Stories from City of Angels 3. kapitola • OurStories.cz ~ naše povídky

Má cenu ještě čekat?

10.05.2014 (11:00) • Alex27 • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 6× • zobrazeno 834×

Ležela na své polovině postele, spokojeně oddychovala ze spánku, vypadala, že se jí něco zdá. Najednou ji probudilo šimrání. Jeho dlouhé vlasy jí sklouzly na rameno. Přetočil se k ní, objal ji zezadu a přitulil se. Možná si v hlavě opakovala předešlou noc, jednu z nekrásnějších ve svém životě. Každý jeho dotek ji přiváděl blíž a blíž do extáze, milovala jeho polibky, jeho pohled, jeho úsměv. Doufala, že on to prožívá stejně. Nechtěla se probudit, ale zároveň milovala každé ráno, každý den strávený s ním. Nakonec ji vzbudil polibkem na tvář a slovy: „Dobré ráno, miláčku.“

Alex se probudila, celá zpocená, bušilo jí srdce, nemohla se nadechnout. Sáhla po sklenici vody, kterou měla na nočním stolku a téměř najednou ji vypila. Byl to jen sen, bohužel. Bylo jí do breku, jako poslední dobou téměř pořád. Tenhle sen byl jen další hřebík do rakve jejích nadějí, že se dočká odpovědi na svůj dopis. Uběhly už dva měsíce. Vstala, rychle se oblékla a vzala svého pejska ven.

„Dobrý den, mám pro vás doporučený dopis,“ řekla jí pošťačka u východu. Alex se zastavilo srdce. Modlila se, aby to bylo od něj. „Tady mi to podepište.“ Alex si dopis rychle vzala, vyběhla s Barneym ven a rychle dopis otevřela. Nebylo to od něj. Byl to dopis z univerzity s oznámením, že postoupila do dalšího ročníku, ale byly jí doporučené letní kurzy. Zmuchlala dopis a vztekle ho hodila do koše. Po cestě potkala Petru.

„Ahoj,“ řekla jí a začala drbat Barneyho, který na ni skákal, aby ji přivítal.

„Čau,“ řekla Alex otráveně.

„Stalo se něco?“ zeptala se Petra.

„Nic, přišel mi dopis z univerzity, že mám chodit na letní kurzy.“

„Od Jareda pořád nic?“

„Ne,“ řekla smutně. Měla co dělat, aby se nerozplakala.

„On napíše, neboj,“ chlácholila ji Petra. „Nezajdeme někam na snídani?“

„Můžeme. Jen odvedu Barneyho domů,“ řekla Alex a obě šly parkem zpátky k domu.

Jared nemohl celou noc spát, pořád se převaloval na posteli. K ránu si sedl na postel, vzal ze šuplíku svazek dopisů od fanoušků a pročítal je. Najednou si všiml toho od Alex. Hlavně, že si řekl, že jí hned odepíše. Koukl se rychle na datum, přišel před dvěma měsíci. Sice neměl volný den, čekalo ho vystoupení s kapelou, ale už nechtěl psaní odpovědi odkládat.

Alex s Petrou si sedly do kavárny, objednaly si kávu a něco malého k snídani. Mluvila pořád jen Petra, Alex seděla na židli, koukala smutně na hrnek s kávou a vůbec nevnímala, co jí Petra říká.

„Alex, posloucháš mě vůbec?“ zeptala se jí.

„Cože? Ne, nevnímala jsem tě, promiň,“ odpověděla jí a napila se.

„Myslela jsem si to, ale nebudu ti pořád říkat, ať na ten dopis čekáš. Beztak by si mě odpálkovala.“

„Nečekám, přestává to mít cenu. Vždyť jsou pořád na cestách. Mluvme o něčem jiném. Volal mi Harry, že spolu jedete na výlet do San Francisca. Chtěl, abych jela s vámi.“

„A pojedeš? Vždycky si tam chtěla jet,“ zeptala se Petra.

„Uvidíme, musím se zeptat v práci, jestli mám ještě volno,“ řekla nerozhodně Alex.

„Dobře. Dej mi pak vědět.“

„Jasně. Nezlob se, už půjdu. Chci zajít do knihovny, musím vrátit knihy,“ řekla Alex, vstala a spolu s Petrou odešla.

Druhý den ráno šla do práce, koukla do schránky, ale stále nic. Rozhodla se, že zajde hned za vedoucí a zkusí si domluvit dovolenou, aby mohla jet s Petrou a Harrym. Chtěla vypadnout, vypnout mozek a jenom odpočívat.

„Máš ještě dva týdny volna,“ řekla jí Amber, vedoucí cestovní kanceláře, kde Alex pracovala.

„Skvělý, stačil by mi týden,“ odpověděla jí Alex.

„Dobře máš teda napsanou dovolenou, příští týden tu budou praktikanti, takže není problém. Ještě si měla žádost na ten víkend v Paříži, to taky platí?“

„Zatím jo,“ řekla o něco smutněji Alex. Zase se jí vrátila myšlenka na ten blbej dopis, o kterém si myslela, že jí stejně už nepřijde. Odpoledne si zašla s Petrou na nákupy, aby si obalily nervy.

Jared se konečně dostal k dopsání dopisu pro Alex, ale nevěděl vlastně, co jí má napsat. Jediné, co dal do obálky, byl náramek, který nosil. Chtěl jí ho dát jako dárek. Sepsat dopis mu trvalo téměř celou noc, neustále ho přepisoval, házel papíry kolem postele. Nakonec se mu podařila napsat stránka textu, dal jí do obálky k náramku, zalepil, nadepsal adresu, nalepil známku. Dopoledne ve městě hodil dopis do schránky, ale nebyl si jistý, jestli mu Alex ještě někdy odpoví. Co když už odpověď ani nečeká? Co když už na to celé zapomněla? Doufal, že ne. Takových fanynek, jako je ona, potkával strašně málo a o to víc, si jich vážil.

Alex si následující pátek balila věci, domluvila se s Felicou, že pohlídá Barneyho, do toho měla puštěnou muziku. Po dlouhé době se cítila dobře, usmívala se, zpívala si. Najednou někdo zazvonil. Pošťačka. Alex převzala doporučený dopis, z Los Angeles. Sedla si na postel a otevřela ho…

Ahoj, Alex,
mrzí mě, že jsem neodepsal dříve, nebyl čas. Nebudu se na nic vymlouvat, koncerty, psaní nových songů, bylo toho moc. Posílám ti malý dárek, snad ho přijmeš. Je to náramek, který mi vyrobila jedna holčička, ale bohužel je mi malý, mám jich od ní asi dvacet, tak jsem ti chtěl jeden věnovat.
V pondělí máme koncert v San Franciscu, úplně mimo plán. Je to pro tebe asi daleko, ale posílám ti dva lístky i se vstupem na Meet and Greet. Moc rád tě zase uvidím.

Jared

Alex nevěděla, jestli má začít nejdřív plakat a pak se teprve radovat. Jared jí napsal, že by ji rád zase viděl. A taky jí ihned napadlo, že ten Petry nápad letět do San Francisca nebyl jen tak, že to měla naplánované. Vzala do ruky telefon a hned jí zavolala.

„Máme lístky na koncert Thirty Seconds to Mars, ale jen dva, takže jestli chce jít Harry s námi, musí si jeden koupit,“ oznámila jí Alex.

„Cože? Jak to?“ divila se Petra.

„A taky vstupenky na Meet and Greet, přímo od Jareda. Na nic se mě neptej, přišly mi spolu s dopisem.“

Holky společně s Harrym odletěli v sobotu do San Francisca, Petra s Harrym mysleli, jak stráví každý večer spolu, Alex nemyslela na nic jiného, než že zase uvidí Jareda. Ale všechno se jí zdálo až moc ideální... a oprávněně…

Autor: Alex27, v rubrice: Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction