kristýnou a vůdcem,kteří ji nesli prášky a dotaz.Šarlota se zastavila poslouchala co po Anně chtějí.“Anno,já vím,že to bude těžké a asi o tom nechceš ani slyšet ale..byla by jsi schopna zítra se přeměnit?“Zeptal se Vůdce a Kristýna položila prášek na stůl.Anna se zlostně podívala na vůdce řekla:“Ne!A dejte mi už všichni pokoj!Kolik vás tu je!Já už nikdy,nikdy nebudu upírem!Vrátím se do města mezi lidi a vy si tu strašte jak chcete!Dejte mi už pokoj!“Anna se zvedla ze země a hodila po vůdci a Kristýně plechovku od energy drinku.“Dobře Anno.Asi to bude nejlepší řešení.Tady ti Kristýna dala prášek kdybys chtěla.Zatím až se budeš cítit lépe tak se ukaž.“Vůdce se zvedl a odešel s Kristýnou ven z pokoje.Anna se začala kousat do rtu a lehla si do postele.Po chvíli usnula.

Šarlota pak šla do svého pokoje a začala uklízet.Asi za pět minut pokoj,který byl před chvíli jak vzhůru nohama byl najednou krásně naleštěný,čistý a uklizený.Jen Šarlota vylepšila jednu věc.Dala si sebe,Tomyho,Annu a Filipa na fotkách nad postel do rámečků a také si do pokoje dala k Tomyho fotce svíčku.Měla to u každého kdo ji umřel.Měla tam i fotku Filipa a u něj do půlky ohořenou svíčku.Každý rok ve výročí smrti svíčku zapálila na pět minut.Když si uklidila i svůj památkový stůl vyšla na chodbu.Nikde nikdo nebyl.A tak se šla podívat co dělá Anna ta spala neklidně na posteli.Šarlota vešla do místnosti a začala Anně číst její myšlenky podle čeho viděla i její sen.Zdálo se jí jak je v lovcově úkrytu a jak před ní vraždí jeho sestru Terezu.Anna dostala žízeň a to ji neskutečně mučilo.Pak ji lovec zmlátil a najednou přiběhli všichni z jeskyně.Začali se tam mlátit najednou Anna uviděla Tomyho usmíval se na ni a pak uviděla jen jak se z něho stává hromádka prachu.Pak viděla jeho ducha a její rodiče jak ji říkají,že je jim to moc líto.A pak přišla ta scéna.Anna kousla Ludvika.A tím ochutnala jeho krev.Ve snu ho ale pořád sála a sála a pak šla od města vraždila další.Další lidi jen pro tu nesmírnou chuť a touhu po lidské krvi.Líbilo se jí to a lákalo ji to.Pořád.Od té doby co ochutnala.A v tu chvíli Šarlota zalapala po dechu.Stalo se to co by se nemělo stát.Ne,že Tomy zemřel ale ta žízeň.Proto byla Anna tak zlá vůči ostatním.Normální člověk je slabý ale v ní zuřil vztek.Chtěla okusit lidskou krev.Stala se na ni závislá jen když malinko ochutnala.Šarlota kývla hlavou a otočila se a zmizela ve dveřích.V tu chvíli se Anna probudila.A Šarlotiny teorie byla pravdivá.Anna měla žízeň.A tak se zvedla a utíkala ven.Jeskyně už byla normálně otevřená jako vždycky.Vyšla ven ale její žízeň ji dovedla do města.Tam šla nějakou prázdnou uličkou a uviděla mladou ženu,která byla o něco starší než Anna.A Anna toho využila.Navázala s ní kontakt a pak se ji pokusila napadnout.Jenže žena na ni vystříkla pepřový sprej a utekla.Anna pak utíkala do jeskyně a cestou se vyzuřila na pár zvířatech aby aspoň trochu uspokojila svou žízeň.Když utíkala chodbou do svého pokoje narazila na Šarlotu.ta se na ni zklamaně a smutně podívala.“Hele Šarloto promiň já to tak odpoledne nemyslela.Nevím co to do mě vjelo“.Šarlota se podívala stranou a jen tiše řekla:“Odpouštím ti.Ale proč jsi to nikomu neřekla?Nemusíš to před námi tajit dokážeme ti pomoct.Kvůli toho nám nemusíš lhát.A až to zjistí vůdce vyžene tě odsud“. „Šarloto o čem to mluvíš?“ „Zapomněla jsi co mám za dar?Umím číst myšlenky!A ta tvoje žízeň po lidské krvi přesahuje meze!Copak jsme ti to nevysvětlili?My jsme vegetariáni!My nevraždíme lidi.“ A jestli tě to láká tak si běž!Ale jinde!“ !Ale Šarloto!To..jak to můžeš říct?Tak já ti slibuji,že už na to ani nepomyslím abych šla do města na lov přísahám,“ „Tak dobře.Ale pomyslíš na to jen jednou a řeknu to.“Anna se usmála a odešla do svého pokoje.

4. část

Autor: JoHarvelle (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Jednodílné

Sdílet

Diskuse pro článek Vampire Story - 3. část: