OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » FanFiction Harry Potter » Stín pochybností 3. kapitola

13.05.2014 (15:00) • PetraCullen • Povídky » Na pokračování » FanFiction Harry Potter • komentováno 5× • zobrazeno 1758×

Déšť tiše stékal po kapkách. Sirius se toulal po Příčné ulici, ale nikdo však nemohl zaujmout jisté podezření. Nikdo by ho už dávno nepoznal. Už jej neměli dávno za toho, za koho jej považovali. Ten, za koho jej měli, umřel v závěrečné bitvě na odboru záhad. Při téhle vzpomínce se nešťastně usmál. Přemýšlel, zda už jeho jméno bylo očištěno. Ale pak si uvědomil, že mu to může být v podstatě jedno. Nikdo nevěděl o tom, že přežil, kromě Brumbála. Takhle si to všichni mysleli. Museli si to myslet. Všichni ho měli za mrtvého.

Na přání Brumbála, aby ho nikdo nepoznal, musel použít pár kouzel, které by mu upravily vzhled a pozměnily trochu hlas. Jeho černé vlasy měly nádech do hněda a kdysi jeho šedé oči měl modré. Hlas měl o poznání drsnější s jistým evropským přízvukem. Stačilo by mávnout hůlkou a vypadal by jako dřív. Stačilo chtít i na malou sekundu a měl by své černé vlasy a šedé oči zpátky. Jenže to on nesměl. Jeho tmavě modrý hábit a černé džíny mu přiléhaly k jeho dokonale vypracované postavě. I když byl zvyklý nosit jinačí hábity, musel vyměnit i svůj styl oblečení, aby ho nikdo nepodezříval.

Jediné, co by ho mohlo snad prozradit, byla jeho hůlka. Tu si však ponechal. Pochyboval, že všichni věděli, jak vypadala jeho hůlka. Možná to věděl Harry, nebo jeho poslední žijící přítel Remus. Při další vzpomínce jen zatřepal nešťastně hlavou. Nikdo nesměl přijít na to, že on je naživu. Vzpomínal na Harryho. Bylo mu to vše najednou líto. Nenáviděl Bellatrix. I když si všichni mysleli, že jej zabila, pravda byla úplně jinde.

Procházel se takhle dál po Příčné ulici a doufal, že se stane nějaký zázrak. Na lavičce se válel nějaký nový výtisk Denního věštce, který tam evidentně někdo zapomněl. Váhavě se zastavil a nenápadně si ho vzal. Na titulní stránce blikal jeden velký nápis a byla tam jeho fotka. Byl zvědavý, co se o sobě dozví na závěr, a po chvíli váhaní se začetl.

Sirius Black byl celou dobu nevinný! Pochybení ministerstva kouzel o jeho nevinně.

Sirius Black (masový vrah, za kterého ho všichni měli) byl celou dobu nevinný a jsou na to důkazy. Tahle překvapivá informace byla znovu prověřená ministerstvem kouzel na základě nových důkazů, které svědčily v Blackovu nevinu. Tahle informace byla prověřená po jeho hrdinské smrti na odboru záhad, kdy se postavil smrtijedům a zachránil tak svého milovaného kmotřence slavného Harryho Pottera. „Víme, jak je to těžké pochopit, ale nejsme neomylní. Je nám upřímně líto, co se stalo, ale život to Blackovi nevrátí. Jeho památka bude následovně uctěná,“ citoval Popletal.

„Upřímně líto, to tak!“ odfrkl si Sirius a odhodil Denního věštce na zem.

Byl nesmírně naštvaný, jak jeho smrt zveličili. Jak najednou dokázali prokázat jeho nevinu po té, co najednou umřel. Ani po jeho údajné smrti ho nemohli nechat na pokoji. Byl vytočený za jejich neschopnost. Za tu jejich tehdejší předpojatost. Nikdo mu nevrátí dvanáct let, co strávil zavřený v Azkabanu s mozkomory. Nikdo mu nevrátí ty další roky, co byl na útěku před ministerstvem kouzel. Napadalo ho tolik urážek a zmocňoval se jej šílený vztek. Najednou uvažoval, že by se mohl přihlásit jako nový člen Fénixova řádu. Sice pod jiným jménem, ale otázka byla, co by mu na tohle řeknul Brumbál. Možná by svolil a nakonec by souhlasil. Přemýšlel, jak by se na něj tvářili ostatní členové řádu, že mají „novou náhradu.“ Musel se té myšlence trochu usmát, kdyby tušili, že to je on. Nevěděl, jak se má zkontaktovat s Brumbálem.

Musel svoji existenci zatím držet v tajnosti, i tu novou. Do konce Harryho školního roku zbývalo jenom pět dní. To znamenalo, že on se bude smět za ním přemístit a nenápadně na něj dohlížet. Stmívalo se. Přemýšlel, kam by mohl jít. Jedině do svého domu, ale to by mohl riskovat, že by ho členové řádu odhalili a vypadalo by to divně. Navíc by jej členové řádu nepoznali a měli by ho za vetřelce. Nechtělo se mu vracet do toho zatuchlého domu jeho vlastní rodiny. Nenáviděl to tam a nikdy to nebyl jeho domov. Povzdechl si a pak ho napadlo, že by si mohl koupit dům někde na venkově. Někde, kde by se po těch letech mohl dívat na večerní oblohu a sledovat hvězdy. Přemýšlel, jak se dostane ke svým penězům v Gringotonově bance. Pak si vlastně uvědomil, že jeho veškeré jmění galeónů už má pod novým jménem, které mu skrylo identitu. Nevěděl, kam má zatím jít. Nakonec se rozhodl vzít si nocleh u Děravého kotle. Když vešel dovnitř, ostatní kouzelníci se na něj s nezájmem podívali a věnovali se své předešlé činnosti...

***

Harry se s trhnutím probudil uprostřed noci a nemohl vůbec spát. Když si byl jistý, že všichni spí, sedl si na parapet u okna a díval se na hvězdy na obloze. Měsíc byl v úplňku. Tady na parapetu sedával, když nemohl spát těch pár nocí. Myslel na ztrátu jediné osoby. Na ztrátu jeho milovaného kmotra Siriuse Blacka. Uvědomil si, že za tak krátkou dobu, co Siriuse znal, že byl jeho nejlepší přítel a otec, kterého nikdy neměl. Jejich osudy si byly neuvěřitelně podobné a konečně měl pocit, že už není sám a že se mu bez obav může se vším svěřit. Jenže ani tohle nemělo dlouhého trvání.

Byl velice nešťastný...

***

Další osoba byla zarmoucena ze Siriusovy smrti. Byla nešťastná. Seděla v ošuntělém křesle a dívala se před sebe do krbu.. Jedna věc jí nešla do hlavy. Proč měl pocit, že se Sirius zachránil?! Nehrálo mu na tom několik věcí. Vždyť viděl, jak se Sirius stačil vyhnout paprsku rudého světla, co na něj vyslala Bellatrix a najednou jako kdyby se celý výjev změnil a on neuhnul a nechal se schválně zasáhnout. Pořád měl před sebou ten výjev, kdy spadl navždy do oblouku. Byla nerozhodná. Nevěřil tomu, že by se Sirius nechal schválně zabít. Cítil se i provinile vůči Harrymu, že neudělal nic, aby stačil zachránit Siriuse. Nenáviděl se za to. Za to, že dopustil, aby byl poslední jeho nejlepší přítel zasažen tou pitomou kletbou. Přísahal, že Bellatrix za to jednoho krásného dne zaplatí. V hlavě mu vrtala ještě jedna myšlenka. Co se stalo s Harryho věštbou?! Všichni měli za to, že se rozbila na milion malých kousíčků... Jenže jaká byla pravda, to nikdo netušil...  

Autor: PetraCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování » FanFiction Harry Potter

Sdílet

Diskuse pro článek Stín pochybností 3. kapitola: