OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » FanFiction Teen Wolf » Vlčí město kapitola 21



Vlčí město kapitola 21Freya zachraňuje Dereka a Stilese.

Vystoupila jsem z auta a rozešla se do školy. Scotta jsem poslala do Gerardovy kanceláře pro jeho klíče a sama jsem se vydala po Stilesově stopě. Dorazila jsem k bazénu, okolo kterého chodila Kanima. Bojí se vody? Vzala jsem záchranný kruh a hodila ho Stilesovi. Kanima si mě vůbec nevšímala. Pokrčila jsem rameny a pískla. Ještěří hlava se na mě otočila a řada ostrých zubů se usmála. Mrštně ke mně ta potvora vyrazila.

Vystartoval po mně. Drápy mě rýpala po celém těle a já tlačila proti jejímu tělu. Blížily jsme se k vodě. Kanima přepadla přes okraj a vzala mě s sebou. Voda se zbarvila do ruda. Kanima sebou začala mrskat. Sekla mě do tváře a vymanila se z mého sevření. Vynořila jsem se a dívala se, jak Kanima utíká pryč. Oddechla jsem si a podívala se na Stilese a Dereka. Oba právě klesali ke dnu. Derek paralyzovaný a Stiles vyčerpaný. Nadechla jsem se a potopila se pod vodu. Chytla jsem oba dva a plavala za světlem.

Vynořila jsem se a plavala k okraji bazénu, držíc oba dva ňoumy. Scott se objevil náhle u okraje bazénu a pomohl mi je vytáhnout. Vyškrábala jsem se na tvrdou zem a zhluboka oddechovala. Derek i Stiles byli v pořádku. Postavila jsem se a dívala se na ty dva.

„Štěňata,“ zašeptala jsem a všimla si Stilesova telefonu a nějakého řetízku. Skopla jsem si boty a skočila do ledové vody. Plavala jsem ke dnu a sebrala řetízek společně s telefonem. Chtěla jsem se vynořit, ale v mém zorném poli se objevilo podivné světlo. Zastavila jsem se na místě a dívala se na podivnou záři. Natáhla jsem k ní ruku. Vtáhla mě do sebe a já se objevila někde jinde. Cítila jsem okolo sebe chlad. Byla jsem v nemocnici. Okolo mě byly postýlky s dětmi. Všimla jsem si jedné holčičky s dlouhými řasami.

Otevřela oči a dívala se na mě rudýma očima. Byla jsem to já. Natáhla ke mně ručičku. Natáhla jsem k ní svou ruku a opatrně se jí dotkla. Mou rukou projela příjemná vibrace a zastavila se u mých očí.  Najednou mi začal docházet kyslík a já byla zase v bazénu. Vynořila jsem se a vykašlala vodu, co jsem měla v plicích. Vylezla jsem ven z vody a nasadila si boty.

„Do deseti minut ať jste mimo školu!“ zařvala jsem a běžela pryč. Zastavila jsem se v kotelně. Byly tam různé hořlavé látky. Pustila jsem plyn a všude rozlila ty přípravky. Postavila jsem se do hlavních dveří a připravila si sirku.

„Tak lehké to nebudeš mít, Gerarde,“ řekla jsem a usmála se. Odhodila jsem hořící sirku a běžela pryč. Byla jsem skoro u parkoviště. Derek, Scott a Stiles se na mě dívali nechápavě. Najednou se ozval hrozivý výbuch. Cihly padaly všude kolem a sklo praskalo na malé kousíčky. Usmála jsem se a šla ke svému autu.

„Sakra, cos to udělala, ženská bláznivá!“ křičel na mě Stiles. Natáhla jsem se ke Scottovi, který mi bez řečí dal do ruky klíče. Strčila jsem je do kapsy a otočila se na Stilese.

„Scott ti to vysvětlí,“ řekla jsem a nasedla do auta. Rozjela jsem se od školy rovnou domů. Svlékla jsem ze sebe oblečení. Došla jsem si pro svetr, do kterého jsem se zabalila, a sedla si k deskám, které stále ležely na stole. Otevřela jsem první složku.

Byl v ní sepsán všechen můj majetek. Pročítala jsem seznam a zarazila se na bývalé výcvikové středisko. Poblíž našeho domku? Že jsem si nevšimla!  Byla od nás vzdálená jen pět set metrů. To si dělají srandu. Nic takového tu není. Vstala jsem, natáhla si kalhoty a obula se. Vyšla jsem z domu a šla na východ. Po okraji lesa jsem došla na velkou zarostlou mýtinu. Všimla jsem si něčeho zarostlého. Dostala jsem se k dřevěnému plotu. Takže to je tahle zarostlá džungle. Povzdechla jsem si, nebude to tak snadné. Vrátila jsem se do domu pro rukavice a šla trhat plevel a různé pichlavé potvory. Dokázala jsem protrhat plot, takže jsem mohla vidět hranice objektu. Muselo to být obrovské. Chvilku jsem přemýšlela, ale nakonec jsem se usmála. Zdá se, že jsem našla doupě pro naši smečku. Usmála jsem se a přelezla přes plot.

Zvenku to bylo zarostlé, ale když jsem se podívala teď, spadla mi brada. Přímo naproti mně stála obrovská budova, podobající se moderní vile. Před budovou byl obrovský bazén. Po pravé straně byly zřejmě garáže a nalevo obrovská budova. Podívala jsem se do složky. Hlavní budova má čtyři poschodí. Druhé a první patro byly na bydlení. V přízemí byla kuchyně, knihovna, obývák, nějaká zasedací místnost a obrovské lázně s vířivkou a saunou. Ve spodním patře byly tunely, které propojovaly všechny čtyři budovy?

Otočila jsem se kolem sebe, ale žádnou další budovu jsem nenašla. Podívala jsem se do papíru a všimla si, že na místě, kde právě teď stojím, je podzemní bunkr se zbrojnicí a výzkumnými laboratořemi. Garáže byly přesně, jak jsem si myslela, a budova nalevo byla tělocvična s náčiním a posilujícími stroji. Vše polně vybaveno. Přešla jsem k hlavním dveřím a vzala za kliku. Bylo zamčeno. Najednou mi do mého oka zamířilo světlo a skenovalo mi to oko. Chvíli jsem mrkala, než jsem se z toho vzpamatovala. Objevila se tam totiž klávesnice a obrazovka. Napište své jméno a určete otevírací zámek a služby.

Právě jsem si připadla jako nějaký pitomec. Napsala jsem své jméno a zvolila karty s kódem místo klíče. Nechala jsem jich udělat jedenáct. Chvíli jsem čekala, než se otevřely dveře a ze schránky vypadly karty. Vyjukaně jsem na to koukala. Nakonec jsem se rozhodla je vyzkoušet. Vyšla jsem s pytlíkem a ozkoušela jednu kartu. Fungovalo to. Otočila jsem se a šla ven. Zastavila jsem se u brány a zkoušela, kdy se začne sama otvírat. Nadšeně jsem šla domů a lehla si do postele. Usnula jsem, jen co jsem položila hlavu na polštář.

Ráno jsem se probudila čilá a hned jsme vyrazila ke svému novému doupěti. Vešla jsem tentokrát dovnitř a prolezla snad všechny pokoje a místnosti. Byla jsem rozhodnutá jim to tu ukázat. Vzala jsem telefon a napsala všem krátkou SMS. Aby v šestnáct hodin čekali u mě před domem. Poslala jsem to Jess, Katrin, Stilesovi, Scoottovi a Derekovi, kterému jsem připomněla, aby s sebou vzal smečku. Vrátila jsem se domů a šla se obléct. Oblékla jsem se a vlasy si vyčesala do copu a šla čekat na schody před dům. Seděla jsem a čekala. První přiběhly Katrin s Jess, které se usadily hned vedle mě. Nakonec přijel Scott na motorce a za ním byl slyšet Stilesův Jeep a Derekovo auto. Byli jsme všichni.

Postavila jsem se a vydala se dál od nich.

„Dnes jsem si vás pozvala, abychom spolu vyřešili výchovu vás, vlkodlaků. Nikdo z vás kromě mě a Katrin o tomhle životě nic neví, ale to se změní. Nalezla jsem místo, kde budete moct bezpečně trénovat. Dům daleko od lidí, kam budete mít každý z vás přístup. Ještě před tím, než se tam půjdeme podívat, chci, abyste věděli, tak kdo nechce, nemusí s námi jít. Může tu zůstat nebo odjet pryč,“ řekla jsem a počkala na jejich reakci.

„Tak na co čekáme?“ zeptal se natěšený Stiles. Mateřsky jsem se usmála a rozešla se okolo naší zahrady dozadu.

„Hej, Freyo, je to daleko? Já jen, že mám podpatky,“ řekla Erica zmučeně, když se jí podpatek zapíchl do hlíny. Otočila jsem se na ni.

„Nemusíš se bát. Chci tam udělat nějakou cestu kvůli autům, ale zatím ještě nevím, jestli se vám to bude líbit,“ řekla jsem a šla.

„Freyo, nic tu není. Byla jsem tady,“ říkala výmluvně Jess a pak se zarazila, když si všimla vysokého plotu.

„Říkala jsi něco?“ zeptala jsem se a dusila v sobě smích, stejně jako ostatní. Jess jen zavrtěla hlavou a čekala, co se bude dít.

„Vítejte v ráji,“ řekla jsem.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Vlčí město kapitola 21:

4. dena
08.08.2013 [19:35]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. Kika
08.08.2013 [12:01]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. MarryAnn
08.08.2013 [8:48]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. TeresaK přispěvatel
07.08.2013 [20:45]

TeresaK Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!