Vampire Academy - Unique - 7. kapitola • OurStories.cz ~ naše povídky

Kate navštíví jedna z osob z jejího blízkého okruhu a bude vzpomínat, jak se potkali. TeresaK

21.01.2013 (20:00) • TeresaK • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 1× • zobrazeno 791×

„Dougsi,“ splynulo z mých úst jméno, která jsem myslela, že už nikdy nevyslovím.

Abyste to nepochopili špatně, Dougs je můj nejlepší kamarád. Tedy, byl předtím, než jsem utekla, nevím, jestli jím je pořád. Všichni předpokládali, že bude můj strážce. Ano, pochopili jste to dobře. Je dhampýr. Na den našeho seznámení nikdy nezapomenu.

Bylo mi osm a já se vracela z prázdnin, které jsem trávila s matkou a mladší sestrou. Procházela jsem se po nádvoří u královského dvoru a čekala na svou matku, která byla nečekaně zavolaná k poradě. Když vtom do mě někdo vrazil a já jsem spadla. Zvedla jsem svůj pohled k osobě, která do mě strčila, a přitom jsem musela zvednout jednu ruku a odhrnout si vlnité prameny mých hnědých vlasů, které mi spadly do obličeje.

Kluk, který do mě strčil, vypadal rozrušeně a smutně. Dostala jsem nutkání ho utišit a tak jsem se zvedla, oprášila jsem se a beze slov ho objala. Chlapec byl opravdu velký, takže když jsem ho objala, můj obličej byl na jeho hrudníku. Zprvu se mě snažil odstrčit, ale když zjistil, že to má marný, přestal se bránit a nechal stékat své slzy na můj kabátek.

„Šššš,“ mumlala jsem do jeho hrudi, ale slyšel mě, musel. Protože po chvíli se jeho vzlyky pomalu vytrácely.

Odtáhl se ode mě a řekl: „Děkuju.“

Jenom jsem kývla a sledovala ho soucitnýma očima.

„Co se ti stalo?“ zeptala jsem se ho něžně.

Podíval se na mě, jako by nevěděl, jestli mi má věřit.

„Jak ti můžu věřit, když neznam tvý jméno?“ odpověděl otázkou.

„Jmenuji se Kate,“ pověděla jsem mu a trpělivě jsem očekávala jeho reakci.

„Dougs,“ hlesnul.

„Moje máma zemřela,“ řekl a oči se mu opět zalévaly potokem slz.

Pohladila jsem ho po ruce a zeptala se: „Chodíš na Akademii sv.Vladimíra?“

On jen kývl.

„Takže pojedeš se mnou,“ řekla jsem mu. „Za chvíli poletí letadlo. Nenechám tě tu samotného.“

„Ale,“ snažil se namítnout, ale nedala jsem mu šanci, protože už jsem ho táhla k mému pokoji.

Pousmála jsem se nad vzpomínkou, která mi vytanula na mysli. Právě ztráta jeho matky způsobila, že se z nás dvou stal nerozlučný pár. Všude, kde jsem byla já, byl on. Zkoumavě jsem se zadívala do jeho očí a čekala na jeho slova.

„Slyšel jsem, že jsi zpátky,“ řekl Dougs opatrně a téměř neslyšnými kroky se přibližoval k posteli.

Kývla jsem.

„Dougsi...“ zašeptala jsem jeho jméno.

A po tváři mi sjela slza, kterou brzy následovaly další a další. On na nic nečekal, skočil ke mně na postel a sevřel mě ve svým medvědím objetí. Oplatila jsem mu ho a rozbrečela jsem se ještě víc.

„Nechtěla jsem utéct, ale musela jsem. Promiň,“ vysoukala jsem ze sebe mezi hlubokými vzlyky, které neustávaly.

„Chybělas mi, kotě,“ pověděl mi.

Z tónu jeho hlasu a jeho vibrací jsem vycítila, že má taky na krajíčku. Otřela jsem si slzy na tvářích a trošku se od něj odtáhla. Vytáhla jsem se do sedu a své ruce jsem položila na Dougsovy tváře. Upřela jsem svůj pohled do jeho očí a dala jsem mu pusu na tvář.

„Taky jsi mi chyběl,“ řekla jsem a vrhla se mu kolem krku.

Měla jsem plný nos a slzy mi už uschly, ale pořád jsem se ho pevně držela, jako by mi měl zmizet.

Pomalu se ode mě odtrhnul a řekl:

„Proč jsi to udělala?“ koukal se na mě.

„Nechci o tom mluvit, Dougsi,“ zamračila jsem se a neurčitě odpověděla.

Podíval se na mě s tázavým pohledem a zvednutým obočím.

„Jednou mi to řekneš,“ řekl.

Přikývla jsem a usmála se. Nadechla jsem se, ale opět někdo zaklepal na dveře. Naštvaně jsem se vydechla a připravovala jsem si nějakou opravdu peprnou odpověď.

„Slečna Conta?“ ozvalo se za dveřmi.

„Ano,“ odpověděla jsem.

„Mohla byste otevřít dveře, prosím?“ řekla ta osoba.

Zvedla jsem se a poněkud zapomněla na předchozí slabost, a tak jsem opět skončila na kolenou. Když už jsem tam tak ležela, rozhlédla jsem se po podlaze a prohlásila:

„Mělo by se tu vytřít a vyluxovat.“

Dougs se zasmál, vzal mě do náruče a položil mě zpátky na postel. Pokýval hlavou a šel otevřít. Za dveřmi stál menší chlap hubené postavy a krátkých hnědých vlasů. Měl na sobě džíny a triko se znakem naší Akademie. Dougie se na něj podíval a řekl:

„Mohu vám nějak pomoct?“

Ten chlap se na něj podíval zpod přimhouřených víček a odpověděl:

„Mám vzkaz pro slečnu Contovou.“

Dougs se na něj podíval a pověděl mu.

„Poslouchám.“

„Slečna Contova se má za hodinu dostavit do ředitelny,“ odpověděl mu, poklonil se a odešel.

Dougs pokrčil rameny, zabouch dveře a sedl si zpátky ke mně na postel.

„Tak co? Půjdeš?“ zeptal se mě.

Pokrčila jsem rameny, jako on před chvílí, a řekla: „Když mi pomůžeš se oblíct a dojít tam, tak jo.“

On se zasmál a řekl: „Jaký oblečení?“

Ukázala jsem na židli, kam Cam odhodila připravené šaty.

„Tyhle. Pomoz mi prosím vstát,“ řekla jsem, Dougs přikývl, chytl mě kolem pasu a pomohl mi se postavit.

Opatrně jsem našlapovala s Dougsovo paží kolem pasu a řekla mu: „Pust mě.“

„No, to víš, že jo. Já tě pustím a ty tu opět hodíš držku,“ odpověděl mi a uchechtl se.

Opatrně jsem odrthla jeho ruku ze svého pasu a přidržovala se ho. Když jsem si byla jistá, že znovu nespadnu, tak jsem popadla šaty ze židle a zavřela se do koupelny. Svlékla jsem ze sebe džíny a mikinu s trikem, a navlékla na sebe lehké růžové šaty a přepásala je úzkým hnědým páskem. Podívala jsem se do zrcadla, vzala do ruky tampónek s odličovačem a odlíčila si černé linky, které sídlily na mých víčkách. Vzala jsem světle růžové stíny a nanesla jsem si je místo linek a řasy jsem si přejela mascarou.

Vrátila jsem se zpátky do pokoje a zatočila jsem se před Dougsem dokola.

Ten zahvízdal a řekl: „Kočka.“

Usmála jsem se a odpověděla mu: „Dík. Ještě si vezmu boty a prstýnek a můžeme.“

Shýbla jsem se, vzala boty a nazula si je. Ze stolu jsem sebrala prstýnek a navlékla jsem si ho na prsteníček na levé ruce.

„Jsem hotová,“ prohlásila jsem.

„A jsi taky připravená?“ řekl se svým pokřiveným pohledem na tváři.

„Jdeme na to,“ řekla jsem rozhodně a chytla jsem ho za ruku.

Katrinas dress

« Předchozí díl

Autor: TeresaK (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction