Elena and Vampires 2 . kapitola • OurStories.cz ~ naše povídky

Druhá kapitolka. Elena poznává Stefana.

05.04.2010 (15:00) • Annabelle • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 5× • zobrazeno 2316×

"Teto, já snídat nebudu, nestihla bych to, už radši pojedu."

"Ale Eleno, to bys stihla a navíc, snídat se musí."

"Něco si koupím ve škole, pa."

"Tak ahoj a žádný vylomeniny."

Usmála jsem se, já a vylomeniny, cože? Z botníku v předsíni jsem si vzala červené baleríny a vydala se ven ke svému autu. Jerremy se mnou do školy nejezdí, prý je škola kousek a rád se projede na kole, jo, chci vidět jak pojede do školy na kole v zimě, ale stejně si myslím, že se mnou Jeremy nechce jet autě, protože by to skončilo hádkou. Nasedla jsem do auta a vydala se směr škola.U školy už bylo hodně aut, zaparkovala jsem na jednom z mála volných míst. Vystoupila jsem z auta a zamkla ho, najednou mě někdo objal.

" Ahój Eleno, tak jak ses měla? " Byla to Bonnie.

"Ahoj Bonnie, měla jsem se dobře a ty? "

"No, měla jsem se taky dobře, tak co Francie povídej."

O prázdninách nás teta vzala na měsíc do Francie, bylo tam strašně krásně, ale tady mám domov, přátelé a vzapomínky.

"No, Francie byla nádherná, ale řeknu ti to takhle, tady je mi líp."

"Oh Eleno, strašně jsi mi chyběla."

"Ty mě taky Bonnie."

"Jakto, že jsi přišla tak pozdě, myslela jsem, že si v tý Francii zůstala."

"No víš, zapali jsme, na tetu je toho moc."

"Jo, chápu."

"Pojď už půjdeme do školy."

Vešli jsme do školy, na chodbě bylo pár studentů, asi si už všichni zabírali lavice. Já jsem vždycky seděla ve třetí lavici prostřed, ale když jsem vešla do třídy, na mém místě seděl Matt, můj bývalý kluk. Rozešli jsme se před prázdninami, měla jsem Matta ráda, ale prostě jen jako kamaráda. Nechtěla jsem mu ubližovat, ale Matt doufá, že si ten rozchod ještě rozmyslím. Ihned, jak mě spatřil se usmál a vstal.

"Ahoj, držím ti místo."

"Ahoj Matte, jsi moc hodnej, díky."

Sedla jsem si, Matt si sednul do úplně zadní lavice v prostřední řadě a Bonnie si sedla za mě. Zazvonilo a do třídy vešel pan učitel Tanner a ještě nějaký kluk, krásný kluk. Nebyl sice moc vysoký, ale měl svalnatou postavu. Jeho obličej byl nádherný, měl širokou bradu a krásně řezané rysy. Měl krátce zastřižené hnědé vlasy, na sobě měl šedé kalhoty, bílé tričko a černou koženou bundu, vypadyl jako model od Armaniho.

"Třído, dovolte mi, abych vás uvítal v novém školním roce a pro začátek bych vám chtěl představit vašeho nového spolužáka. Tohle je Stefan Salvatore. Stefane, prosím najdi si volné místo a posaď se."

Jediné volné místo bylo přes uličku vedle mě. Sedl si tam a já ho si ho mohla detailně prohlédnout. Byl docela bledý, jeho oči měly pronikavou světle zelenou barvu. Na jeho pravé ruce jsem si všimla zvláštního prstenu. Určitě už jsem ten prsten někde viděla. Zatím co učitel mluvil, já jsem přemýšlela o tom prstenu, ten kámen na ně byl zajímavý, vím, že znám název, ale nemůžu si vzpomenout. Už jsem na to přišla.

"Lapis lazuli," vykřikla jsem.

"Říkala jste něco slečno Gilbertová?"

"Ne pane Tannere."

Vydechla jsem, to bylo o fous. Podívala jsem se na Stefana, ten se na mě nechápavě podíval a pak se zamračil.

Autor: Annabelle (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction