Protettore - 6. kapitola • OurStories.cz ~ naše povídky

Katherin má školu, a taky něco z Kelsey minulosti. :D :) Máme tady pokračování :D :D Doufám že si ho užijete. TheSinna

24.01.2014 (16:00) • • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 3× • zobrazeno 967×

Je to asi už dva měsíce, co pracuju pro Klause. Nedávno jsem oslavila moje devatenácté narozeniny. Našel mě v jedné malé vesničce v Texasu. Byla jsem tam na prázdninách u babičky. Jinak pocházím z New Orleans. Právě se koná v New Yorku velký ples, na který jako jeho „zaměstnankyně“ musím být. Ani nevím, k jaké je to příležitosti. Sedím ve svých šatech u stolu a popíjím šampaňské z vysoké sklenice. Dívám se, jak ostatní tančí, když si ke mně přisedne nějaký muž.

„Bavíte se, slečno?“

„Velice. Můžu vám nějak pomoct?“

„Ne. Děkuji, jen jsem si řekl. Taková krásná dívka a sedí tady sama.“ Povzdechnu si.

„Nemám zájem,“ řeknu mu a napiju se ze sklenice. Muž se zasmál, až mi z toho začalo mrazit v zádech. Ale ne strachem. Spíše tam nějak příjemně.

„Ale zlatíčko. To, co říkáš teď, se může po jednom tanci se mnou změnit,“ arogantně se usměje.

„To sotva. Já netančím.“

„Ale každá žena tancuje. Pojď, uvidíš, že jsem výborný tanečník.“ Po dalších minutách přemlouvání jsem si poraženecky si povzdechla, odložila sklenici a ostavila se. Muži na tváři hrál úšklebek. Došli jsem dopostřed parketu. Usmál se na mě a chytnul mě kolem pasu. Já mu dala ruce kolem krku. Od místa, kde mě držel, se mi po páteři až k prstům u nohou šířilo příjemné chvění. Naklonil se a do ucha mi pošeptal:

„Není to tak hrozné, nemyslíš?“

„Ne, zažila jsem i horší tanečníky. Nemusíš mít strach, nejsi nejhorší tanečník, i když ty ruce dej výš.“ Poslední slova jsem na něj zavrčela. Jen se usmál a začal dělat s rukama menší kruhy na mém pozadí. Naštvala jsem se, sundala mu ruce z krku, chytla jeho a posunula je tak, aby mě držel okolo pasu. Stoupla jsem si na špičky. A do ucha mu zašeptala:

„Jenom o centimetr dáš ty ruce dolů, tak ti slibuju, upírku, že ti vytrhnu zoubky a vykastruju tě.“

Jenom se ošil, když jsem znovu dopadla na paty a podívala se na něj, tak měl přes celý jeho obličej nalepený přitroublý úsměv. Protočila jsem oči.

„Víš, že tvoje krev nádherně voní,“ nadechl se. „A docela mě překvapuje, že víš, že jsem upír. O to by byla větší zábava,“ ušklíbl se a ruce posunul o trochu dolů. Skončila písnička. A já se od něho odtrhla.

„Tak moc si nefandi, upírku. Dokázala bych tě zabít za pár sekund, a ani si toho nevšimneš. Stačil by mi na to pouhý kůl. Nebo noha od stolu.“ A významně jsem se podívala na dřevěný stůl, u kterého jsem před chvíli seděla. On se na to jenom zasmál.

„To sotva. Mě bys normálním kůlem nezabila.“ Zamračeně jsem se na něj podívala. Pokračoval. „Víš, to by jsi musela mít kůl z bílého dubu, a ten už tak trochu neexistuje.“ Polknu.

„K-kdo j-jsi?“ zeptám se ho.

„Mé jméno je Kol Mikaelson. A tvoje?“

S trhnutím jsem se probudila. Zdálo se mi o mojí Kolově návštěvě Paříže. Byl to nádherný víkend.

Podívám se na hodiny. 7:15, to aby Katherin stávala. Postavím se a vyjdu po schodech nahoru. Vejdu do jejího pokoje a přes celý pokoj zařvu.

„Vstáváme!“

Katherin poskočí, ale když si všimne, že jsem to já, protočí oči, znovu si lehne a spí dál. Tak to neé. Jdu k posteli, vezmu její přikrývku a strhnu ji z ní. Rifle a tričko. V riflích se nespí moc pohodlně.

Naštvaně se na mě podívá.

„Co máš za problém?“

„Já nemám problém, to ty máš problém. Máš půl hodiny na to, aby ses dala do pořádku, došla dolů, najedla se. Protože za půl hodiny jedeme do školy, a i kdybys byla v pyžamu, tak tě tam beru.“

Podívá se na mě, jestli to myslím vážně. Já se na ni jenom křenila.

„Bože, ty jsi otravná.“ Vstane a začne se převlékat. Zakryju si oči.

„Holka, měj trochu studu.“ Zasměje se.

„Ani ne.“ A hodí mi na hlavu tričko. Otočím se na patě a jdu dolů.

Za půl hodiny seděla dole.

„Takže, co budeme dělat dneska?“ zeptala se.

„Už jsem ti to říkala, jdeš do školy.“

„Ale no tak. Do školy? Víš, třeba v New Yorku nebo v Paříži by bylo trochu líp, nemyslíš? A ještě líp by mi bylo, kdybych tam byla sama,“ řekne a zářivě se na mě usměje.

„Nic takového, do školy.“

„Do školy? Nejsem žádná tvoje dcera nebo něco, o co se máš starat. Já nikam nejdu.“

„Tak znovu buď jdeš tam, nebo do kobky, a představ si, jak se ti tam bude líbit. Sedět celý dny v tmavé kobce. Plné myší. K jídlu kousek chleba a hrnek vody. A odběry krve tak kruté, že si budeš přát, aby jednou došli a vzali ti ji úplně všechnu,“ řeknu a poslední věty jsem na důraznost začala zpomalovat a pronášet vážně. Katherin polkla a vzala si rozvrh, který byl na stole.

„První hodinu dějepis. To se dá.“ Zvedne se a jde ke dveřím. „Ale nemysli si, že jsi vyhrála!“ zařve na mě ještě. Jdu za ní a vidím, jak nastupuje do auta. Dojdu k ní a chytnu dveře.

„Co ještě?“

„Nejsem tak pitomá, jak vypadám. Místo spolujezdce.“ Kouká na mě zaraženě. „Hned si tam sedni!“ řeknu jí.

Ke škole jsme dojely na čas a dávala jsem si pozor, abych viděla, že jde do školy. Opřela jsem se o auto a z kapsy vytáhla můj mobil, na kterém se po chodbách školy pohybovala červená tečka. Díky bohu za sledovací zařízení. Ani si nevšimla, že ho ráno spolkla. Si vážně myslela, že ji nechám takhle bez dozoru pohybovat? Blázen. Zrovna když chci nastoupit do auta, chytne mě někdo za ramena. Otočila jsem se a uviděla jsem muže. Světlé, na krátko zastřižené vlasy, zelené oči. A na rtech arogantní úsměv. Ten muž z podia, dojde mi.

„Ahoj. Někoho mi strašně připomínáš. Podle tvého výrazu sis asi vzpomněla, že už jsme se viděli. Jsem Sam. Ale známí mi říkají Silas.“

Tak jo, další kapitola je na světě. Dala jsem tam jeden flashback, abychom věděli, jak se Kol potkal s Kelsey. A taky Katherin nastupuje do školy. Katherin se nechává tak manipulovat a lehce přemluvit kvůli tomu, že se bojí (Ano ona se bojí) jít do kobky, nebo to, že by s ní Klaus udělal něco horšího. A v této povídce není Silas Stefanův dvojník, aby nedošlo k chybě. Jinak, budu ráda za komentáře - TheSinna :)

« Předchozí díl Následující díl »

Autor: (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction