OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction » Saviour - 5. kapitola



Saviour - 5. kapitolaDalší normální den v Mystic Falls.

Ráno mě vzbudily paprsky slunce, které se rozhodly vypálit mi oči. Znechuceně jsem si přetáhla polštář přes hlavu a pokusila se znovu usnout. Taky by se mi to podařilo, kdyby mi nezačal zvonit mobil. Naštvaně jsem sáhla na noční stoleček vedle postele, a aniž bych se podívala, kdo volá, jsem to vzala.

„Co?“ zavrčela jsem.

Lio?“ ozvalo se po chvíli váhavě a já poznala Matta. Kde vzal moje číslo?

„Já ti dala svoje číslo?“ Sice jsem si to nepamatovala, ale možný to je. Měla bych se odnaučit rozdávat číslo na potkání.

„Jo, včera. Chtěla jsi, ať ti zavolám, jak to dopadlo se šéfem. Volám nevhod?“

„Ale ne. Jen spím,“ zamumlala jsem a zívla. Z druhého konce se ozval pobavený smích.

„Dík za tvou účast,“ zabrblala sem a vytáhla hlavu zpod polštáře. Znechuceně jsem se podívala na okno, odkud na mě padaly ty kazispáčský paprsky.

„Promiň. Mluvil jsem se šéfem. Pokud máš čas, tak máš přijít a vyzkouší tě,“ informoval mě a já byla hned čilejší. Oddálila jsem mobil, abych zjistila, kolik je hodin, a docela mě překvapilo, když jsem uviděla, že už je jedna hodina odpoledne.

„Dobře. Do hodiny bych tam mohla být,“ usoudila jsem a vylezla z postele. S mobilem u ucha jsem zamířila ke skříni, odkud jsem vytáhla volnou kostkovanou košili a úzké džíny. Oboje jsem hodila na postel.

„Dobře. A promiň za vzbuzení," zasmál se a hovor típl. Nemělo cenu odpovídat, stejně by mě už neslyšel. Popadla jsem ze skříně spodní prádlo a zamířila do koupelny, kde jsem se rychle osprchovala. Jen ve spodním prádle jsem se vrátila do pokoje, kde jsem si oblékla džínsy a košili, jejíž konce jsem zauzlovala na boku. Díky tomu mi byl vidět pupík a černá podprsenka, ale to byl záměr. Vlasy jsem zapletla do volného copu přes levé rameno. Obula jsem si černé boty na podpatku s hafo přezkami, popadla mobil a peněženku a zamířila do města.

 

 oOoO

 

Řeznictví jsem našla celkem snadno. Bylo na náměstí a zepředu byl nápis Řeznictví. Suverénně jsem vešla dovnitř a požádala prodavače o litr a půl hovězí krve. Koukal sice divně, ale přinesl mi ji. Vzala jsem si flašku a podala mu pár bankovek. Nepochybuju, že jsem mu dala slušné dýško. Než stihl něco namítat, odešla jsem a vrátila se zpátky do motelu. Tam jsem se řízla do prstu a nakapala do flašky pár kapek své krve. To aby se Katarina aspoň trochu vzchopila a nevypadala tak děsně. Následně jsem flašku krve uložila do ledničky. Pochybuju, že by zloději hledali něco v ledničce, a pokud budou, tak je čeká zajímavý překvápko.

Ještě než jsem odešla, zalila kytku.

 

oOoO

 

Do Grillu jsem vešla, jako by mi to tam patřilo. V už dobré náladě jsem se donesla, až k baru za kterým stál Matt s nějakým mužem. Tipovala bych ho na majitele baru.

„Tak mě tady máte,“ zahlaholila jsem a hodila po nich oslňující úsměv. Zaraženě ke mně zvedli oči a zůstali zírat na můj úbor. Nejspíš jsem podle nich odhalovala až moc, ale podle mě to bylo málo.

„Ahoj, Lio,“ vzpamatoval se jako první Matt a usmál se na mě. Střelila jsem po něm vděčným pohledem. To ticho už začínalo být trapné. „Lio, tohle je Adam. Adame, tohle je Lia,“ představil nás Matt a odběhl ke stolu v zadní části, kde si ho vyžádali postarší dámy.

„Rád tě poznávám,“ pokřiveně se usmál a natáhl ke mně ruku. Potřásla jsem si s ním a musela uznat, že má pevný, ale ne bolestivý stisk a příjemně teplou ruku. Celkově z něj vyzařovalo teplo.

„Já tebe taky,“ vyměnila jsem oslnivý úsměv za milý. Pobaveně mu blýsklo v zelenohnědých očích. „Matt říkal, že bys tu chtěla pracovat,“ nadhodil a přejel si rukou po krátkých hnědých vlasech. Z toho gesta jsem poznala, že je trochu nervózní, což mě trochu pobavilo.

„Jo, chtěla. Teda, pokud by se tu pro mě něco našlo,“ hodila jsem po něm štěněčím pohledem. Naštěstí se zasmál, čímž se zbavil nervozity.

„Krom Matta mám jen dva další barmany, takže by se nám jedna barmanka hodila,“ vytáhl zpod baru zástěru, kterou zaměstnanci museli nosit.

„To znamená, že jsem přijatá?“

„Ne. Jen si tě prověřím. Přece nebudu kupovat zajíce v pytli,“ mrkl na mě.

„Posadím se pěkně do rohu a budu tě nenápadně sledovat. Ani si mě nevšimneš,“ zakřenil se a s kupou papírů se skutečně vydal do rohu, kde se postavil. Pobaveně jsem zavrtěla hlavou, přešla za bar a uvázala si zástěru. Šichta začíná.

 

Dělat barmanku je brnkačka. Roznášíš drinky, seznamuješ se s lidmi, a když máte pohodovýho spolupracanta, tak se i dost zasmějete, což znamená, že prvních pár hodin bylo v klídku. Pak do baru vešla Caroline s dvojnicí a po chvíli i oba Salvatoři. Naneštěstí se všichni čtyři usadili k baru.

„Co si dáte?“ mile jsem se usmála, protože jsem si všimla, že mě Adam pozoruje. Damon, usoudila jsem, že to bude on, si mě změřil od paty až k hlavě a oči mu chvíli zůstaly viset na mém hrudníku. Stefan se statečně držel a koukal mi do obličeje.

„Ahoj, Lio,“ zavrkala Caroline a pohoršeně drcla do Damona. Ten na ni hodil ne zrovna pěknej obličej. Jen stěží jsem zadržovala smích.

„Ahoj, Caroline. Ráda bych se vykecávala, ale sleduje nás Adam, a jelikož jsem ve zkušebce, tak… Co si dáte?“ pokrčila jsem rameny a zopakovala svoji otázku. Jakmile jsem zmínila jméno svého, snad, budoucího šéfa, Damon se na něj otočil a rozverně na něj zamával. Protočila jsem oči a měla co dělat abych nezaúpěla.

„Jasně. Já i Elena si dáme ledový čaj, prosím,“ objednala Caroline sobě i dvojnici, Eleně.

„A my s bráškou si dáme whisky,“ poplácal Damon Stefana po rameni. Zapsala jsem si jejich objednávky a odešla to připravit. Vrátila jsem se k nim i s jejich objednávkou a položila před ně lístek s cenami. Koukla jsem do rohu, kde celou dobu seděl Adam, ale nikdo tam nebyl. Rozhlédla jsem se po místnosti, ale nikde jsem ho neviděla.

„Dobrý, šéf je v tahu. Jsem Lia,“ představila jsem se Eleně a Stefanovi, přestože mě už Caroline jménem oslovila. Roky slušného vychování prostě nezapřu.

„Elena,“ usmála se dvojnice a upila si čaje.

„Jsem Stefan,“ prohodil směrem ke mně mladší ze Salvatorů a s přimhouřenýma očima mě sledoval. Snad mu nedojde, že už jsme se dřív potkali.

„Víš, že ti to takhle sluší, kotě?" promluvil na mě Damon, kterého očividně štvalo, že není ve středu pozornosti.

„Představ si, že to vím," zavrčela jsem na něj a raději se přesunula od něj co nejdál to šlo. Vážně jsem si nechtěla kazit náladu jeho společností. Naštěstí po chvíli vešel do baru chlapík ve středních letech, který se posadil k jednomu stolu, a Damon se Stefanem se přesunuli k němu. Díky bohu. Nic proti Stefanovi, ale takhle to je bezpečnější.

Tenhle stůl naštěstí patřil do Mattova rajónu, takže jsem se nemusela namáhat a mohla zůstat s holkama.

„Tak jak jste si užily ples?" začala jsem s nezávaznou konverzací. No, i když podle toho, jak ztuhly to, až tak nezávazné není.

„Nebylo to špatné, ale zažila jsem i lepší,“ vypadlo po chvíli z Caroline a Elena jen zamumlala, že tam nebyla. Pokrčila jsem rameny a začala se věnovat skleničkám, které potřebovaly opláchnout. U toho jsem nenápadně těkala pohledem ke stolu, kde seděli Salvatoři.

„Někomu se tu líbí Damon,“ zacvrlikala Caroline pobaveně. Přistiženě jsem sebou trhla. Asi jsem až tak nenápadná nebyla.

„A já myslela, že chodíš s Mattem,“ odtušila jsem klidně a položila skleničku na odkapávač. Nenápadně jsem koukla ke stolu a všimla si, že mě Damon pobaveně pozoruje. Naštvaně jsem začala mýt další skleničku.

„Však jsem taky myslela tebe. Já z poblouznění po Damonovi už vyrostla,“ ušklíbla se a znechuceně se oklepala.

„To to bylo až tak špatný?“ pobaveně jsem ji pozorovala.

„No… v posteli ušel, ale jinak… škoda mluvit,“ prohlásila diskrétně a já vyprskla smíchy. Koukla jsem na kluky u stolu a všimla si, že se Stefan usmívá a Damon na Caroline posílá hromy blesky. To mě pobavilo ještě víc.

 

oOoO

 

Zbytek směny proběhl v klidu. Adam se už neukázal, a protože Matt pospíchal, slíbila jsem mu, že až uklidím, tak tu zamknu a klíče mu hodím domů. Pozvedala jsem židle, setřela podlahu a vynesla odpadky. Pozhasínala jsem a zamkla zadní dveře. Ty přední mi zabraly víc času, zaprvé měly víc zámků a za druhé jsem nemohla najít ty správný klíčky. Když jsem je konečně zamkla a otočila se, celá jsem ztuhla. Stál za mnou Damon s úsměvem, který nesliboval nic dobrého. Vůbec jsem si nevšimla, že by přišel, což vypovídá o mém stavu. Vážně jsem celkem unavená.

„Co tu děláš?“ zamračila jsem se na něj a snažila se zůstat v klidu. Měla jsem z něj divný pocit. Lenivě rozšířil úsměv, takže v něm byly vidět zuby, a přistoupil těsně ke mně.

„Chceš mě,“ zašeptal a já měla co dělat, abych udržela tep ve snesitelné rychlosti.

„To si nemyslím,“ řekla jsem nepřesvědčivě. Pravda je, že je docela sexy.

„Chceš mě,“ zašeptal znovu a podmanivěji. Viděla jsem, jak se mu rozšiřují zorničky, a věděla jsem, že se mě snaží ovlivnit. Věděla jsem to a bránila se, ale i na mě tohle funguje.

Věděla jsem… věděla jsem, že ho chci.




Oficiálně máme za sebou už pátou kapitolu :D. Původně to mělo dopadnou jinak, ale… Dopadlo to prostě takhle :D. Další kapitola by mohla být v sobotu ;).

Budu ráda za každý komentář :).

Krist


« Předchozí díl


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Saviour - 5. kapitola:

2. Krist přispěvatel
30.10.2013 [16:24]

KristPoisson: Omlouvám se a děkuju, že jsi mi to předělala. Vždycky to píšu na blog.cz a tam mi ty uvozovky skáčou nahoru, nějak to vždycky zapomenu opravit. Neboj, už se to nestane. :)

1. Poisson admin
30.10.2013 [16:03]

PoissonJe třeba, abys vkládala články v automatické černé barvě, která je ve standardní nabídce Wordu. Takhle to tam musím zpětně dávat já a předělávat, což jsem udělala jen tentokrát. Navíc přímá řeč vždy začíná uvozovkami dole. Dávej si na tyto věci, prosím, pozor, jinak ti bude další článek s těmito chybami místo publikování vrácen k opravě. Děkuji.

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!