Zamilovaný do dračice Kapitola 8 • OurStories.cz ~ naše povídky

Elena možná není taková, jak si Damon myslel. *L

02.10.2013 (18:00) • Aruallaf • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 1× • zobrazeno 625×

Elena následovala Damona do obýváku a pořád se držela za břicho. Ale odmítala se vzdát. To se nestane. Radši by zemřela, než aby jí ovládal muž.

Damon si sedl na gauč v obýváku, bez trika. Ušklíbl se na ni, když si sedla vedle.

,Bože, musí si pořád zapomínat trička?´ zeptala se sama sebe.

Damon si myslel přesný opak. Obdivoval její krásu. I v teplácích a tričku, které jí předtím půjčil, si myslel, že je nejkrásnější žena na světě.

„Co kdybychom se koukli na film?" navrhl.

„Dobře, cokoliv," byla její jediná odpověď.

„Pařba na třetí? Slyšel jsem, že je to vtipný."

„Řekla jsem cokoliv."

Její tón mu trochu zničil úsměv, ale nenechal ji, aby se k němu dostala. Dal DVD do přehrávače a vrátil se ke své ženě.

V polovině filmu si všiml, že jí mžikají oči. Pomalu usínala. Předpokládal, že tuhle noc spala dobře, ale viditelně doháněla celý týden.

Vítězně se usmál a otevřel pusu.

„Uáááá!"

Vyděšená Elena vyskočila skoro půl metru do vzduchu. Držela se za hruď a snažila se popadnout dech.

Podívala se na Damona, který se hystericky smál. Vzala si polštář a praštila ho přes hlavu. Pořád se smál.

„Polštář není dobrá zbraň, zlato."

Elena na něj zírala, seskočila z gauče a vyběhla nahoru po schodech.

Damon se smál i po tom, co odešla. ,Tohle bude lepší, než jsem si myslel´

….

Za posledních pár dní Elena nejedla, no, spíš jí nebylo dovoleno nic jíst. Stále odmítala ustoupit kvůli své hrdosti. Gilberti byli tvrdohlaví. Damon se začínal obávat, jak je hubená, ale pokaždé, když se na něj naštvala nebo na něj chtěla něco hodit, tak obavy zmizely.

Když se pokusila ukrást nějaké jídlo, Damon ji vzal za ruce a odtáhl ji do obýváku. Elena přemýšlela, jestli by neměla zajít někam do města pro arsen, kdyby ho chtěla na někoho použít…

Damon s ní zůstával v pokoji, protože, jak řekl, ,Manželé spolu sdílejí postel a vše ostatní, my nejsme výjimka!´ I přesto, co dělal Eleně, byl stále své veselé já. Zevnitř byl.

Každou noc se koukali na televizi nebo na filmy. Pokud Elena usnula, zařval jako lev. K jeho potěšení ji to pokaždé vzbudilo a vylekalo.

Damon vše vysvětlil Rikovi. Řekl mu, aby i kdyby se dělo cokoliv, jí nedával žádné jídlo. Rik slíbil, že bude plnit Damonovy příkazy.

Koncem týdne vypadala jako hubená vzteklá zombie.

V neděli pronásledovala Alarika v kuchyni. Damon musel do kanceláře na pracovní schůzku a vrátit se měl až později. Neboli velel Alarik.

Běžel na druhou stranu stolu, aby jí zabránil, aby ho praštila a vzala jídlo. Z nedostatku spánku vypadala jako blázen.

„Podívej, Eleno! Mám přísné příkazy od Damona, abych ti nic nedával! Zabil by mě, kdyby to zjistil!" Ano, Damon mu to celé vysvětlil, a Rik se snažil, aby se nesmál.

Elena na něj koukala. Její oblečení vypadalo extra volně, protože hodně zhubla.

„To mě nezajímá! Už týden jsem nespala! Nejedla! NĚCO MI DEJ! Nezajímá mě, jestli třeba syrový maso, ale hlavně něco!" zakřičela na něj.

I Alarik se začínal bát. Myslel si, že zrovna v tu chvíli vypadala paní Salvatore jako manželka ďábla.

Elena se na Alarika nečekaně vrhla. Ta síla ho srazila k zemi. Brzy ti dva zápasili na zemi - a Elena vyhrávala.

V tu chvíli se otevřely dveře do kuchyně a vešel Damon. Nebyl připravený na tenhle pohled. Elena a Alarik se prali?

„Co se to tu, sakra, děje?" zařval.

Rik vzhlédl a rychle ze sebe Elenu shodil.

„Promiňte, pane, ale začala se prát, když se mě snažila podplatit za jídlo. Ale zastavil jsem ji."

S tímto se Alarik podíval na zem a ušklíbl se.

Damon zavrtěl hlavou.

„Eleno, znáš pravidla. Pokud se nenaučíš pravidla, tohle bude časté."

Elena se podívala na svého manžela. Skoro vždycky, když ji takhle mučil, měl na tváři vražedný úsměv.

To byl poslední kousek. Vydržela dva týdny s tím, že si musela vzít tohohle bastarda, a teď se k ní chová jako k sluhovi!

Schovala se do klubíčka, doplazila se ke zdi a začala vzlykat.

„No tak, Eleno, říkal jsem ti, že ten falešný pláč na mě nebude fungovat," ušklíbl se na ni.

Pořád vzlykala. Brzy uviděl, jak jí mezi prsty protékají slzy. Jeho úsměv okamžitě zmizel.

´Sakra, tyhle jsou pravý!´ zakřičel na sebe, že byl takový idiot. Možná, že to dotáhl moc daleko? Nevěděl, co má dělat, ale její vzlyky ho rvaly na kusy.

Poznámka: Přeloženo se souhlasem od taekwongirl360 z http://www.fanfiction.net/s/7270762/8/Love-in-the-Shrew

Autor: Aruallaf (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction