OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction » Lucem Vitae: 6. kapitola - Reflexy, druhy pyžama a Aguamenti

12.03.2012 (11:00) • • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 7× • zobrazeno 1191×

6.kapitola - Reflexy, druhy pyžama a Aguamenti

Ráno mě vzbudila Lily, a jelikož nejsem tak tvrdý spáč, stačilo jí šeptem říct mé jméno.
„Ellise," zašeptala ke mně Lily. Nemohla jsem přesně identifikovat hlas, a proto jsem vystartovala do sedu s hůlkou připravenou k obraně. Je to můj starý zvyk, kterého se nemůžu zbavit.
Lily na mě udiveně koukala a když jsem si všimla, na koho mířím, stáhla jsem hůlku a provinile jsem se na ni podívala.
„Promiň, nechtěla jsem. Je to jen zvyk ze špatných časů," omlouvala jsem se.
„To nevadí," přijala Lily omluvu a uvolnila se.
„Jen mě příště buď mým jménem, ale ne šeptem. Prostě to řekni normálně, kdekoli v místnosti a já se probudím. Dobře?"
„Dobře. Nevěděla jsem, že máš takové reflexy. Moc se omlouvám," omluvila se, i když neměla vůbec za co. To já jsem ji vystrašila.
„V pohodě," uklidnila jsem ji," probudíme teďka Chrisi?"
Lily se zákeřně usmála a v očích jí probleskly jiskřičky šibalství. S takovým výrazem jsem ji ještě neviděla. I když ji znám pouze jeden den, je mi jasné, že je to vzorňačka a proti školnímu řádu jde jen tehdy, pokud je to opravdu důležité.

Lily se postavila k nohám Chrisiny postele, vítězně se usmála a potom jednoduchým mávnutím hůlky poslala na Crisi Aguamenti. To, co se stalo potom, byste určitě nechtěli zažít, neboť jsem měla málem bubínky v čudu.

„Ááá!" zařvala Chrisi a prudce se na posteli posadila. Podívala se na toho, kdo ji probudil. Řev byl tak silný, že vzbudil snad celou věž, ale to, co se stalo potom, bylo horší.
Zatímco Lily se andělsky usmívala, Chrisi začala rudnout. Se zaťatými pěstmi pomalu stoupala z postele a velice vražedně se dívala na Lily. V tu chvíli jsem měla co děla, abych nevyprskla smíchy, ale musela jsem se udržet, protože kdybych na sebe strhla pozornost, pořádně bych to schytala.
Chrisi se začala nebezpečně přibližovat k Lily, která se radši rozhodla pro útěk. V mžiku byly obě pryč z ložnice.
Lily utíkala do společenské místnosti, doufaje, že jí někdo pomůže. Zatímco já jsem sledovala všechno jenom z povzdálí.

Ve spolčence byli tak brzo ráno jenom Pobertové, i když to bylo opravdu divné, neboť Lily říkala, že vstávají nejdřív pět minut před snídaní.

Nejvíc udiveně se asi tvářili James s Blackem, protože podle reakcí ostatních holek mi je jasné, že Black mě chce jako svou příští oběť a James miluje Lily tak neskonale, že by se kvůli nechal navléct i do holčičích šatů. Ale co je nejdůležitější, James má šanci zabodovat, protože Lily se automaticky schovala za něj a tak má Jammie šanci zahrát si na hrdinu a zachránit spanilou a sličnou princeznu – Lily.

Chrisi vyhrožovala Lily, až do doby než si všimla Remuse. Uvědomila si, že je v pyžamu, a že je celkem mokrá. Díky těmto poznatkům celá zrudla a raději se dekovala nahoru do dívčích ložnic.

Lily to došlo o chviličku později, hned potom, co na ní James spočinul pohledem plným jiskřiček a vědoucně se usmál. Lily vykulila oči, taky zrudla a než stačil James něco říct, už omotaná dekou, kterou sebrala z jednoho křesla, valila po schodech do ložnic. Naštěstí do těch dívčích.
James se za ní s milým úsměvem otočil, ale už byla vidět jen rudá zář konečků jejích vlasů, než zmizela úplně.

Chvíli bylo ticho. A potom se zraky všech Pobertů otočily na mě. A já? Já jsem byla naprosto v klidu. Sice jsem byla taky v pyžamu, ale neměla jsem takový hrůzy jako holky.

Lily měla typickou babičkovskou košili po kolena a Chris měla dvojdílné pyžamo s kytičkami.
Jasně, že se tyhle příšernosti nemohly rovnat s mou bílou krajkovanou košilkou po stehna, pod kterou jsem měla jenom kalhotky ze stejné sady, jako byla košilka.
Kluci jenom koukali. James a Remus se hned otočili a začali se omlouvat. Jammie proto, že miluje Lily a Remus proto, že je to slušňák a gentleman. Určitě si domyslíte, že na mě nepřestali koukat dva kluci.
No nevím, jestli je Peter kluk, ale taky by vám nebylo příjemný, kdyby se na vás díval kluk s nízkou, buclatou postavou, malýma očkama a otevřenou pusou. Navíc mu ještě odkapávaly sliny rovnou na koberec. Fuj.

No, díval se na mě ještě Sirius a popravdě, tady je už o co stát. Pořádně jsem si ho prohlídla a shledala jsem ho jako víc než ucházejícího. Jeho černé vlasy mu pomalu sahaly až k ramenům a v jeho šedomodrých, bouřkových očích zářily plamínky šibalství a vášně.

Vím, že mám být jeho další oběť, ale kdo říká, že se z něj nemůže stát oběť a ze mě lovec. Já mu ještě ukážu, neboť Whiteové mají svoji vlastní hlavu a nikdy se nenechají zkrotit.
Ale navíc se ještě musím soustředit na svůj úkol. Na hraní bude čas až potom a do té doby, ať se snaží dobývat moje srdce.

Autor: (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction

Sdílet

Diskuse pro článek Lucem Vitae: 6. kapitola - Reflexy, druhy pyžama a Aguamenti: