OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction » Miluji tě! 18. kapitola

01.09.2012 (19:00) • TerryBells • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 11× • zobrazeno 2193×

EDIT: Článek neprošel korecí!

A drop in the ocean...

18. kapitola – Jako za starých časů:

Pohled Eleny

„Snad máš pravdu,“ řekl už klidněji.

„Mám, neboj,“ řekla jsem spokojeně. Takže my budeme mít chlapečka. Jestli máme chlapečka, tak já mám jméno vybrané na sto procent!

„Takže to bude malý Damoník?“ zeptal se po chvíli.

„Damoník? Vždyť takové jméno ani neexistuje!“ řekla jsem nahlas.

„Ale mělo by!“ řekl naštvaně.

„Já už jméno vymyšlené mám!“ řekla jsem jasně.

„Jaké? Jaké?“ vyzvídal jako malé dítě.

„Daniel!“ řekla jsem vítězoslavně.

„Daniel, Daniel,“ přemýšlel. Přitom jsem si ho měřila zlým pohledem a podupávala nohou.

„Něco se ti snad nezdá?“ zeptala jsem se kapku přecitlivěle.

„Začíná to na D, to beru,“ řekl mile. Bylo na něm vidět, že se mě trochu bojí.

 Pohled Damona:

Uběhl už týden od toho, co jsme pro dítě vybrali – a jméno Daniel.

V poslední době je Elena strašně přecitlivělá. Nejvíc to odnáší Stefan. Vůbec mu nezávidím, ale zaslouží si to.

Dokonce už dostal jednou kolík do břicha za to, že jí řekl, že se jméno Daniel nehodí pro dítě. Schytal to pěkně. Já jsem se jako správný přítel smál.

Katherine jak bylo u ní zvykem, se na mě jen špatně dívala.

A co dělá Tatia? Abych řekl pravdu, tak ji nikdo moc nevídáme. Je buď zavřená u sebe v pokoji, nebo se vypaří ven.

„Damone?“ křikla Elena z obýváku.

„Jo?“ zeptal jsem se už v polovině schodů.

„Zavolala jsem Caroline a Bonnie, aby u nás přespaly. Nevadí ti to, že?“ zeptala se jasně.

„Jasně, že ne,“ odpověděl jsem. I kdyby mi to vadilo, tak jsem nemohl nic namítat. Nerad bych se něčeho napil a měl v tom sporýš.

Za hodinu ty dvě přišly.

„Ahoj, Barbie a ujetá čarodějko,“ pozdravil jsem slušně.

„Nazdar! Elena tě ještě nevyměnila za psa?“ zeptala se podrážděně Caroline.

„Pokud vím, pes neumí vychovávat dítě!“ řekl jsem ostražitě.

„Eleno, jak se máš. Jde vidět, že se zakulacuješ,“ pozdravila ji Bonnie.

„Já se nezakulacuju! Nejsem tlustá!“ vyštěkla Elena.

„To taky nikdo netvrdí, zlato. Bonnie to myslela v dobrém!“ utěšovala jí Caroline.

„Nemůžeš říct těhotné, že se zakulacuje!“ řekla Caroline tvrdě Bonnie.

„Promiň, já to vážně, tak nemyslela,“ omlouvala se Bonnie.

Já jsem jenom stál v rohu a smál se.

„Přeji vám pěknou zábavu,“ řekl jsem ironicky.

„Damone, zavolej tu Katherine a Tatiu,“ požádala mě Elena.

„Jasně,“ odpověděl jsem.

Pohled Eleny:

„Tatiu?“ podivila se Caroline.

„Já jsem vám to nějak zapomněla říct. Tatia je taky moje dvojnice,“ řekla jsem trochu vyděšeně.

„Jak to myslíš? Já myslela, že první dvojnice je mrtvá!“ vyštěkla Bonnie.

„Já si to myslela taky. Dokud se neobjevila ve dveřích,“ řekla jsem jasně.

Za okamžik se dole objevily Katherine a Tatia.

„Prý jsi nás volala,“ řekla napjatě Katherine.

„Jo,“ řekla jsem.

„Počkat, ty jsi Caroline! Ten ne moc dobrý poskok,“ řekla rychle Katherine.

„Katherine,“ vycedila přes zuby Caroline.

„To bude ještě zábava!“ řekla mile Katherine.

„Ona je na drogách?“ zeptala se zamyšleně Bonnie.

„Ne, jenom se zbláznila,“ odpověděla jsem.

„Já jsem Tatia,“ řekla po chvíli.

„Páni, tak ta ti je podobná i vlasy,“ řekla Caroline.

„Já jsem Bonnie a to je Caroline,“ řekla Bonnie.

„Těší mě,“ řekla přívětivě a přisedla si na sedačku.

„Caroline, viděla si teď někdy Klause?“ zeptala jsem se po chvíli.

„Asi týden ne, proč?“ zeptala se zamyšleně.

„Protože my taky ne. A to nevěstí nic dobrého,“ odpověděla jsem.

„Ty máš něco s Klausem?“ zeptala se jí Tatia a úsměvem.

„Proč?“ podivila se Caroline.

„Víš, já to poznám. Prosím slib mi jednu věc! Nikdy mu nevěř! Je to lhář,“ nedokončila svůj proslov.

„Taky bych o tobě mohl roznášet hezké věci,“ řekl ode dveří Klaus.

„Zdravím tě, Tatio. Už jsme se neviděli… Kolik? Tisíc let?“ řekl po chvíli.

„Asi tak nějak,“ řekla se strachem Tatia.

„Moc rád tě vidím,“ pokračoval.

„Kéž bych mola říct to samé,“ řekla teď už znechuceně.

„Vy jste spolu něco měli!“ řekla s úšklebkem Caroline.

„Ona měla víc ráda mého bratra,“ řekl jasně Klaus.

„Tuto situaci mi něco připomíná… Nemůžeš mi ji nějak připomenout? Eleno?“ zeptal se slizkým hlasem.

„Jsem nasraný, těhotný upír, Klausy. Nepokoušej mě,“ řekla jsem rychle.

Na to se jen usmál.

„Kde je vůbec tvůj přítel?“ zeptal se.

„Nevím, asi nahoře,“ nedořekla jsem to.

„Co potřebuješ, Klausi?“ To už u mě stál Damon.

„Nějak ti to trvalo,“ řekl Klaus.

„Myslel jsem, že mě tvá návštěva dnes obejde,“ řekl sarkasticky Damon.

„Ale neobešla… Jaká smůla. Pro tebe,“ řekl velice zamyšleným tónem.

„Co tu chceš?“ zeptala jsem po chvíli už dost naštvaně.

„Přišel jsem se podívat za mojí oblíbenou těhotnou dvojnicí,“ řekl s úsměvem.

„Žádnou takovou neznám,“ řekla jsem vážně.

„Ale nedělej fóry. Jak se má malá dvojnička?“ zeptala se.

„Otázka… Jak bys reagoval na to, že naše dítě nebude dvojnice?“ zeptal se po chvíli Damon.

„Špatně!“ řekl naštvaně.

„Holčička se má skvěle!“ vykřikl Damon.

„To rád slyším,“ řekl nedůvěřivě Klaus.

„Mimochodem, Elijach tě chce vidět, Tatio,“ řekl po chvíli Klaus.

„Vážně?“ zeptala se nedůvěřivě.

„Ale být tebou, tak moc neprovokuju Rebeccu,“ řekl jasně.

Autor: TerryBells, v rubrice: Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction

Sdílet

Diskuse pro článek Miluji tě! 18. kapitola: