OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction » Huntres of Shadows - Found Sisters - 3. kapitola

18.02.2013 (09:00) • TeresaK, Maryes • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 2× • zobrazeno 560×

Zastrčila jsem telefon do náprsní kapsy své kožené bundy a upřela jsem svůj pohled do Maiiných očí, které měly tu důvěrně známou hnědou barvu, jíž každý den vídám v zrcadle. Ona se ale nedívala na mě, nýbrž na dvě mrtvá lidská těla. Hluboce jsem se nadechla a zeptala se jí:

„Kde máš pokoj?“

Odtrhla pohled od mrtvol a nejistě se na mě podívala.

„Proč?“ odpověděla otázkou a bojovně vystrčila bradu.

„Musíme ti zabalit nějaké věci,“ odpověděla jsem jí.

„Proč?“ zopakovala znovu.

Zaťala jsem ruce v pěst a snažila jsem se klidně odpovědět.

„Nemůžu tě tu nechat. Za prvé vypadáš úplně jako já,“ řekla jsem

„Ne, ty vypadáš jako já,“ odporovala mi.

„O tom se můžeme dohadovat později!“ oznámila jsem jí a zpražila ji přísným pohledem, který doufám, že fungoval. Těžko říct, pomyslela jsem si a pokrčila rameny.

„Za druhé,“ pokračovala jsem, „nevíme, jestli ty příšerky šly po tobě, takže bychom ti měli zařídit bezpečí. A za třetí, protože jsem to řekla,“ dopověděla jsem tónem, který nepřipouštěl žádné odmlouvání.

Maia se odtrhla od kuchyňské linky a opatrně došla ke schodům, které vedly do prvního patra. Opatrně našlapovala, jako by se bála, že se ty schody každou chvíli zhroutí, a já ji tiše následovala. Když jsme vyšly úplně nahoru, rozhlédla jsem se okolo. Podlouhlá chodba místy ozdobená květníky. U jednoho z nich, myslím, že tam byl zasazený fíkus, byly dveře, u kterých se Maia zastavila.

Otočila se na mě a zeptala se: „Jak se vlastně jmenuješ ty?“

„Lexi,“ odpověděla jsem jí a stočila svůj pohled ke dveřím.

Chvíli mě sledovala, ale pak bez jediného slova vešla do těch dveří, a tak jsem ji opět následovala.

Pokoj byl stejně velký jako ten můj. Při vstupu do místnosti mi pohled padl na okno s parapetem, které bylo naproti dveřím. Na skříňce, která byla zasunutá ve výklenku pod oknem, ležela krémová deka a barevné polštářky. Oči jsem přesunula na stůl po levé straně okna a zaměřila jsem se na podlouhlé zrcadlo, které nad ním viselo. Bylo na něm přilepeno pár fotek, a tak jsem přiměla své nohy k pohybu a došla až k němu.

První fotka, kterou jsem zahlédla, byli ti dva lidi, co leželi dole na podlaze s podříznutým krkem. Její rodiče. Otřásla jsem se pod náporem mrazivého vánku, který mnou prošel, a radši se podívala na další fotku. Ta byla černobílá a byla tam zvěčněná Maia a nějaká žena s blonďatými vlasy. Maia jí dávala pusu na tvář a ta žena špulila rty do objektivu.

V pravém dolním rohu byla zastrčená fotka, na které byla Maia s tygříkem. Pousmála jsem se. Na další fotce byla Maia v plavkách. Pak Maia s jinou blondýnkou v Disneylandu. A pár dalších fotek.

Otočila jsem se k oknu, které bylo zasazené mezi stolem a postelí, a podívala se na postel, na které ležela bíle povlečená deka, přes kterou byly poskládané polštáře. Od velkých k těm malým, a všechny byly ve všech různých odstínech růžové. A přesně uprostřed toho všeho seděl malý plyšový medvídek. Potřásla jsem hlavou a ještě jednou jsem očima přejela po celém pokoji a všimla si Maii, stojící u jedněch z dvou dveří. Jedny stály naproti stolu a jediná věc, která jim stála v cestě, byla prostorná postel. Druhé dveře stály asi tak metr, dva vedle těch prvních dveří a zrovna u nich Maia stála.

„Ehm, ehm,“ odkašlala si.

Trhla jsem hlavou k jejímu obličeji a pozorně se na ni podívala. Nadechla jsem se, abych něco řekla, ale neudělala jsem to, protože ona mě předběhla.

„Kdo vlastně jsi?“ zeptala se mě již mírnějším hlasem.

Pokývala jsem hlavou ze strany na stranu a odpověděla jí: „Pozdějc.“

Po mé odpovědi se zamračila a s patrnou nespokojeností a zuřivostí vepsanou v očích a tváři se otočila k již zmíněným dveřím a otevřela je. Malá místnůstka sloužila jako šatna.

„Co všechno si mám vzít s sebou?“ zeptala se mě se zabořenou hlavou v oblečení.

Protočila jsem oči a řekla jsem: „Jen to nejnutnější.“

Otočila se čelem do pokoje a hodila na postel menší kufr, který patrně stihla vytáhnout, mezitímco jsem protáčela oči v sloup. Obrátila se zpátky k šatně a po paměti z ní vytáhla dvoje džíny, pár barevnýh triček, mikinu, tepláky, nějaké sportovní oblečení a tenisky. Poté přešla ke stolu pod zrcadlem a z prvního šuplíku vyndala spodní prádlo. Všechno to naházela do kufru. Ne, to není ten správný výraz, ona to tam naskládala.

Zapnula ho a ještě přešla k zrcadlu, kde se po krátkém zastavení natáhla pro pár fotek. Zničehonic okny v pokoji prošlo světlo z reflektorů. Nepřemýšlela jsem a strhla jsme Maiu na zem, pak jsem se zvedla a opatrně přešla k oknu, abych zjistila ,kdo to je. Když jsem odtáhla záclonu, uviděla jsem pár známých obličejů. Oddychla jsem si a mávla na ně, aby šli dovnitř.

Otočila jsem se na Maiu, řekla jí: „Je to v pohodě. Můžeš se zvednout,“ a podala jí ruku.

Ta se na ní podívala s opovržením a na nohy se vyhoupla sama. Oprášila si kolena a vykřikla na mě:

„Už nikdy mě nesrážej na zem!“

Přešla jsem to s pokrčením rameny a se slovy: „Nechám ti trochu soukromí. Za pět minut se sejdeme dole,“ jsem se otočila a odcházela z pokoje. Ve dveřích jsem se ale zastavila, otočila se a řekla jí: „Jo, a nepokoušej se utéct, bude ti to k ničemu.“ Pak už jsem ji nechala prostor a přešla jsem ke schodům, ze kterých byly slyšet hlasy mých přátel.

Nasadila jsem na tváři svůj obvyklý sarkastický úsměv, který jsem potajmu odkoukala od Jace, a vyšla jim vstříc.

Autor: TeresaK (Shrnutí povídek), Maryes, v rubrice: Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction

Sdílet

Diskuse pro článek Huntres of Shadows - Found Sisters - 3. kapitola: