Frajer a myš - 9. kapitola • OurStories.cz ~ naše povídky

Děkuji moc za komentáře. :) A jinak v téhle kapitole se trochu podíváme do Niallovi hlavy a taky jak bude probíhat referát.
-A

25.08.2013 (09:00) • Adel • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 10× • zobrazeno 1602×

EDIT: Článok neprešiel korekciou gramatiky!

"Nialle, tady máš moje poznámky, a když tak ještě něco najdi. Já zatím udělám nadpis," řekla jsem mu. Čekala jsem, že bude proti, ale on jen přikývl a dal se do práce. Mávla jsem nad tím ruku a šla dělat nadpis. Pravítkem jsem si udělala linku a začala kreslit písmenka. Dala jsem si s tím docela na čas, protože mě to hrozně bavilo.

Když jsem dokreslila poslední písmeno, podívala jsem se na Nialla. Hypnotizoval monitor a jednou rukou si dělal poznámky. Byl nádherný, černé triko mu ještě zvýrazňovalo jeho tělo. A ta jeho tvář, byla dokonalá. Přistihl mě, jak na něj civím. Rychle jsem sklopila oči k papíru a zamumlala, že už to mám. Usmál se na mě a řekl, že už taky našel všechno potřebné. Chápete to! On se na mě usmál!

Byla jsem v sedmém nebi. Vlasy jsem si stáhla do ledabylého drdolu a on mezitím položil notebook na zem a vytáhl všechny naše poznámky. Začali jsme vybírat, co tam dát. Bylo to super a Niall měl buď nějakou vtipnou poznámku, nebo začal napodobovat určité zvíře. Nikdy jsem se za poslední dva roky tolik nezasmála. Asi v osm hodin jsme to měli hotový. Ještě jsme tam ale chtěli dodat nějakou zajímavost, tak se Niall natáhl pro notebook. Dal ho na stůl tak, že jsem se k němu musela trochu posunout. Do nosu mě uhodila jeho vůně. Začichala jsem a přiblížila se ještě blíž.

"Smrdím, nebo co?" ptal se mě se smíchem.

Ucukla jsem a podívala se na něho.

"Ne, to ne," vydýchla jsem a zadívala jsem se do jeho pomněnkových očí, které byly až moc blízko.

Nevím, co ho to popadlo, ale jednou rukou mi dal za ucho uvolněný pramen z drdolu. Možná to byl reflex, nebo co to bylo, ale hlavu jsem položila do jeho ruky. Dívala jsem se do jeho očí a pomalu ztrácela pojem o realitě. Nevím, kdo se začal přibližovat první, ale vím, že ten pocit, kdy mi na moje rty přiložil ty svoje, byl úžasný. Jazykem mi přejel po rtu. Nejdřív jsem nevěděla, co mám dělat, přece jenom, nikdy jsem se s nikým nelíbala. Ale když jsem ucítila jeho ruce v mých vlasech, jak si mě přitahují blíž, pootevřela jsem pusu, přesně tak, jak to popisují v knížkách.

Jeho jazyk si začal hrát s tím mým. Bylo to něco úžasného. Jemného, ale i dravého, sladkého s trochou hořkosti. Rukama jsem mu zcela bezděčně zajela do vlasů. Do reality mě probral až můj vzdech. Panebože, co to dělám? Já se tu líbám s Niallem! Rychle jsem se od něho odlepila a posbírala si svoje věci.

"Já, promiň," zašeptala jsem, než jsem vyběhla z jeho pokoje a o pár minut i z jeho domu.

Niall:

Ježiši, dneska dělám ten referát s tou šprtkou. Co jsem komu udělal? Teď bych mohl v pohodě ve všech hodinách sedět s Derekem, ale ne, já musím sedět s ní. Měl jsem s ní sraz ve tři u školy. Když jsem dojel ke škole, málem mi vypadly oči z ďůlků. Naše šedá myš měla holčičí oblečení. Nikdy jsem na ni neviděl, že by měla jeany bez díry nebo holčičí mikinu. Ale mě neobelstí, to, že si vzala jiný oblečení, neznamená, že se změnila. Kývl jsem na ni, ať si sedne do auta. Poslušně poslechla a já se mohl rozjet domů.

Ani ne po půl hodině jsem zastavil před naším domem. Viděl jsem, jak jí málem spadla brada až na zem. No jo no, nebydlím zrovna v malém domě. Ale když jsou oba rodiče doktoři, tak můžu mít, co chci. Zavedl jsem ji do domu a dovedl ji před můj pokoj. Řekl jsem jí, ať si tam dělá, co chce, ale ať mi na nic nesahá, a šel k mamce do kanceláře.

"Mami, ona už je tady, tak my jdeme dělat ten referát," oznámil jsem jí a chtěl už jít pryč.

"Nialle, počkej," zavolala mě ještě.

"Co chceš?" zeptal jsem se jí.

"Chovej se k ní slušně," požádala mě a podívala se na mě tím svým pohledem, který jsem nenáviděl.

"Jo, jasně. Tak já nám jdu udělat nějaké to jídlo," řekl jsem jí, aby mi dala pokoj.

Zašel jsem tedy do kuchyně a udělal nám něco k pití a na zub.

Když jsem přišel do pokoje, seděla na gauči a rozhlížela se kolem dokola.

Sedl jsem si k ní a odložil si věci. Vytáhla si poznámky a papír. Dala mi za úkol zjistit ještě nějaké podrobnosti, zatímco ona bude dělat nadpis. Stáhla si vlasy do drdolu a začala s kreslením. Chvíli jsem ji pozoroval, možná, že nevypadá tak špatně, pomyslel jsem si. Zatřásl jsem hlavou a raději se věnoval notebooku. Když jsem skončil, přistihl jsem ji, jak se na mě dívá. Rychle uhnula pohledem a zeptala se, jestli to už mám. Odpověděl jsem jí, že jo. Začali jsme tedy společně pracovat na tom referátu. Přestal jsem se kontrolovat a choval se před ní jako doma. Nevím, co jsem všechno říkal, ale smála se snad každému mému slovu.

Byla jako vyměněná. Zaposlouchal jsem se do jejího smíchu. Měla ho jako zvonečky. Bylo mě celkem líto, že už jsme museli skončit. Přemluvil jsem ji, ať tam dáme ještě nějakou zajímavost. Bylo jí to celkem jedno. Dal jsem notebook na stůl tak, aby si sedla ještě trochu blíž. Přisunula se a začichala.

"Smrdím, nebo co?" ptal jsem se smíchem.

Ucukla a podívala se na mě.

"Ne, to ne," vydechla a zadíval jsem se do jejích hnědých očí. Z drdolu se jí uvolnil jeden pramen, natáhl jsem ruku a zastrčil jí ho za ucho. Přitiskla se k mojí ruce a trochu přivřela oči. Najednou jsem měl chuť na její rty. Přitáhl jsem si ji k sobě a dal jí pusu. Přejel jsem jí po rtu jazykem, aby mě pustila dovnitř. Nejdřív nechtěla, ale když jsem si jí i druhou rukou přitáhl ještě blíž, podvolila se. Hrál jsem si s jejím jazykem a cítil, jak mi zapletla ruce do vlasů. Chutnala sladce, jako po malinách. Šlo poznat, že se ještě nelíbala, byla taková nemotorná. Její vzdechnutí bylo pro moje uši jako rajská hudba. Najednou se ale odtáhla a v rychlosti si sbalila věci a utekla. Slyšel jsem ještě její promiň, než utekla.

« Předchozí díl Následující díl »

Autor: Adel (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction