Nenahraditelná - Prolog • OurStories.cz ~ naše povídky

Tak je to tu. xD xD Přidávám prolog k nový povídce. Je to úplná kravina, tak nečekejte žádný zázraky... A komentujte, nebo se další kapči nedočkáte. xD
V městečku Mystic Falls probíhal den jako každý jiný… Damon zabil pošťáka, protože mu zapomněl donýst jeho předplacený časopis 'Jak se stát delikventem'.
Stefan toho nešťastníka zahrabal kousek za domem a Elena? Ta jako vždy ty dva exoty usmiřovala…

22.04.2012 (10:00) • lilien • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 1× • zobrazeno 1028×

Ale mezitím co Stefan naštvaně zahrabával nebožtíka, Damon pil Martini a Elena odešla domů, protože jí Damon odmítl nalít, se v městečku objevila dívka s velkým batohem na zádech a tyčinkou Snickers v ruce. Chvíli postávala u místního cvokhausu alias školy a koukala na obyvatele zdejšího městečka, který na ni valily oči.

„Ehm, můžu ti nějak pomoc?" ozval se nesměle nějaký kluk. Dívka zvedla hlavu, aby mu viděla do tváře. Připadala si jako prcek s její výškou sto šedesát centimetrů.

„Jo, hledám nějaký hotel."

***

„Stefane, já už půjdu," volá Elena na svýho přítele, který je v koupelně (bůh ví, co tam dělá).

„Nepovídej, že naše 'Armáda spásy' odchází?" Obrátí oči v sloup Damon.

„Ha, ha, ha. Tak už jdeš?" domáhá se odpovědi, protože Damonova přítomnost jí začíná lézt na nervy.

„Už běžím, lásko."

„'Už běžím, lásko'," opakuje pisklavým hláskem Damon a přitom se zvedá z gauče. Nezapomene hodit na Elenu a Stefana zhnusenej pohled. Stefan Elenu obejme a něco ji špitá do ouška.

„Nerad Vás ruším, hrdličky, ale máme společnost." Damon má nalepenej ksicht u okna a valí oči na dívku, která jde k jejich hotýlku.

„Povím Vám, to je ale kost! Jdu otevřít!" Než byste řekli švec, tak odlepil ty dva od sebe a štrádoval si to ke dveřím.

„Damone, já už nikoho zahrabávat nebudu!" Dupne si Stefan.

„Tak ji pošlem po vodě, nebo ji hodíme do kanálu," odbude to Damon a čeká, až dívka zaklepe.

„Damone! Takhle bys neměl mluvit!" Založí si ruce v bok Elena.

„Klid, dělal jsem si srandu. Bože, vy lidi. Všechno berete tak vážně." V tom se ozve klepání a Damon s nadšením rozrazí dveře, aby přivítal novou tvář.

„Nečum," přivítá ho neznámá a jde dovnitř. Damon vyvalí oči a zabouchne za sebou dveře.

„Slyšela jsem, od nejmenované osoby, že vlastníte tento penzion. A jelikož jsem tu nová, tak bych se chtěla zeptat, jestli se tady můžu na chvilku zdržet." Damon, který se konečně vzpamatoval, pustil kliku a stoupl si k neznámé, která mluvila se Stefanem.

„Ehm-" Stefan se snažil vymyslet nějakou větu, která dává smysl, ale nějak se sekl. Elena si ji závistivě prohlížela. Dívka sice měla malou postavu, ale pěkně tvarovanou. Nebyla tlustá, ale anorektička to taky nebyla. Prostě akorát. Pak se zaměřila na její sympatický obličej. V tmavě hnědých, skoro černých, očích zahlédla pobavené jiskřičky a na tváři úsměv. Krásný, drobný obličej jí rámovaly světle hnědý vlasy.

„A proč bychom to dělali?" ozval se Damon, který se opíral o zeď.

„Protože je to penzion? A vadit tady nebudu. Budu se tu zdržovat minimálně. Občas skočím na noc. Mě jde jenom o to, abych si někde mohla uložit věci."

„Porada," zvolal Damon a 'důležitým' krokem odkráčel nahoru.

***

„NE!" pronese sborově Elena a Stefan, když se zavřou v pokoji.

„Ale, jo," usadí je Damon a jde zase dolů, jenomže Stefan ho chytne.

„Co máš v plánu?" zvážní Stefan.

„Nic? Proč bych měl?"

„Damone! Nemůžeš ji zabít!"

„A kdo tu mluvil o zabíjení? Jen se chci trochu pobavit." Ušklíbne se.

„Damone, varuju tě."

„A co bys mi prosím tě, mohl udělat? Poslal bys na mě nějakou veverku, aby si to se mnou vyřídila?" S vítězným úšklebkem jde přivítat novýho nájemníka.

Autor: lilien, v rubrice: Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction