OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction » Frajer a myš - 11. kapitola

29.08.2013 (14:00) • Adel • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 7× • zobrazeno 1491×

V pondělí ráno jsem si nachystala věci, které jsem měla v plánu si vzít do kavárny. Škoda, že nejsou prázdniny, mohla bych tam být s Lilith a Finnem od rána do večera. Udělala jsem si jídlo, osprchovala jsem se, oblékla a vyrazila.

„Cože nejsi ve škole?“ ptal se mě Finn, když jsem došla.

„Ále, to nestojí za řeč,“ vymlouvala jsem se z toho. Odněkud se přiřítila Lilith a pořád do mě hustila, ať jí to řeknu. Nakonec mě přemluvila.

„Lilith, říkal ti Finn něco o Niallovi?“ zeptala jsem se jí. Nechtělo se mi to všechno říkat od začátku.

„Jo, něco málo říkal,“ odpověděla mi.

„No, tak my jsme dělali spolu ve čtvrtek referát a na konci jsem ho políbila,“ vysvětlila jsem jim důvod, proč nejsem ve škole.

„A to tě nezajímá, co on na to?“ zeptala se mě překvapeně Lilith.

„Tak zajímá, ale on mě zabije, dělá mi peklo jenom za to, že na něj zvýším hlas, a teď jsem ho políbila,“ vydechla jsem nešťastně. Lilith se zvedla a začala mě popostrkovat k šatně.

„Co děláš?“ ptala jsem se jí nechápavě. Jen zakroutila hlavou a ukázala mi, že si mám sednout. Poslechla jsem ji a čekala, co z ní vypadne.

„Když jste se líbali, oplácel ti to?“ zeptala se mě. Asi jsem se na ni dívala hodně nechápavě, protože si povzdychla a sedla si na židli přímo naproti mně.

„Tak jinak, líbali jste se s jazyky?“

„Jjo,“ vykoktala jsem a začínala nabírat červenou.

„A kdo s těmi jazyky začal?“ ptala se dál.

„On, ale co to s tím má co společného?“ nechápala jsem.

„To, že on se s tebou chtěl taky líbat. Kdyby nechtěl, tak ti do pusy asi nestrká svůj jazyk, ne? Věř mi, zažila jsem, když se s tebou kluk nechce líbat, vsadím se, že ty bys to poznala taky. A důvod, proč ti tohle všechno říkám, je ten, že zítra půjdeš hezky do školy, nechci tě tu vidět. Teda chci, ale až po tom, co se uvidíš s Niallem,“ dořekla mi svůj proslov a odešla. Šla jsem za Lilith s Finnem a začali jsme obsluhovat lidi a dělat blbosti. Za celý den už nepadla ani zmínka o mně a o Niallovi, ale pořád mi nešla z hlavy Lilithina slova. Vážně mě chtěl políbit? Po zavíračce jsem jim řekla, že zítra přijdu až po škole. Lilith se na mě usmála a Finn mi ukázal zdvižené palce.

Domů jsem se sotva doploužila, jak mě bolely nohy, ono se to nezdá, ale stát celý den na nohou není jen tak. Doma jsem se naložila do vany, ze které mě až vyhnala studená voda. Zachumlala jsem se do peřin a přemítala si polibek s Niallem. Bylo to něco krásného. Měla jsem chuť si to znovu zopakovat.

…….

Nestíhám, už zase! Ách. Do háje. Rychle jsem si na sebe hodila oblečení, vzala tašku a utíkala do školy. Stihla jsem to jen tak tak. Zapadla jsem do třídy a posadila se na svoje místo. Když jsem procházela třídou, cítila jsem na zádech Niallův pohled. Neptejte se, jak to vím, prostě to vím. První hodina byla matika. Učitel Harrison mě vyvolal, měla jsem štěstí, že se ptal na to, kdy jsem tady byla, kdyby ne, tak jsem asi v háji. Počítače byly taky v pohodě, podívala jsem se na všechny stránky Stmívání, jestli tam nepřibyl nějaký nový díl. Pak byla angličtina a hudebka. Nakonec biologie, té jsem se bála nejvíc. Niall přišel do lavice těsně před zvoněním.

„Ahoj, já jen, chtěla jsem si s tebou promluvit o tom čtvrtku,“ promluvila jsem na něho po dlouhém přemlouvání.

„My dva nemáme o čem mluvit, nic se ve čtvrtek nestalo kromě toho, že jsem s tebou musel dělat referát. Zkus říct opak a uvidíš. Pokud jsi to ještě nepochopila, nechci mít nic s tebou společného, a to, že nás učitelé dali do jedné lavice, neznamená, že budeme nějací velcí kamarádi. Mezi námi se nic nezměnilo, ty jsi a budeš spodina, a já jsem prostě já,“ říkal mi a jeho oči se mi zabodávaly do těch mých.

„Však se taky nic nestalo,“ odsekla jsem mu. Doufala jsem, že to vypadalo věrohodně, protože uvnitř jsem se klepala jak ratlík. Já věděla, že mám zůstat doma, že já se nechala přemluvit. Jak jen to šlo, jsem se k němu otočila zády. Celých čtyřicet minut jsem čekala na to proklaté zvonění. Ke konci hodiny jsem odpočítávala i sekundy, než se ozvala momentálně ten nejlepší zvuk, co mohl být. Posbírala jsem si věci a co nejrychleji odešla. Zamířila jsem rovnou do kavárny. Tam mě přivítaly dva zvědavé pohledy. Sedla jsem si na nejvzdálenější židli a složila hlavu.

„Tak co?“ vyptávali se. To mi už povolila stavidla a já se rozbrečela. Finn si mě hned k sobě přitáhl a začal mě utěšovat.

„On mi říkal, že vždycky budu spodina společnosti, zatímco on bude na jejím vrcholu,“ vysvětlovala jsem jim mezi vzlyky. Cítila jsem, jak si mě Finn přitiskl k sobě blíž.

„To není pravda, pro nás jsi ta nejlepší,“ uklidňovala mě Lilith.

„A jestli chceš, klidně mu můžu něco udělat,“ navrhnul Finn.

„Ne, to je v pohodě. Možná si za to můžu sama,“ šeptla jsem.

„Tak tohle už od tebe nikdy nechci slyšet. Víš vůbec, jaká ty jsi? Jsi skvělá osoba, a to tě znám jenom dva dny. Už tě beru jako svoji sestru, a Finn to tak taky má určitě,“ vyletěla na mě Lilith. A Finn na důkaz toho přikývl.

„Já děkuji, už vás taky tak beru,“ kníkla jsem dojatě.

„Prosím tě, hlavně už nebreč, nestojí ti za to,“ radil mi Finn, ale jemu se to kecá. Má tvář, že by mu podlehla snad každá. A on je prostě kluk, nemůže tušit, co pro mě znamená Niall. Ten hezoučký frajírek, kterému bych nejraději jednu liskla a potom bych ho zlíbala k smrti.

„Za chvilku by měl přijít brácha se svojí holkou. Byl na škole v Americe a nějak tam sbalil druhačku, a jelikož je podle mámy hezoučká tvářička, samozřejmě, že ne taková jako já, ukecal její rodiče, jestli by nemohla studovat tady. S ní se musíš seznámit. Nastoupí k vám do třídy příští týden.“

Asi v pět Finn zničehonic vypískl. Podívala jsem se, ke komu se tak radostně rozeběhl. Na chvíli jsem si myslela, že vidím dvojmo. Vedle Finna stála jeho kopie. Došlo mi, že je to Jack, o dvě minuty mladší dvojče. Za Jackem stála nějaká dívka.

„Hej, Mio, pojď sem. Chci ti představit Madison, Jackovu holku,“ zavolal ne mě Finn, položila jsem skleničku, kterou jsem zrovna umývala, a vydala se za nimi.

„Ahoj, já jsem Jack a toto je moje Madison,“ představil sebe i dívku, která stála vedle něho. Byla o kousek menší než on. Měla zrzavé vlasy, nebylo poznat, jestli je má rovné nebo vlnité, měla od obojího něco. Má hnědé oči a její tvář je zajímavá. Taková bledá, ale to asi špatně vidím, na sobě měla rifle a šedou tuniku. Jedním slovem byla nádherná. Vedle ní jsem si připadala doopravdy jako šedá myš.

„Ahoj, já jsem Madison, a ty?“ zeptala se.

„Já Mia, prý budeš se mnou chodit do třídy.“

„Jo, budu, Jack ukecal rodiče, jestli bych se s ním nemohla přestěhovat do Londýna, a oni svolili, tak jsem tady,“ usmála se na něho sladce. Jak jsem jim záviděla, mě tohle asi nikdy nepotká.

„Je to asi blbá otázka, ale budeš mojí kamarádkou?“ optala se mě po chvilce zaváhání. Nevím, čím to bylo, ale moje druhé já ji věřilo, takže jsem souhlasila a na přivítání ji obejmula. Celý den jsme si všichni povídali. Dozvěděli jsme se, že Lilith se stěhuje ke svému příteli a jak Jack sbalil Mad. V deset večer jsme to všichni zabalili. Kluci mě hodili domů a já se těšila na horkou čokoládu, kterou jsem měla v plánu. Otevřela jsem hlavní dveře a tam mě čekalo překvapení v podobě mámina kufru.

Autor: Adel (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction

Sdílet

Diskuse pro článek Frajer a myš - 11. kapitola: