OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction » V objetí zrůdy 14



V objetí zrůdy 14Nový Zsadist začne brzy zbytku bratrstva lízt krkem. Je stále stejný nevyzpytatelný šílenec, který se vyžívá v lovu bezduchých, teď k tomu má ale mnohem větší výdrž.
Bella na to má však úplně jiný názor.

14. kapitola

 

Butch se pohodlněji opřel o kapotu a vrhl pohled na Rhaga, který opřený vedle něj skřípal zubama o sebe.

„Cígo?“ nabídl ze své, za dnešek už hodně skromné, krabičky Marlborek.

„Jo,“ zavrčel. Měl náladu pod psa, stejně jako zbytek chlapů. „Hele Wrathe,“ nevydržel to nakonec. „Víš že si tě vážím, jako chlapa i jako to... krále. Šak víš. Ale mohl by sis příště odpustit takový kreténský rozkazy?!“

Wrath ho sejmul pohledem. Seděl na podlaze v otevřených dveřích auta a stejně jako ostatní podrážděně sledoval Zsadista, který si dnešní lov sakra užíval. Nebyl k zastavení. Vlastně si začínali připadat, jako jeho dozor.

Když vykopl Zsadista, tak doufal, že se vrátí trochu zklidněnej, nic víc. Ale tohle ksakru?! Ten vzteklej šílenec se v likvidaci bezduchých snad vyžíval ještě víc než dřív a k tomu měl ještě větší sílu a výdrž.

„Konec, balíme to,“ zavrčel nakonec. Jak se koukl na ostatní, tak jim už vážně chyběl jen ten popcorn.

„Tak si mu to běž říct,“ zavrčel Vishous. Zsadist právě vypadal, že se dost dobře baví. Kroužil okolo bezduchého a každou jeho nepozornost následovalo zasvištění dýky, až tělo bezduchého připomínalo podivný pergamen zaplněný prapodivnými znaky.

Wrath nehnul ani brvou a vstal. Ulicí se rozlehl osamocený výstřel. Následovalo ho tiché žuchnutí a Zsadistovo nespokojené vrčení.

„Ten byl můj!“

Wrath schoval zbraň a nasedl do auta.

„Jo? A kterej dneska ne? Tak polez!“

Zsadist semkl rty ve svém obvyklém podrážděném výrazu a vykročil k autu. Vyhoupl se dozadu a sedl na podlahu. Už dva chlapi jako oni byli na zadní sedadlo dost. Natož aby se tam musel tísnit s Rhagem a Vishousem. O to vážně nestál a oni taky ne.

Opřel se o boční zeď auta a natáhl si pohodlně nohy. Cítil svaly, které měly konečně možnost pořádné práce. Jeho mysl se ale okamžitě přenesla jinam. Zajímalo by ho, co Bella celou noc dělala. A kdyby jen to, doslova si to představoval. A ještě líp mu šlo si představit, co by s ní momentálně chtěl dělat...

Bezděky se podíval na svý obrovský ruce, které brázdily jizvy, tetování na zápěstí a špína.

Vishouse sebou škubl, když se autem kromě kvílení brzd a nadávání na pomalý řidiče ozval škrábavý zvuk. Nevěřícně se ohlédl dozadu, kde si Zsadist dýkou upatlanou ještě od krve bezduchých začal vyškrábávat špínu z pod nehtů.

Ten chlap ho začínal vážně děsit...

 

Bella hleděla z okna. Přes odstíněná okna byla přitlučená prkna, aby dům zvenku vypadal stále opuštěný. Tma začínala ustupovat a nad horizontem se táhl jasný pruh. Předzvěst východu slunce. Všechno se třpytilo v kapičkách rosy, jako by to bylo posypané diamanty...

Nic z toho nevnímala. Trýznily ji úvahy, kdy se Zsadist znovu ukáže. Když byl tady, ovládala ho touha. Něco, co dříve nenáviděl, děsilo ho to. Co když ho ten děs ale znovu ovládne? Předtím čekala několik týdnů, než se objevil a to ho přivedl jen strach o ni. Jenže teď?

Nedokázala by zase tak dlouho čekat.

Kroutila lem halenky v neklidném sevření. Možná by ho i nakonec roztrhla, kdyby se za ni neozval lomoz, který ji donutil jej pustit a prudce se otočit. Nestihla ani zareagovat. Prudce dopadla zády na zeď vedle okna, až ji to málem připravilo o dech. O ten zbývající ji připravilo pevné sevření, které se okolo ní semklo.

Úlek a paniku okamžitě utnuly rty, které se k ní přimkly, stejně jako těžká vůně, která ji obklopila. Zsadist ji líbal, jako by se s ní rozloučil před měsíci a ne včera večer. Její tělo mu okamžitě začalo odpovídat se stejnou náruživostí. Jako by jeden druhému chtěli dát najevo, že toho druhého už potřebují stejně jako vzduch, který dýchají.

Líbal ji bez dechu a tiskl hrubě k sobě, dokud se trochu nezklidnili. Když si představoval, co bude právě dělat, ani ve snu by ho nenapadlo, že jejich přivítání proběhne takhle. Odtáhl se kousek od ní, aby se ujistil, že jí neublížil. Měla zarudlé rty, omámený pohled a naprosto spokojený výraz.

Vyjel dlaní vzhůru a odhrnul pramen vlasů, který jí spadal přes tvář. Uprostřed toho pohybu se ale zarazil. Čelo se jí stáhlo a ona zamyšleně přimhouřila oči. Nadechla se, aby mohla lépe identifikovat ten pach, který ze Zsadista cítila. Teprve pak mu to došlo.

„Promiň, měl jsem se...“ odstoupil od ní rozpačitě. Tohle prostě neuměl. Nemyslel dopředu. Když dorazil do sídla bratrstva, tak už po ní toužil tak moc, že se k ni přemístil hned, jak vešel do svého pokoje.

„To je jejich krev,“ zkonstatovala, když si konečně uvědomila, co z něj cítí.

„Půjdu se osprchovat.“ Naštvaně si sundal triko a hodil ho na zem. Dost už na tom, že vypadá takhle, ale smrdět ještě po těch šmejdech po tom co jí provedli.

Vřítil se do koupelny a šáhl po opasku. Jeho ruce se ale okamžitě zastavily, když se na nich objevila ta její.

„Zsadiste,“ oslovila ho, aby ho donutila se na ni podívat. V jejím pohledu nebyla ani špetka odporu. „Já vím co děláš.“

„Ne, Bello, to nevíš,“ odsekl naštvaný sám na sebe, že by se za to měl cítit špatně. „Kdybys to věděla, nedokázala by ses na mě ani podívat. Vyžívám se v tom, líbí se mi mučení a zabíjení. To je to co dělám!“

Hrnulo se to z něj a hlas mu přitom zněl ostře jako dýka. Nepochybovala ani na okamžik o tom, co právě řekl.

„Moc dobře vím co děláš a neděsí mě to. Prošla jsem si díky nim peklem a věř mi, Zsadiste,“ přistoupil až k němu a zadívala se mu do očí. „Oni si zaslouží každičkou vteřinu bolesti a děsu z toho, co jim připravíš.“

Zsadist na ni zůstal němě zírat. Takhle ji neznal. Byl pro něj krásná a křehká... Pod tím vším se ale skrývala i silná Bella lačnící po pomstě za to, co jí provedli. Jí i těm ostatním.

„Neměnila bych na tobě vůbec nic. To jaký jsi, to co děláš.“ Položila mu dlaně na hruď. Okamžitě ucítila, jak se mu tep zrychlil a okolo se začal šířit jeho vázací pach. Sjela mu jednou dlaní po paži až dolů a propletla prsty s jeho. „Obzvláště to co děláš,“ zapředla. „Protože mě to přivádí až na hranici šílenství.“

Vytrhl ruku z jejího sevření a objal ji okolo pasu až se ocitla špičkami nohou ve vzduchu. Neměla ani ponětí, co s ním její hrdelní hlas dělá. Nebo to věděla až moc dobře. Objala ho okolo krku a přitáhla si jeho tvář blíž.

Políbila ho s prudkostí, jako předtím on ji. Vzpínala se proti němu a tření jejich těl v něm zbortilo poslední zábrany. Okolo se ozvalo trhání látky.

Bella zalapala po dechu, když se ocitla v momentě nahá a na hrdlo jí sklouzly jeho rty. Boky mu obemkla stehny a on toho okamžitě využil. Narazila zády o zeď a on do ni pronikl, až se mu zahryzla do ramene. Na rtech ucítila sladkou příchuť jeho krve a to ji zbavilo posledních střípků sebekontroly.

 

„Stvořitelko ve Stínu,“ hlesl Zsadist, když konečně nabral dech. „A já se bál o tebe.“

Opřená zády o zeď ho stále objímala stehny, zatím co on ji jednou rukou držel okolo pasu a druhou se opíral o zeď hned vedle její hlavy. Čelo měl položené vyčerpaně do úžlabiny mezi jejím ramenem a krkem.

Koupelnou se rozezněl její zvonivý smích. Prsty mu pohladila ramena, kde se mu stále ještě rýsovaly stopy po jejích zabořených nehtech.

V odpověď zavrčel a zvedl hlavu. S pomstychtivým výrazem ji lépe chytil. Smích ji okamžitě přešel.

„Co-co to děláš?“

„Už jsem říkal, jdu do sprchy.“

To už jí ale podle směru jeho kroků taky došlo.

„Zsadiste, ne... ne!“ Celým domem se ozvalo její zaječení.

 

Bella si odfrkla. Zsadist ji zezadu objímal, zatím co krájela kousky zeleniny. Byl na něj naštvaná, ale ne tolik, aby se mu vysmekla. Nebo spíše ne tolik, aby se vzdala jeho teplé náruče po tom, co ji vyráchal v ledové vodě.

Přejel jí rty po šíji.

„Promiň, byl to prostě zvyk,“ zamumlal.

„Tak se ho laskavě odnauč, jinak s tebou do sprchy už nikdy nevlezu!“ zavrčela, ale díky tomu co jí prováděl s krkem to vůbec neznělo naštvaně.

„To nebude problém, protože už jen ta představa být s tebou v tam mrňavým prostoru se mí líbí. Obzvláště, když se tak krásně tulíš.“ Odfrkla si a raději nepřipomínala, proč se tak zuřivě tulila.

Nakrájenou zeleninu přisypala na pánev ke steaku, aby ji orestovala. Kuchyní to začínalo krásně vonět, ale Zsadist za ní tomu nevěnoval pozornost. Spokojeně se věnoval jejímu krku a rukama ji objímal okolo boků. Začínalo jí docházet, že to co by rád zakousl teď rozhodně není steak.

 

>>

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek V objetí zrůdy 14:

6. NaJ
29.08.2011 [8:42]

Emoticon Emoticon Emoticon

5. Texie admin
26.08.2011 [7:02]

TexieSalisa:
Tak tahle představa mě dostala skoro pod stůl.
Jak by Zsadist přišel za ostatními:
"Hele, kluci, mám rande a za chvíli si mě přijde vyzvednout moje holka, tak na ni buďtě hodní a nevyděste ji."
Emoticon Emoticon Emoticon

4. Salisa
26.08.2011 [0:34]

To je krásný... Zsadist je užasnej Emoticon a já doufám že to mám správně napsaný :D

3. annaliesen
25.08.2011 [22:54]

to jsem zvědavá kdy přivede bellu k sobě to budou všichni koukat Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. bb119
25.08.2011 [21:01]

skvělý Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. Texie admin
25.08.2011 [20:26]

TexieTak a je tu dnešní kapitola. Tentokrát Zsadist potrápí všechny, i Bellu.

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!