OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction » Zpěv zapomenutého fénixe - 1. kapitola

20.11.2011 (15:00) • Tortie • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 7× • zobrazeno 1753×

I. Jak nádherné jsou vrchy v Severní Anglii.

Charlotte McOliverová, dcera slavného léčitele Thomase McOlivera, vynálezce léku na vlkodlačí jed, milovala lezení po skalách. I když byla schopna se na jakékoliv místo pohodlně přemístit, dávala přednost pevným mudlovským botám, lanům a podobnému vybavení a slézala skály vlastnoručně. Mohlo by jí být asi pětatřicet let, měla vlasy barvy slámy, hnědé oči, docela drobnou postavu, jež však na kouzelnici a nadto ženu oplývala neobvykle vypracovanými svaly. Žila sama, v malém domečku nedaleko Yorkshiru.

Jednoho dne se rozhodla pokořit jednu z nejvyšších hor v Anglii, Von Trumgan. Na tento výstup se připravovala dlouho. Teď konečně nastala správná doba. Jednoho dne se Charlotte přemístila na úpatí Von Trumganu. Zde rozbila svůj první tábor. Přespala v něm a za brzké ranní doby se vydala s plným batohem na cestu.

Nejdříve to šlo docela snadno. Pěšinka ji spolehlivě vedla pohodlnou cestou mezi balvany a tak se jen kochala výhledem. Ten den tábořila na mýtince v jakémsi lesíku, přes nějž šla. Hned zrána se vydala dál. Cesta byla pořád velmi dobrá. Naneštěstí se však brzy začala ztrácet. Po několika dnech už dorazila do míst, kde bylo třeba použít lan. Nezoufala si, pořád to bylo dobré. Postupně však přicházelo čím dál víc překážek, čím dál více lezení. Charlotte však všechno zdárně překonávala. Teď už zde byla stezka luxus. Asi po dvou týdnech pochodu už Charlotte musela téměř pořád šplhat a míst příhodných pro postavení stanu bylo zoufale málo. Charlotte si nezoufala, dokonce ani tehdy, když ji ledový horský vzduch hryzal do plic a noční vítr pohrávající si s kousky zmrzlého sněhu profukoval stan tak, že ho jen nejsilnější kouzla držela na místě.  Přes to všechno si výstup docela užívala.

Vždycky, když si postavila stan a rozdělala malý ohníček na uvaření čaje, měla několikrát pocit, že ji někdo sleduje. Jednou dokonce zahlédla i zlatý záblesk. Pokud  se jí to ovšem nezdálo.

Jednoho dne jí počasí vyloženě nepřálo. Zrovna dorazila k jednomu z nejtěžších úseků. Sama Charlotte ho nazvala Skálou mrtvého muže. Byla to asi pětikilometrová stěna ohromného spádu. A přece to byla ta nejschůdnější cesta.

Ten den vál ledový vítr, v němž se tu a tam objevila zmrzlá, sněhem obalená částečka mlhy.

Zezačátku to ještě šlo. Po asi kilometrovém výstupu však začal vát ještě silnější vichr a začalo sněžit. V jednu chvíli se do Charlotty opřel takový poryv, že ji to div nesmetlo a odkudsi z vrchu skály se uvolnilo několik kamenů. Ty se s lomozem valily dolů. Dolů na Charlottu. Ta naneštěstí v zoufalé snaze se udržet dočista zapomněla na hůlku. Prvních několik kamenů ji minulo. Potom však jeden z nich vytrhl Charlottino jištění a její osud byl zpečetěn. Další kámen ji trefil do přilby a ona se v bezvědomí zřítila do propasti.

XxXxXxX

Tak co myslíte? Stojí za to pokračovat? :) budu ráda za jakékoliv komenty. x)

Autor: Tortie (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction

Sdílet

Diskuse pro článek Zpěv zapomenutého fénixe - 1. kapitola: