OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction » Království za královnu I.



Království za královnu I.Pokračování povídky Království za lékárnici. Imogena se setká s Válečnou trojkou. S kým bude na kordy a s kým si, naopak, bude rozumět? Enjoy! :)

I. Válečná trojka

Probouzení do nového dne na Asgardu vůbec nebylo tak fantastické, jak jsem očekávala. Uznávám, že postel v mém pokoji zde byla velká asi jako tři postele v mém pokoji v New Yorku, o nutnosti násobit míru pohodlnosti stovkou radši ani nemluvím.

Možná, že kdyby mě k procitnutí z krásného snu o včerejší tříchodové večeři nepřivedlo násilné roztažení závěsů a následné prásknutí dveří v důsledku průvanu, můj názor na dnešní ráno by netvořily výňatky z argotu dlaždičů.

Slunce svítilo jako divé, přestože se ještě ani zdaleka nenacházelo ve své plné síle. Což pro mě – ohnivou obryni bez slunečních brýlí – znamenalo dvě věci: zaprvé, ještě nebylo poledne, tudíž jsem nezmeškala oběd. Zadruhé, pro svůj život tady budu potřebovat tunu opalovacího krému (s UV faktorem 50).

Nakrčila jsem nos, když mě paprsky pošimraly na tváři, ale než jsem stihla řádně vyjádřit svůj nesouhlas se způsobem probuzení, do zorného pole se mi vtlačily nohy. A ne jen tak ledajaké! Jejich majitel byl buďto šťastlivec se sakra dobrými genetickými předpoklady, nebo člověk, který trávil celé dny běháním, anebo bůh sportu, svalů a fitness-center. Pokud někdo takový v norské mytologii existoval, bylo mi nad slunce jasné, že v tu chvíli stál přímo přede mnou.

Odvrátila jsem hlavu, jelikož na mě, po ránu, bylo té atletiky až příliš. Pak jsem se přetočila na záda, pomalu se zdvihla do sedu, vyjíždějíc očima od nohou až k narušitelově tváři. Nepřekvapilo mě, že šlo o ženu; co jsem ale nechápala, byla skutečnost, že na sobě měla kožené kraťasy a tuniku. Neříkala náhodou Frigga, že všechny zástupkyně něžného pohlaví v královském paláci mají nepsanou povinnost nosit šaty?!

„Nejste tak krásná, jak Thor popisoval,“ utrousila bohyně fitness center při pohledu na mou rozespalou, rozcuchanou, nenalíčenou podobu. Myslím, že už chápete, proč s touhle ženskou odmítám kamarádit.

„Ehm… tam, odkud pocházím, se říká dobré ráno.“ Protřela jsem si oči a přehodila nohy přes okraj postele. „A vy jste kdo?“

„Jmenuji se Sif.“ Mírně se mi uklonila, což mě – vzhledem k tónu její předchozí řeči – překvapilo. „Thor mne pověřil vaším bezpečným dopravením do jídelny. Dnes posnídáte se mnou, Válečnou trojkou a Thorem; poté se setkáte s Eirou, bohyní lékařství, s níž započnete svou výuku magie. Těsně před západem slunce pak změříte síly v běhu s Hogunem.“

„Áha… Proč pro mě pán domu nepřišel sám?“ otázala jsem se na tu nejnepodstatnější z milionu otázek, podobně samozřejmým tónem, jaký používala ona, když mi oznamovala plán akcí pro dnešní den. Mezitím jsem se, ve vší své ranní nemotornosti, počala hrabat na nohy. Jestli mě bohyně sportu doteď dvakrát nemusela, po tomhle vrcholně gymnastickém výstupu z lože mě nejspíš definitivně začala nenávidět.

„Thorovi se zdá návštěva dámských částí hradu v tuto ranní hodinu nepatřičná. Nechtěl vás uvést do rozpaků.“ Thor byl velmi inteligentní, prozřetelný muž. Rozpaků tu totiž, i bez něj, lítalo až nad hlavu.

„Hmm…“ zamručela jsem neurčitě, přecházejíc k patě postele, na níž ležel pečlivě složený kus jakési látky. Vzala jsem jej do ruky, poněvadž jsem se domnívala, že se jednalo o přehoz na postel, který sem Odinvíkdy nenápadně podstrčila pokojská.

Jenže jen co jsem látku sevřela v dlaních, došlo mi, že nemám tu čest s kusem ložního prádla, nýbrž s exemplářem večerních šatů. Přimhouřila jsem oči. V tomhle že bych měla dělat něco jiného, než sedět a mile se usmívat? 

S úšklebkem jsem šaty uchopila za širší ramínka a nechala sukni tiše spadnout k zemi. Ne že by nebyly hezké – právě naopak! Na blankytně modrém hedvábí byla našitá hlavní vrstva ze splývavého tylu stejné barvy. Spodní okraj šatů, spolu s výstřihem, lemovala zlatá nit, jejíž květinový vzor se, v podobě drobných, okvětních lístků, táhl přes zúženou horní část, dále na ramínka a pak přibližně do půlky zad. V pase přecházel v opasek, jehož klipsou byla decentní, zlatá růže. Ať už šaty vybíral kdokoli, měl výborný vkus, protože byly opravdu nádherné.

Škoda jen, že pro běžný život byly naprosto nepoužitelné.

„Tohle je co?“ Zdvihla jsem oči k Sif, tentokrát už zamračená.

„Znáte v Midgardu oděv jménem šaty?“ zeptala se mě zmateně, na což jsem se musela zasmát.

„Ano, ale říkala jsi, že mám v plánu jíst, trénovat a běhat. To já jaksi, v téhle naprosto dokonalé róbě, těžko svedu, aniž bych ji zašpinila, potrhala, nebo nadobro sprovodila z povrchu zem… asgardského.“

Tentokrát se smála Sif, třebaže jsem se stihla včas opravit. I když jsem si nebyla jistá, co jí na mém projevu připadalo směšné, trošku jsem se uvolnila. Díky bohu! Z jejího neutrálního výrazu, jenž do té doby neopustil její tvář, mi už začínalo šplouchat na maják.

„Zdá se, že vaše přítomnost zde nebude zase tak otravná, lady Imogeno,“ ušklíbla se, než se mi znovu mírně uklonila. Otočila se, načež, bez dalšího slova, nechala mě a mé šaty o samotě. Pochopitelně, že jsem se, namísto oblékání, vrátila zpátky do svojí nové, vyhřáté, trojnásobné postele.

***

Když Sif znovu vtrhla do mého pokoje, slunce už bylo podstatně výš. Jeho pozice ale stále nenaznačovala, že bych zmeškala oběd – první znatelné pozitivum dnešního dne.

Bohyně fitness center pěnila a soptila tak moc, že jsem chvíli věřila, že mi vrazí facku. A ne jednu. Víceméně proto jsem taky udělala všechno, co mi bylo řečeno (vyjma líčení, k tomu mi jednoduše nedala prostor). Sakra, to jsem si začínala myslet, že spolu vycházíme!

Chodbami paláce jsme doslova prosvištěly. No, Sif prosvištěla, já jsem se plahočila dva metry za ní a zahýbala za správné rohy jen díky jejímu šedivému plášti. Ten, k mému štěstí, vlál za její osobou jako zběsilý, takže nebylo až tak těžké domyslet si, kam zabočovala.

Když se pak zastavila před masivními, pozlacenými dveřmi, přemohla mě síla setrvačnosti a já plnou parou vrazila do jejích zad. Ustála to bez viditelných problémů, zatímco já jsem musela dělat všechno pro to, abych náraz do ní (ekvivalentu kamenné zdi) vybalancovala.

Obdařila mě nehezkým beru-zpět-co-jsem-řekla-o-tvojí-přítomnosti-v-Asgardu pohledem, ovšem tento projev mé nemotornosti dále nijak nekomentovala. Raději otočila hlavu směrem ke dveřím, na které třikrát zaklepala. V důsledku toho se doširoka otevřely, dávajíce na odiv velkolepý jídelní sál. U stolů kolem seděla spousta lidí – některé z nich jsem rozpoznávala z včerejší večeře, některé jsem teď viděla poprvé v životě. Všichni jedli, pili, u čehož se hlasitě bavili a smáli; jako by byli jedna velká, hlučná, norská rodina.

Myslela jsem, že Sif zabočí k jednomu ze stolů, a tak jsem začala natahovat krk, ve snaze najít Thora. Jenže nikde po něm nebylo ani vidu, ani slechu.

„Pojďte,“ přikázala mi bohyně fitness center autoritativně. Z důvodu panického nedostatku možností volby jsem se sotva stihla nadechnout předtím, než Sif vyrazila na pouť skrze jídelnu.

Zavedla mě do menší, méně zdobené, sluncem prosvětlené místnosti, v jejímž čele stál kruhový jídelní stůl. Něco mi říkalo, že bych se, na prvním místě, měla soustředit na osazenstvo; jenže můj zájem o snídani spolehlivě vyhrál boj se slušnými manýry. Při pohledu na místní pečivo mi málem ukápla slina a z čerstvě vyhlížejícího džbánu mléka mi začalo kručet v žaludku.

„Lady Gen!“ zahalekal habán radostně, přičemž vstal od stolu. Stálo mě dost sil odtrhnout oči od čokoládových závitků, abych zjistila, že jsme v místnosti nebyli sami. Kromě Thora a Sif se tu vyskytovali další tři mužové. Ti se, při našem příchodu, zvedli společně s asgardským následníkem trůnu. 

„Dobré jitro,“ pozdravila jsem, nervózně se usmívajíc. Následně mi bylo nabídnuto místo po Thorově levici, jež jsem ochotně přijala; Sif, oproti mně, obsadila židli napravo.

„Já jsem Hogun.“ Asiat nalevo ode mě mi věnoval drobný, leč upřímný úsměv. „Těší mě, že vás konečně poznávám, lady Imogeno. Thor už dva dny nemluví o nikom jiném.“

„To je pravda. Dva dny jsme od něj neslyšeli rozumného slova,“ přitakal blonďák vedle Hoguna s uličnickým úsměvem na tváři. „Fandral, k vašim službám, má paní.“

Na rozdíl od asiata, Fandral na moment lehce sklonil hlavu, stejně jako dnes ráno Sif. Usoudila jsem, že by mi úklona a následné přerušení očního kontaktu mohly pomoct zamaskovat rozpaky z blonďákova flirtovného úsměvu.

„Volstagg!“ promluvil starší, obtloustlý muž, sedící mezi Fandralem a Sif, s plnou pusou jídla. Zdvihnul jednu ze svých obřích dlaní, mávnul mi na pozdrav a vyvedl koutky úst do širokého úsměvu. Ty čokoládové rolky musely být vážně moc dobré, protože jich měl v puse asi pět. Dobře, tohle jsem vidět nepotřebovala.

Sif po něm střelila znechuceným pohledem, pak ho symbolicky dloubla loktem do břicha.

Vyjádřila jsem, že mi taktéž bylo ctí, a oni se dali do jídla. Vykládali si, tlustý mužík pokračoval ve smíchu s otevřenou pusou, chlapík po mé levici vtipkoval, zatímco já jsem se marně snažila vzpomenout na jeho jméno. Za vztahy, které mezi sebou těch pět Norů mělo, by se nemuseli stydět kdejací sourozenci – že ano, sestro má.

Jejich konverzace o novinkách na Asgardu mě uchvátila natolik, že jsem na pár minut úplně zasklila přítomnost jídla. Konkrétně do chvíle, než se ke mně (přes asiatův evidentní nesouhlas) naklonil flirtující blonďák, v ruce talíř s pečivem: „Prosím, nabídněte si, lady Imogeno.“

„Děkuji! A říkejte mi Gen.“ Všechny pohledy se upřely na mě, kterak jsem se natáhla pro dvě housky a tři čokoládové rolky. Postupně jsem na talíře před sebou přidala ještě sýr, máslo, šunku, několik plátků rajčat, okurky a papriky. Když jsem měla naloženo podle svých představ, jukla jsem po ostatních, neboť se ruch v místnosti nějak podezřele utišil. Vzápětí jsem přišla na to proč. Všichni nevěřícně (ve Fandralově případě pobaveně) těkali očima ze mě na můj talíř.

„Omlouvám se, mám hlad,“ vysvětlila jsem – uznávám – poněkud větší množství potravin na něm.

„To je můj člověk!“ zasmál se tlusťoch Volstagg.

„Vypadá to tak,“ křenil se flirtující blonďák, pokládaje tác zpět na původní místo před Sif. Ta na mou snídani shlížela odsuzujícně, což jen potvrzovalo mou teorii o jejím božství v oblasti sportu a zdravého životního stylu.

„Nuže, přátelé!“ zvolal Thor. „Všichni víte, z jakého důvodu jsem lady Imogenu přivedl do Asgardu. Za krátko mi přirostla k srdci, a proto vás žádám; ochraňujte ji, braňte ji a buďte jí dobrými přáteli. Pomožte jí se začátky života na Asgardu a ona v budoucnu pomůže nám.“

„Jo, no,“ vyhrkla jsem s plnou pusou. Tlusťoch musel být těžký flegmatik, když se při tom necítil jako idiot. „Jaké nebezpečí vám… nám vlastně hrozí?“

„Vzpoura světů,“ odpověděl mi habán. „Dostali jsme zprávu, že se v Muspelheimu – říši, z níž pochází vaše matka, lady Gen – koná schůze šesti vládců. Asgarďané na ni nebyli pozváni.“

„Aha, takže nepozvali Odina a už je oheň na střeše,“ ušklíbla jsem se kysele, na což mě většina z přítomných obdařila podivnými, blíže neurčitelnými pohledy. Pro jistotu jsem se jim omluvila: „Pardon. Já jsem se jenom chtěla ujistit, jestli si jste jistí, že nejde jenom o přátelské posezení? Čajový dýchánek, na který vám zapomněli poslat pozvánku?“

„Můj otec vládne všem Devíti světům, lady Imogeno. Jejich vládci jsou si vědomi povinnosti hlásit Asgardu veškerá plánovaná setkání,“ pokračoval bůh hromů.

„No… dobře, ale celkem je světů devět, ne? A tys řekl, Thore, že schůzi uspořádalo šest vládců. Takže Odin není sám, koho nepozvali,“ trvala jsem na svém.

„Některé světy dávno přísahaly věrnost Asgardu. Hogunův lid, Vánové z Vanaheimu, stejně tak i Álfové z Alfheimu by Asgard nikdy nezradili. Proto se schůze neúčastní,“ odpověděl mi Thor již značně netrpělivě. Měla jsem toho na srdci ještě dost, ale rozhodla jsem se mlčet, aby mohl Thor pokračoval v řeči: „Jen skutečnost, že nebyl pozván, Všeotce velmi rozčílila, a nebýt mého a matčina zásahu, dávno by Muspelheimu vyhlásil válku.“

Rozbušilo se mi srdce. Nepřekvapilo mě, že se nelegální setkání, které chudáka Odina dohánělo k violentním choutkám, konalo v norském pekle. Z Thorova včerejšího popisu už jsem věděla, že slovo Muspelheim bylo synonymem pro jsme-velcí-zlí-hořící-obři-připravení-ke-každé-špatnosti. Můj problém byl v tom, že jsem najednou nevěděla, jestli být dřív naštvaná na Odina, který se mnou (zcela nepokrytě) manipuloval; na mamku, která se zapomněla zmínit o existenci bohů a cizích světů; anebo na asiata po mé levici, který se bezostyšně nimral ve svých míchaných vejcích.      

Naprázdno jsem polkla. Thor potvrdil všechny mé obavy. Asgarďané se domnívali, že se ve světě ohnivých obrů chystal mocenský převrat, proto mě Odin přikázal dopravit sem. Bál se, že bych snad rodičům vyčítala jejich lži a pak jela Muspelheimu pomoct ve válce (o níž tu všichni, mimochodem, zatím jenom spekulovali). Jinými slovy, chápala jsem jeho úmysl, ale hluboce s ním nesouhlasila. 

Pořád jsem ale nerozuměla tomu, proč jsem, kruci, pro ně byla tak důležitá?! Upřímně, kdybych já byla vládcem devíti různých světů, pětadvacetiletá, sotva dostudovaná, nepodstatná lékárnice, která o svým původu ví úplný houby, bydlící v říši, po které tady neštěknul ani pes, by byla posledním člověkem, o kterého bych se starala.

„Lady Gen, nikdo na Asgardu nezná váš pravý původ, je-li to důvodem vašich obav,“ ozval se flirtující blonďák starostlivě. „Nikdo si vás s Muspelheimem nebude spojovat.“

„Fandral má pravdu,“ potvrdil Thor. „Lid jsme obeznámili jen s tím, že pocházíte z Midgardu.“

„Ehm… to je od vás milé, děkuji.“ Nebyla jsem si jistá, co víc k tomu říct.

Svým uctivým poděkováním jsem si, nicméně, pohnojila situaci u bohyně sportu. Praštila zbytkem svého jablka o talíř, propálila mě pohledem těsně předtím, než natočila hlavu Thorovým směrem, s čímž její tvrdý výraz znatelně změknul.

„Jak dlouho si myslíte, že to před lidmi utajíme? Budou zvědaví, proč si ji Odin vybral. Ona není zrovna typickou ukázkou hrdinky.“

Thor se zamračil, nadechuje se k řeči; jenže já ho předběhla. „Podívej, Sif – jmenuješ se tak, že ano – já tady nejsem na dovolené, ani jsem sem nepřišla proto, že bych si to z celého srdce přála. Thor mě požádal o pomoc, já kývla. Do včerejška jsem nevěděla, že existuje devět různých světů, a věř mi, že právě teď bych dala cokoli za to, aby to tak zůstalo. Bohužel, co se stalo, nejde změnit, že?“ vydechla jsem krapet ironicky, oči přišpendlené na těch jejích. Abyste věděli, nebylo lehké říkat, co jste si mysleli, když jste na sobě cítili Thorův modrý, posmutnělý kukuč. „Teď, pokud mě omluvíte, ráda bych se setkala s tou paní… ehm, učitelkou.“

Prudce jsem se zvedla ze své židle, nechávajíc téměř půlku své snídaně nedotčenou. Pánové rovněž počali vstávat, třebaže se nikam nechystali. Protože byli slušně vychovaní a neměli vůči mně žádné předsudky, na rozdíl od dokonalé Sif, co spolkla všechnu moudrost světa. Teda, světů... 

Sebrala jsem se a rychlostí blesku vyrazila z komorní jídelničky, přes hlavní jídelnu pryč, vstříc bludišti chodeb asgardského paláce.       


 

Vážení čtenáři! 

Vítejte u dalšího dílu povídky Království za lékárnici (přikládám odkaz na její první kapitolu, abyste byli v obraze). 

Na co se můžete těšit? Předně na nálož fantasy, dále bouřlivých emocí všech zúčastněných, lásky, zrady, lží, války, míru, moci a bezmoci. Imogena, Thor, Loki (tentokrát už v celé své kráse) a další mají trable s Muspelheimem. V příběhu zjistíme, proč tomu tak je a také zda tento problém (a hromadu dalších) zvládnou vyřešit. 

UPOZORNĚNÍ: Děj se odehrává po prvním dílu série filmů Thor, neberu v potaz děj Temného světa a Ragnaroku. Rovněž beru v úvahu jen události Avengers 1. Musím přiznat, že další díly jsem neviděla. 

Pro příběh čerpám především ze severské mytologie - konkrétně z českého překladu Starší Eddy a anglického překladu Mladší Eddy Snorriho Sturlusona, a pak samozřejmě konzultuji s wiki a wikií (https://marvelcinematicuniverse.fandom.com/wiki/).  

No, a jak se vám líbila první kapitola? Dejte vědět v komentářích! 

Tak to je ode mne vše. Opět moc děkuji Fluffy za korekturu! Doufám, že se u téhle povídky budeš bavit ještě více, než u té předchozí! 

Všem přeji příjemně strávené jarní dny a vysokoškolákům klidné ticho před zkouškovou bouří. 

Pac a pusu, 

Tinker :) 


Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Království za královnu I.:

3. Tinker
08.05.2019 [9:51]

Děkuji Vám za krásnou odezvu, holky moje! Emoticon
Fluffy, jak já to zkouškové hejtuju, to se ani nedá popsat. Celý rok se snažíš, a jim je to pak, u zkoušky, stejně úplně jedno. Když jim neřekneš, co chtějí slyšet, můžeš se jít klouzat. Emoticon Přeju ti hodně štěstí!
Co se povídky týká, tenhle díl bude mít více kapitol, než ten první, ovšem snažím se to udržet v krátké metráži - maximálně 15 kapitol. Ještě sice nevím, jak to vyjde, ale snad se mi to povede! Jednotlivé kapitoly sice budou řádově kratší, ale o to napínavější! Emoticon Imogenino druhé setkání s Lokim je na spadnutí, muhaha!
E.T., ne, ne, měli by ti stačit Avengers 1, Thor 1, toť vše. Já toho taky o moc víc neviděla, takže asi tak. Emoticon

2. E.T.
07.05.2019 [19:59]

Pěkný! Je nějaká doporučená filmografie, kterou bych měla shlédnout a která by mi pomohla k porozumění příběhu? Viděla jsem první dva filmy o Thorovi a první Avengers. Emoticon Emoticon

1. Fluffy admin
06.05.2019 [20:21]

FluffyOna ta předzvěst zkouškové bouře přichází už teď, když člověk balancuje s termíny jak s horkými bramborami v rukou... Emoticon (Navíc I see what you did there... Thor a jeho hrom a blesk, muhaha Emoticon ) Nutně jsem si od toho dnešního stresu potřebovala oddechnout - a vážně moc díky za další skvost z tvojí tvůrčí dílničky! Emoticon Za prvé, odehrává se to v době, kdy jsem ještě stíhala sledovat všechny marvelovský filmy, takže nebudu totálně mimo, a za druhé - myslím, že s Imogenou budeme kámošky. Emoticon Její smysl pro humor a pohled na svět mě vážně baví. Sif jako bohyně fitness center, nebo pořádná nálož čokoládových závitků... jo, budoucí BFF, fakt. Emoticon Těším se moc! Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!