New Rebellion - 2. kapitola • OurStories.cz ~ naše povídky

Nadette už zná svůj úděl. Mohla by vyhrát. Bude ale starý přítel pomoc, nebo překážka?

29.08.2013 (10:00) • Evolet • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 0× • zobrazeno 623×

Zpomaluji krok a vcházím do výtahu. Další odporná klec z oceli, ve které se cítím jako v pasti. Výtahem jsem jela už mnohokrát. Snad v každém vězení ho mají, a tohle není výjimka. Podle mříží všude kolem usuzuji, že tohle muselo být také jedním z vězení v Kapitolu, ale svému účelu už poměrně dlouho neslouží. Aspoň já v něm žádný čas nestrávila. A to jsem za svůj život objela snad všechny vězení v Panemu. Ale člověka to stejně nezmění, ani nepřevychová, lidé budou vždy stejní, a právě proto musí Katniss Everdeenová zemřít.

„Katniss Everdeenová, Katniss Everdeenová..." převaluji to jméno po jazyku, jako bych ho chtěla ochutnat. Mělo by mi být velmi dobře známé, ačkoliv jsem se s jeho nositelkou přímo nikdy nesetkala, ale tentokrát zní jinak. Dřív pro mě znamenalo jen zlost a utrpení, ale dnes cítím i něco jako naději nebo uvolnění. Nemohu se dostatečně nabažit té myšlenky, že zítra bude po všem.

„Ne, nebude po všem," napadne mě. Katnissiní přívrženci to jistě nenechají bez odezvy. Nevím, jak jsou síly rozdělené. My máme rozhodně na vrch, ale jde o to, o kolik. Dvanáctka je určitě s Katniss, jedenáctka také. Kapitol až na pár lidí je zase na naší straně, a na oddanost jedničky a dvojky se může téměř spolehnout. Ostatní kraje se pravděpodobně přikloní k pravděpodobnému vítězi. Zabití té rebelantky vše urychlí.

Pomalu sjíždím výtahem až do druhého patra pod úrovní terénu. Je tu dost chladno, ale trénink mě jistě zahřeje. Když vejdu do místnosti plné náčiní z výcvikové místnosti pro splátce, všímám si, že na druhém konci haly už někdo trénuje. Přestávám se zabývat tím, jak náčiní původně užívané na trénink splátců před hrami získali, a přidávám do kroku. Osoba na konci tréninkového prostoru si mě zjevně nevšímá a dál hází noži na terč, a to velmi dobře. Asi z půlky místnosti ho poznávám.

„Austine!" vykřiknu, aniž bych o tom přemýšlela. Pomalu se rozběhnu, a když se ke mně otočí a usměje se, objímám ho okolo krku. „Tak dlouho jsme se neviděli."

„Už je to snad věčnost," odvětí s úsměvem.

Celý tenhle den možná nebude až tak k zahození. Austin je člověk, se kterým se znám téměř od narození a jeho společnost mám spojenou téměř jen s dobrými vzpomínkami. Ani si nepamatuju, kdy jsem ho poprvé viděla, mohly mi tehdy být možná dva nebo tři roky. To jsme ještě bydleli v krásném prostorném bytě s terasou a výhledem na celý Kapitol. Moji rodiče byli vážení občané Panemu stejně jako Austinovi, a tak se naše rodiny často stýkaly. Chodili jsme do stejné školky, školy a nakonec patřili i ke stejnému podzemnímu hnutí. To on mě několikrát dostal z vězení a pomohl mi uniknout trestům, ale minimálně poslední dva roky jsem ho neviděla. Za tu dobu dost zestárl a zesílel. Pamatuju si ho ještě jako průměrného patnáctiletého kluka, který to trochu uměl s noži a pastmi. Teď je z něj vysoký a silný zabiják s přesnou muškou.

„Kde ses to všechno naučil?" ptám se a pouštím ho ze svého sevření.

„Život rebelanta tě zdokonalí," usměje se a otočí se zpátky k terčům. „Ale ty ses ještě moc nepředvedla."

Nemám ráda, když někdo i z legrace zpochybňuje mé schopnosti, a tak beru urychleně nůž a házím ho směrem k terči. Zabodává se asi do půlky vzdálenosti mezi středem terče a jeho okrajem.

„No, to ses moc nepředvedla," začne se mi smát, což mě donutí k dalšímu hodu. Tentokrát jeho směrem. Nůž mu prolétne těsně nad ramenem a zabodne se do protější, trochu vypolstrované stěny.

„Brzdi," zareaguje trochu překvapeně. „Já to nemyslel až tak vážně."

Jeho leknutí trochu uklidní mojí rozprouděnou krev a položím poslední nůž zpět do nástavce.

„Tak pojď zkusit ještě něco jiného. Umíš střílet z luku?" zeptám se ho.

„V ruce už se mi vystřídaly různé zbraně, takže možná i luk, ale nikdy jsem to netrénoval," odvětí.

Pokynu mu směrem ke stanovišti s luky a vydám se tím směrem.

« Předchozí díl Následující díl »

Autor: Evolet, v rubrice: Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction