OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » FanFiction Harry Potter » Na konci duhy - 23. kapitola



Na konci duhy - 23. kapitolaKalná rána jsou někdy opravdu těžká, a to nemusí v noci padnout ani kapka alkoholu.

Celou noc nebyla schopná spát. Převalovala se a přemýšlela o budoucnosti. Kupodivu po dlouhé době nemyslela na minulost. Občas jí proběhl hlavou záblesk nemilé vzpomínky, ale sama si uvědomovala, že budoucnost je nyní důležitější, než nimrání se v tom, co bylo. Zvlášť když si myslela, že svou práci má jistou. Že je jedna z nejlepších pracovníků ministerstva a nikdy by nemohlo dojít k jejímu propuštění. Stále jí nešlo na mysl, co se mohlo stát, že dostala na hodinu padáka. Tedy, důvod znala, ale nevěděla, jak se o její spolupráci s Fénixovým řádem dozvěděli. Byla to pro ni záhada. Jenže teď se chtěla soustředit na jiné věci. Hlavně na to, jak správně učit, aby si získala respekt a přitom se na ni studenti dívali s úctou a měli ji rádi. Nebo alespoň většina z nich. A taky, aby byla schopná vůbec něco naučit. Nechtěla být do počtu, chtěla být přínosem. Byla hrdá na svou preciznost a netoužila po neúspěchu. Stejně nechápala, proč jí Snape vůbec místo nabídl. Chtěl vytrhnout trn z paty sobě nebo jí? Nebo aplikoval starý známý kompromis? Neměla tušení, ale byla ráda, že jí dal příležitost. Jak nad tím teď přemýšlela, byla mu vděčná. Nemusela se trápit procházením inzerátů a nabídek volných míst. Zúčastňovat se nepříjemných pohovorů s povýšenými náboráři, a ani se zabývat myšlenkami ohledně finanční situace. Snad nezklame nikoho. Hlavně sebe. Ráno si připadala jak praštěná potloukem. Tak strašně chtěla spát, ale nemohla usnout. Nakonec to vzdala a dopřála si pěkně silnou černou kávu s kapkou životabudiče, který používala v opravdu výjimečných situacích, kterou tahle bezesporu byla. Snažila se i pozřít nějakou lehkou snídani, ale žaludek měla jak na vodě. Připadala si jako nepřipravená školačka před závěrečnou zkouškou. Život se jí otočil během chvíle o sto osmdesát stupňů a ona se ho snažila přijmout. Protáhla se na židli a zhluboka se nadechla. Bylo na čase si jít zabalit alespoň to nejnutnější. Předpokládala, že vrátit se může kdykoliv, nebo v to alespoň doufala. Nemínila si nyní brát celý svůj šatník a ani si nemyslela, že by ho tam doopravdy potřebovala.

Severus naopak zařezával jak starý dřevorubec. Ne že by chrápal, ale nevzbudila ho ani tajná výprava jeho partnerky do pracovny. A to bylo co říct, jelikož on míval opravdu lehký spánek. Sice původně zamířila pouze na toaletu, rozložený pergamen na jeho stole jí ale nedal spát. Nepamatovala si, že by ho tam večer měl. Chvíli jenom tak zírala do tmy, než nakonec znovu potichu vstala a neslyšně odcupitala k jeho dubovému stolu. Pevně stiskla zuby, když si přečetla Connieinu krátkou odpověď. Naštvaný škleb jí zkřivil obličej. Odfrkla si a pergamen mrskla zpátky na stůl. Zlověstně přimhouřila oči a našpulila rty. V hlavě se jí začaly honit různé myšlenky. Zvlášť ta, že bude muset ještě víc přitlačit. Ač neměla žádný důvod Severusovi nevěřit a nikdy nebyla svědkem ničeho, než jenom nešťastného výstupu a objetí té zrzavé čarodějnice, nehodlala ponechat nic náhodě. Se škodolibým úsměvem zašla zpět do ložnice a nenápadně opět zaujala pozici vedle černovlasého kouzelníka, který opravdu nezaznamenal vůbec nic. Ráno se ale probudil časně jako první. Nebyl z těch, kteří by spali až do dopoledních hodin. Ne že jako profesorovi by mu to bylo ve všední den umožněno, ale i víkendy bývaly časově náročnější. Ne vždy a ne stále, ale i tak už měl svůj harmonogram naučený. Celkem svižně se zkulturnil a oblékl. Právě si zapínal knoflíky u kabátce, když spatřil Elektru, která se koketně opírala v minikošilce o futra ložnice. Zvedl obě obočí do výšky a rychle mrkl. Plavovláska k němu ladně doplula a převzala jeho rutinní činnost. Nakonec mu upravila límeček a políbila ho na tvář.

„Ať tě moc nezlobí,“ mile se na něj usmála. „Večer bych zase zašla, co ty na to?“ a provokativně se na něj podívala. Severus jí věnoval nečitelný pohled.

„Nevím, jestli budu mít čas, Elekro,“ promluvil nakonec monotónně. „Dnes nastoupí nová profesorka obrany proti černé magii a budu ji muset zasvětit do místních poměrů.“

„Ach, nová profesorka,“ a odstoupila od něj. „Nepochybuji, že ji určitě zasvětíš do všech možných i nemožných tajů zdejšího hradu,“ protáhla lehce kousavě. Zmijozel si jenom povzdechl, ale přešel její poznámku mlčením. Nehodlal se dohadovat hned z rána.

„Pokud budu mít čas, dám ti vědět, ano?“ zkusil ještě nenásilnou taktiku.

„Neobtěžuj se, miláčku. Nepotřebuji čekat, jestli se mi milostivě ozveš,“ štěkla po něm nevybíravě.

„Máš pravdu,“ zavrčel, „nepotřebuješ.“ Věnoval jí jeden ze svých tvrdých pohledů určeném svým nejvíce nenáviděným studentům a odešel na snídani. Elektra pevně zavřela oči.

„Sakra!“ a dupla nohou do země. Tohle neměla v plánu. Někdy si říkala, že by si na tu svou pusu měla dávat větší pozor. Podívala se na hodiny. Jakmile uviděla ručičky v dané poloze, vyjekla a rychlostí blesku zapadla do koupelny.

Než Severus vůbec stačil dojít do Velké síně, odebral několika studentům z různých kolejí body za různorodé prkotiny. Snapea hned po ránu namíchnouti, špatný celý den míti. A to platilo pro všechny. Jakmile měl profesor lektvarů špatný den, měli ho i všichni kolem, jelikož on se o to velmi dobře postaral. Proč by se měli mít lépe jak on? Růžolící tváře a vysmáté obličeje bylo třeba zahubit hned v ranním zárodku. Jeho oči metaly jenom blesky, stačilo se s nimi střetnout. Po zaujmutí svého místa za učitelským stolem se jeho pohled hned ubral k tomu nebelvírskému. Bylo třeba popustit více páry, než jenom na obyčejných studentech. Střapatá tmavovlasá hlava byla mezi ostatními. Na tváři se mu rozlil lehký, nepatrný škodolibý úsměv a v hlavě se snažil vymyslet ten nejlepší plán, jak Harrymu Potterovi provést zákeřnou kulišárnu.

„Dívej na ten ďábelský pohled, Harry,“ zašeptal rusovlasý chlapec svému kamarádovi a kývl směrem k profesorskému sboru. Mladý Nebelvír automaticky stočil hlavu směrem, který mu Ron naznačoval, a střetl se s párem onyxových očí svého profesora lektvarů. Ani jeden nemrkl, Harrymu se ale jeho pohled nezdál o nic jinačí než jindy. Pohled odvrátil zpět ke své snídani a nehodlal ho dál řešit.

„Není na něm nic neobvyklého, Rone,“ pokrčil Harry rameny.

„Asi mu ta jeho včera nedala,“ zahuhlal s plnou pusou mladý Weasley.

„Rone!“ okřikla ho vyděšeně Hermiona.

„No co co?“ zašklebil se na ni zrzek.

„Ty jsi vážně blbec!“ zakabonila se na něj a rozhodla se ho dál nevšímat.

„Vždyť takhle zírá celkem často,“ trval si na svém chlapec s jizvou na čele.

„No, když myslíš,“ a znovu stočil svůj pihovatý obličej směrem k Zmijozelovi, který ale momentálně rozprávěl s ředitelem a triu se již nevěnoval. Stařík se jenom potutelně usmíval a přikyvoval hlavou. Zaplavila ho radost, že měli oba dva o starost méně. Nebo tedy alespoň on sám, jelikož Severus se o novou kolegyni měl postarat. Nesmírně ho bavilo tahat za nitky svých podřízených. Za milou tváří se skrýval pěkný kujón a pikle byly jeho koníčkem. Severus už ho zčásti odhalil, ale sám věděl, že vše, co činí, je z nějakého hlubšího důvodu. Černě oděný muž se nakonec lehce uklonil a zadním východem odešel ze síně. Potřeboval před začátkem vyučování ještě dávku své kouzelné meditace. Nakonec za celý den neměl ani možnost si zchladit žáhu na Potterovi a spol., ale aspoň si zabrnkal na nervy ostatních studentů, což ho celkem dostatečně uspokojilo. Nebylo to sice úplně ono, ale i málo někdy stačilo ke štěstí. A on se často spokojil s málem, protože musel. Odpolední vyučování skončilo a on se usadil ve svém milovaném křesle. Zkontroloval pendlovky v koutě. Třetí hodina se blížila. Dnes se konečně zbaví poloviny své práce. Nebo vlastně čtvrtiny. Tu druhou vykonával jeho potřeštěný bratr. Donedávna. V krbu zapraskalo. Zapřel se do opěradel křesla a napřímil se. Upravil si lehce hábit a nasadil výraz Severuse Snapea. Během chvíle se v zelených plamenech objevila mladá zrzka se smaragdovýma očima, která s ohněm až bolestně kontrastovala. Nesměle se na lekvaristu usmála.

„Kolego,“ kývla na pozdrav a nervózně žmoulala ucho svého příručního zavazadla, ve kterém měla sbalené své nejnutnější věci.

„Vítám vás, paní profesorko,“ pozdravil ji hraným nezájmem. Jiskřičky v očích ale neskryl a ona je moc dobře viděla. Tentokrát byl její úsměv klidný a v duši se jí rozlil i nepatrný záchvěv pocitu štěstí. „Pojďte,“ pokynul jí ke dveřím. „Ukážu vám pokoj, který se nyní stane vaším druhým domovem.“ Constance kývla na souhlas a míjela Severuse. Dveře se před ní otevřely a ona jimi prošla. Profesor ji následoval. Dveře se za nimi zabouchly a zamkly se.

„Děkuji vám, Severusi,“ špitla téměř neslyšně. Ve ztichlých sklepních chodbách hradu ale její hlas zněl jako z megafonu. Kouzelník se jenom potutelně usmál. Poděkování upřímně nečekal.

„Vzpomeňte si na to, až si za mnou budete chodit stěžovat na studenty z mé koleje,“ zašeptal jí do ucha. Connie na vteřinu zavřela oči a v duchu se zasmála. Živě si totiž představila, jak jejich dialogy budou v budoucnu vypadat.


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Na konci duhy - 23. kapitola:

2. AndysekAndysek přispěvatel
12.12.2017 [22:29]

AndysekAndysekTak E.T. ale neee vazne? To mi lichoti Emoticon

1. E.T.
12.12.2017 [19:06]

Jo, jo, už to vidím... Ten rozruch, co Connie způsobí. Už se nemůžu dočkat pokračování. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]


Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!