OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Jednodílné » FanFiction ostatní » Nesvobodná volba

01.09.2012 (17:00) • zuzinecckaa • Povídky » Jednodílné » FanFiction ostatní • komentováno 2× • zobrazeno 1973×

EDIT: Článek neprošel korecí!

Nesvobodná volba

Poslední polibek dostala od svého dlouholetého přítele, a pak jen už vešla do budovy. Naposled se ještě otočila, aby mu zamávala, ale pohledem již začala vyhledávat v davech někoho, kdo jí před několika týdny tak náhle do srdce vtrhl.

Pomalu postupovala frontou, zatímco její nitro začala sžírat pochybnost, zda tu vůbec je. Kousala se do rtu nervozitou, stále vyhledávala jeho postavu, ale i když se u svého vedoucího nahlásila a dokráčela na místo jako ostatní, neviděla ho.

Sklesla na duchu a se sklopenou hlavou už jen mířila přímo do davu dalších pracovníků připravujících se na práci. Našla si v té tlačenici trochu místa, aby prošla kolem toho množství lidí, a nakonec se ukotvila u zdi. Batoh položila na zem, oblékla si firemní tričko a pak očima bloumala po známých obličejích, z nichž ji hlavně zajímal ten jediný.

Konečně! Jak se opírala o zeď, mírně vpravo u jednoho ze stolků seděl on. Ale určitě si jí nevšiml, ani vidět ji nemohl – ona měla jen štěstí, že poznala jeho krátké, tmavé kudrny. Cítila své srdce, které se jí v hrudi rozbušilo. A přála si pohlédnout do jeho očí, aby mu dala najevo svou přítomnost, ale místa tam bylo tak málo a lidí tak moc…

Konečně si první vedoucí vzal svou skupinku svých pracovníku na své pracoviště a díky nim se uvolnilo mnoho židlí a stolků. Ona toho hned využila, už se nemohla dočkat, až spatří jeho úsměv, jeho obličej, až uslyší jeho hlas.

Konečně se očima střetli, a i když se původně na něj chtěla dívat jen okrajově a rovnou zamířit na jednu ze židlí bez povšimnutí, nemohla odolat. Rty se jí roztáhly do úsměvu a kývla na něj, že o něm ví.

Sama v tu chvíli nevěděla, zda za ním má zamířit nebo on přijde za ní – chvíli tedy nejistě postávala na úzkém prostranství mezi stoly. Nakonec jen pokrčila rameny a s úšklebkem se posadila o několik míst dál přímo naproti němu.

Zdálo se jí, že on její tvář zkoumá svýma očima. Čekala, co by se mohlo dít – ona sice za ním chtěla dojít, ale mezi těmi všemi lidmi by se pletla. A tak to on vyřešil za ní. Ne že radostně, ale rozhodně akčně vstal ze židle a pevným krokem zamířil jejím směrem.

Zase se zrudnutím tváří sklopila hlavu. V myšlenkách neustále viděla jeho hnědozelené veliké oči, ze kterých jejím směrem – snad – sálalo něco víc než jen přátelství. A přitom ona by jej neměla mít ráda více než kamaráda, avšak jeho osobní kouzlo ji zasáhlo tak nečekaně, že už ani sama nevěděla, komu ona sama patří.

Náhle se do jejího zorného pole dostala nějaká osoba – on. S upřímným úsměvem na rtech na něj pohlédla, cítíc své rychle bušící srdce ve své hrudi. Nedala najevo své city, jen nechala proudit v sobě to jejich zvláštní přátelství.

„Ahoj Marti, jak se máš? Dlouho jsem tě neviděl,“ pronesl tím zvláštním hlasem. Bez rozpaků si sedl vedle ní na volné místo a dál ji propaloval pohledem.

Jak člověk pozná svou spřízněnou duši? Má svého přítele, kterého miluje. Přesto se tu teď baví s mužem, který se do jejího srdce zaryl zvláštním způsobem. A ona věděla, že on je člověk, bez kterého si už svůj život též nedokáže představit.

Možná malá kapka lítosti jí myslí proběhla nad tím, že spolu vlastně nemohou být, protože to jiskření mezi nimi cítila. A věřila, že v tom není sama, avšak kdyby se náhodou přeřekla či se mu nějak jinak vyslovila a on by její nejtajnější sny i obavy v jednom potvrdil, nedokázala určit, jak moc by se ovlivnily její city. K němu i k přítelovi.

Autor: zuzinecckaa (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Jednodílné » FanFiction ostatní

Sdílet

Diskuse pro článek Nesvobodná volba: