Tohle je jednorázovka o dívce jménem Ortainë, která se rozhodla říct své tajemství nesprávné osobě.
10.07.2009 (20:11) • Kafi • Povídky » Jednodílné • komentováno 6× • zobrazeno 1590×
Stojím na hranici. Dřevěné třísky se mi zabodávají do bosých noh a s mými dlouhými blonďatými vlasy si pohrává vítr. Vesničané se na mě přišli podívat. Jejich oči se do mě zabodávaly a jich znechucený pohled si budu ještě dlouho pamatovat. Ikdyž už možná ne tak dlouho.
Čekala mě smrt, protože sem jiná. Myslí si o mně, že jsem nebezpečná, ale opravdu jsem? Možná mě teď nechápete ani vy. Řeknu vám svůj příběh. Narodila jsem se v roce 1603. Moje matka umřela při porodu. To je ale v naší rodině normální. Je to prokletí našeho rodu, vždy se rodí jen jedna dcera, která umře když se jí narodí první dítě, holčička.
Zapoměla jsem se představit. Moje jméno je Ortainë, neboli ta, která znovu povstane. Když mi bylo šestnáct zamilovala jsem se do Faila, bojivníka osady. I on se do mě zamiloval a všechna ostatní děvčata mě nenáviděla. Nejen kvůli mému milému, který byl nejpohlednější chlapec široko daleko, ale taky kvůli mé kráse. Jednou jsem musela Failovi říct pravdu.
Když mě požádal o ruku a já souhlasila,myslela jsem si,že nastal ten správný okamžik.
„ Faile, já jsem čarodějnice.“
„ Ó můj bože. Zmiz odemě, už tě nechci nikdy vidět ty.. ty..“
Ani nedokončil co chtěl říct, protože já jsem utekla s pláčem dřív než dokončil větu. Srdce mi puklo na malé kousky a to jsem si myslela, že je to to nejhorší co se mi mohlo stát. Bez Faila neměl můj život už smysl a tak když jsem byla ve svém skromném příbytku, vytáhla jsem měděný kotlík a přísady do lektvaru smrti. Zbývala jediná složka, moje krev, ale dřív než jsem uchopila do ruky dýku někdo vyrazil dveře.
Byla tma a vesničaná drželi pochodně a provazy. Dva muži mě chytli za ruce. Byla jsem bezbraná. Všichni zborově křičeli: upalte ji, čarodějnici. Doslova mě donutili jít po cestě za vesnici.
Tam na mě čekala hranice s dřevem. Tak, a jsme na začátku mého příběhu. Provazy mě škrtili, možná dokonce mi po ruce už stéká proud krve. Rozhlédla jsem se kolem sebe. Zahlédla jsem Faila jak stojí v ruku v ruce s jinou dívkou. Z očí mi vytryskly slzy. Zavřela jsem oči a pak už jen cítila spalující žár. Mohla jsem se zachránit, ale asi sem to prostě nechtěla jen prodlužovat.
Autor: Kafi (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Jednodílné
Diskuse pro článek Spalující láska:
Fakt hezoučký a smutný ale prostě piš dál
no to teda neeeni a nehadej seea nepodcenuj see
uuuzaaa: Nekecej hlouposti To tvoje je lepší, víc dojemnější Ale s těma myšlenkama máš pravdu
no supeeeerheej to je snad telepatie!!!no lolnectes myslenky treba?a je to fakt hezkeee myslim ze aj 100 krat lepsi nez ta moje takze tleskáám
Diky... to už mě taky napadlo Ale asi už pozdě
Je to pěkné, ale mohla jsi to více rozepsat....ale líbí se mi to...
Přidat komentář:
- English Gentleman - 1. kapitola
- Smrťák 3 (1. část)
- Setkání v lese
- The Killing Past (Prolog)
- Smrťák 2 - Kylův život za tajnými dveřmi 1/2
- Zdrávas Maria
- Smrťák 2 (1. část)
- Smrťák 1/2
- Who He Really Is
- Priznanie
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!