We´ll be coming back - 2. kapitola • OurStories.cz ~ naše povídky

Damon a Nikol. Dozvíme se, proč se Elena vrátila, a nakonec to Damon zase zkazí. :) *L

13.08.2013 (18:00) • Aruallaf • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 1× • zobrazeno 477×

Kapitola 2

To jsem nechtěla vidět. To vážně ne. Kdysi jsem ho měla ráda a ona byla jedna z mých nejlepších kamarádek. A první věc, co vidím, když přijedu do svého bývalého domova, abych se vrátila, je, jak se Damon líbá s Nikol. Jestli se tomu dá vůbec říkat líbat. Bylo to spíš, jako kdyby to spolu chtěli dělat přímo před vchodem. Damon se otočil a zíral na mě se širokýma očima. Asi se lekl, že je někdo nachytal. Pak když viděl, že jsem to já, tak nasadil svůj obvyklý úšklebek a otočil se zpět k Nikol. Ta se na mě ani nepodívala. Jenom si něco šeptali, asi protože u auta byla moje máma. Jinak by klidně pokračovali. Chytla jsem svůj kufr a rychle kolem nich s neutrálním výrazem prošla do domu. Ani se neohlídli.

Pohled Damona

„Takže půjdeme dovnitř?" zašeptala Nikol.

„Asi nám nic jiného nezbývá, protože to neplánuju dělat přímo tady," řekl jsem smyslně. To, že nás přerušila Elena, přece nic neznamenalo. Když jsem na ni pomyslel, tak mi zase zmizel úsměv ze rtů.

„Neboj, zlato, to já taky ne. Ale až budeme nahoře, tak…" a zašeptala mi do ucha několik neslušných návrhů.

Nebylo na co čekat. Jenom jsem polkl a přikývl. Prošla kolem nás Elena, ale ani jeden z nás se neotočil. Šla hodně rychle a vypadalo to, že je naštvaná. Ale proč? Že by žárlila? Nikdy jsem s ní nic neměl, tak nemá právo žárlit.

Pohled Eleny

Přemýšlela jsem, jestli to byl dobrý nápad, vrátit se. Byla ale pravda, že jsem potřebovala nový začátek, po Jakovi. Jake…. Nezasloužil si to. Nemělo se to stát. Měla jsem umřít s ním. Je to všechno moje vina. Kdybych nebyla tak blbá, tak by se nic z toho nestalo. Vyšla jsem nahoru po schodech do svého pokoje a lehla jsem si na postel. Zachumlala jsem se do ní a plánovala, že nikdy nevyjdu. Kdyby se ta stejná situace děla s Damonem, tak by mě nikdy nenechal řídit. Co mě to napadlo? Situace s Damonem? Už z toho blázním. Šla jsem radši spát.

Pohled Damona

Nikol, ty jsi vážně anděl, pomyslel jsem si, když přede mnou byla nahá. Měla perfektní tělo a prsa. Jako jo, obličej měla taky fajn, ale už jsem viděl hezčí.

Seděl jsem na posteli a ona se ke mně pomalu plazila po posteli. Řekla, že se o všechno postará, protože věděla, že se samotným sexem nemám zkušenosti. Pomalu mě svlékala a chtivě mě pozorovala. Už mi stál, takže o jeden úkol míň. Sundala mi poslední kus oblečení a začala se se mnou líbat. Navzájem jsme se hladili po celém těle a oba jsme vzdychali. Vnikl jsem do ní a užíval si toho pocitu, že mám poprvé sex. Bylo to zvláštní, ale příjemný. Nikol se začala hýbat nahoru dolu a já jsem jenom vzdychal. Možná, že se příště taky zapojím, ale teď je ona ta zkušená. Křičela slastí a já se začínal bát, jestli ji někdo z domu neuslyší. Podíval jsem se jí do očí, ale najednou už je neměla světle modré, ale tmavě hnědé. Byla trochu menší a opálenější. A měla dlouhé hnědé rovné vlasy. Co se to děje? Měla i jiný hlas a jinak vzdychala. Asi mám halucinace. Dosáhla orgasmu a já těsně za ní. Slezla ze mě a lehla si na postel. Opřela se hlavou o moji hruď a pomalu usnula. V tu chvíli jsem si všiml, že z té dívky, kterou jsem viděl, je zase Nikol, protože měla blonďaté vlasy. Nebyl jsem unavený, a tak jsem jenom ležel.

To bylo úžasný. Vážně úžasný. Už chápu, co všichni vidí na sexu. Je úžasný, a všechny ty kecy, že je lepší s láskou vašeho života, jsou k ničemu. Já Nikol nemiluju, a stejně jsme spolu a bylo to super. Ale viděl jsi někoho jiného, připomnělo mi podvědomí. V tu chvíli jsem si uvědomil, kdo byla ta záhadná holka, byla to Elena. Tak to byla úplná blbost. Elena by do něčeho takového nikdy nešla. Je něco jako jeptiška, teda, alespoň si to myslím, už dlouho jsem s ní nemluvil. Možná bych měl. A to teď hned. Nakonec, sice není pravda, že musíte mít sex se svojí láskou, ale je pravda, že je romantický, když spolu ležíte po sexu. A já s Nikol nic romantického dělat nechci.

Pohladil jsem jí po tváři, a když se nevzbudila, tak jsem ji mírně plácl. Vzbudila se a ospale se na mě koukala.

„Musím si jít něco zařídit a ty tady zůstat nemůžeš," řekl jsem nesmlouvavě.

Zvedla se ze mě a pomalu se protáhla. Dělala to naschvál, protože byla stále nahá, ale já jsem na tohle teď neměl náladu. Ani jsem se na ni nepodíval a šel si pro oblečení. Sebral jsem to její ze země a hodil jí ho. Koukala na mě, jako kdybych ji jenom využil, ale nebylo to tak. Přece jenom, nebylo to naposled. A nechtěl jsem ji ztratit, a tak když jsme byli oblečení, tak jsem ji šel doprovodit ke dveřím a dal jí krátký polibek.

„Byla jsi úžasná, zlatíčko," typicky jsem zahrál.

„Ty taky, doufám, že si to někdy zopakujeme." Vypadalo to, že se zase dala dohromady, protože když se otáčela, tak na mě ještě mrkla.

Šel jsem na zahradu a doufal, že tam třeba bude Elena, protože jsem nehodlal zvonit, to by bylo divný.

Pohled Eleny

Když už jsem se prospala, tak jsem si řekla, že půjdu na čerstvý vzduch. Šla jsem na zahradu a sedla si na lavičku u plotu. Byla jsem stále smutná a ještě asi dlouho budu.

„Čau," řekl najednou někdo za mnou. Otočila jsem se a setkala jsem se s Damonem. Jak jinak.

„Co chceš?" zeptala jsem se roztřeseným hlasem. Ještě pořád jsem byla trochu zhroucená.

„Nic zvláštního. Jenom pokecat. No, znáš to, když jsme se tak dlouho neviděli," pokrčil rameny.

„Nemám na to náladu," řekla jsem smutně.

„No jo, tak dobře. Ale odpověz mi jenom na jednu otázku, proč ses vrátila? Nenáviděli tě na nový škole, stejně jako na tý starý?" Asi si to nemohl odpustit a přišlo mu to vtipný, ale nebylo.

„Myslíš, že se všechno točí kolem toho, jak to dřív bylo? Všechno to byla tvoje vina! Tvoje a těch kluků…" zakřičela jsem, ale potom jsem ztišila.

„Seš pořád stejná. Ukňouraná, rozmazlená holčička," řekl s úšklebkem.

„Chceš tak hrozně moc vědět, proč jsem se vrátila?" řekla jsem naštvaně.

„No jo, chci! Jinak bych s tebou nemluvil," poznamenal.

„Umřel mi přítel, ty bezcitnej debile! A jo, měla jsem přítele! Ne, nebyl to žádnej šprt! A milovala jsem ho a on mě! I když to ty nemůžeš pochopit. Protože nevíš, co je to láska! Doufám, že jsem ti odpověděla na všechny otázky." Už jsem to nevydržela a všechno jsem mu vyklopila. Po tvářích mi tekly slzy a já si připadala, jako kdybych byla zase zpět v páté třídě, kdy na mě tolikrát koukal, když jsem kvůli němu brečela. Dál na mě zaraženě koukal s otevřenou pusou, ale nic neříkal. Pak když se rozkoukal, tak jenom poznamenal:

„To mě mrzí, ale teď už nemusíš být nešťastná, už je pryč, už nic nezměníš," řekl klidně, jako kdyby to bylo úplně jedno. A taky, že jemu bylo.

„Jasně…" zašeptala jsem. „Řekla bych ti, že ti přeju, abys taky našel někoho, kdo tě bude milovat, ale s tímhle přístupem, se nikdo takový nenajde," poznamenala jsem, zvedla se z lavičky a pomalu šla ke schodům k domu. U dveří jsem se otočila a řekla dost nahlas, aby mě slyšel: „Pozdravuj Nikol."

A byla pryč

Poznámka: Vážně nevím, kam tahle povídka bude pokračovat, píšu poprvé, ale už mám nějaké návrhy. Řeknu jenom, že Nikol s Damonem budou velice důležití. A Nikol, pro představu, vypadá asi jako Rebeka, akorát je mladší, mnohem mladší, a nevím, jaké má Rebeka oči, ale Nikol je má modré. Doufám, že scéna se sexem nebyla tak hrozná. Původně jsem chtěla psát tyhle scény až potom s Elenou, ale tohle jsem taky zkusila. Budu ráda, když okomentujete a třeba navrhnete, jak by to mohlo pokračovat, nebo kterou postavu byste chtěli více v popředí. :) *L

Autor: Aruallaf (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction