OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction » Dokonalý svět - 2. kapitola

27.09.2015 (18:00) • daninka2212 • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 1× • zobrazeno 776×

Tenhle den je pro mě velice, ale velice důležitý! Probudila jsem se veselá, natěšená z toho, že budou prázdniny. Oblékla jsem se svátečně a pravou nohou vykročila z domu. Pod oblečením jsem měla plavky, protože my máme potom takový zvyk se jít koupat do moře. Tak proč ne, když to jde. Do školy jsem dorazila přesně, sedla si do lavice a čekala.

Proslov, rozloučení a au-revoir. Všichni jsme doslova vyběhli ze třídy. Byli jsme jako bez sebe. Po cestě jsem sestřelila nějakou prvačku, až chudinka upadla. Ale upřímně – ani jsem se neohlédla. Všichni jsme běželi směrem na pláž. Mně to šlo docela ztuha, protože jsem si neopomněla vzít boty na klínku. Jej.

Na pláži jsme ze sebe strhali oblečení a jako nekontrolované stádo býků jsme vlítli do moře. Všichni na sebe cákali a tak. Smála jsem se jako malá. Zahlédla jsem Kelsey, tak jsem za ní plavala.

„Dneska jdeme k Audrey, vzpomínáš? Sejdeme se v sedm u mě?“ zakřičela jsem na ni, protože absolutně nebylo nic slyšet.

„Jasný, řekni to ještě holkám, Alice je támhle!“ křikla na mě a ukázala směrem k pláži. Zahlédla jsem Aliciny hnědé vlasy a už jsem za ní plavala. Takhle jsem to udělala ještě s Yasminou a šla jsem z vody. Našla jsem svoje oblečení a spolu s Alice jsme se vydaly do obchůdku.

„Toby, co tu děláš tak brzo?“ udivila jsem se, když jsem zahlédla postavu za pultem.

„Pracuju. Musím, protože zítra jedu do L.A., tak jsem si s tebou vyměnil směnu,“ řekl bezstarostně.

„A kdy přesně jsi mi to chtěl říct?“ otázala jsem se.

„Dneska večer. Ty, já, svíčky. Co ty na to?“ zeptal se, došel ke mně a hluboce se mi zadíval do očí.

„Zní to skoro dokonale, ale jsme pozváni na tu Audreyinu párty, zapomněls?“ povzdychla jsem.

„Dobře. Vyzvednu tě v kolik?“

„V půl osmé u mě. Obleč se hezky, je to zbohatlická párty. Ale chlast tam snad bude,“ špitla jsem a políbila ho. Alice se někam odebrala, aby nám nechala soukromí a my se tam hodnou chvíli líbali.

Celé odpoledne jsem strávila tím, že jsem hledala vhodný outfit na tu párty. No, vlastně mi to trvalo jenom půl hodiny, ale bylo to pro mě jako věčnost. Nakonec jsem vybrala upnuté, neonově růžové šaty a k nim boty na vysokém podpatku a platformě. Holky tam byly přesně.

Když jsem viděla Yasminu, myslela jsem, že mi asi vypadnou oči z důlku. Měla na sobě krátké černé šaty, záda jenom ze síťoviny a s docela odvážným výstřihem. A samozřejmě podpatky. Alice zůstala docela při zemi, vzala si červené šaty ke kolenům, nic extra. No, a Kelsey už mě ani nedokáže překvapit, takže když se ukázala v tyrkysových minišatech na jedno rameno, nechala jsem to plavat. Ale Yasmina se stala terčem všech.

„Yas, není to trochu… odvážné?“ zeptala jsem se opatrně. Yasmina si jen odfrkla.

„Jsem svobodná, nespoutaná a dneska to hodlám pořádně rozjet. Klidně bych je ještě zkrátila.“

„Jenže to už by odhalovalo tvou Jižní Ameriku,“ poznamenala suše Kelsey. Yasmina jenom protočila oči a šlo se. Toby už čekal venku. Měl na sobě tmavé džíny, bílé tričko a sako. Moc mu to slušelo. Když nás uviděl, jenom pozdvihnul obočí.

„Je to párty, nebo bordel?“ špitnul mi do ucha. Hodila jsem na něj nevraživý pohled, ale on jenom omluvně pokrčil rameny a otevřel mi dveře k jeho autu. Audrey bydlí přes celé město, daleko od pobřeží, ale zato ve čtvrti bohatších. Její barák byl ozdoben bílými světýlky, aby ho nikdo nepřehlédl. Jako by šlo takovou monstróznost přehlédnout. Vešli jsme do veškerého děje uvnitř. Byla tam hromada lidí, snad každý měl v ruce červený kelímek a hudba jela na plno. Zahlédla jsem Audrey, jak stojí u hromady narozeninových dárků. Šli jsme jí popřát. Audrey na oko hrála strašně překvapenou, že neseme nějaké dárky, ale poté je jenom položila na hromadu a dál je přepočítávala.

Jack u ní nebyl. Stál opodál s partou kamarádů a pil pivo. Po Audreyině proslovu o tom, jak miluje všechny, kdo jí přinesl dárek, což je každý tady, jsme se s Tobym přesunuli na verandu. Byla tam lavička, tak jsme si tam sedli a objímali se. Přerušil nás až nějaký pár, který se dost vášnivě líbal přímo před námi. Zděšeně jsem zjistila, že je to Yasmina. Když se jí kluk pokusil sundat šaty, zasáhla jsem.

„Yasmino?“ křikla jsem na ni. Když mě spatřila, opile se usmála a začala klukovi rozepínat pásek.

„Chceš se přidat?“ vyžbleptla. Toby vyvalil oči. Odtrhla jsem je od sebe, Toby odtáhl kluka a já Yasminu.

„Hráblo ti?“ vyjekla jsem. Yasmina se zamračila.

„Hledám si nového kluka. Ty šaty jsou perfektní, už po mně vyjelo pět kluků,“ chlubila se.

„Divím se, že tě spíš neojelo pět kluků. Jsi na mol. A povolná. Jdeme spát,“ nařídila jsem jí.

„Ne, ještě se mi nechce.“ To se jí ani nedivím, když je teprve půl deváté. Dokázala se opít za rekordní půlhodinu.

„Kde máš kabelku?“ řekla jsem napružené, když jsem si uvědomila, že ji asi někde zahodila.

„Vevnitř,“ vypískla vesele a už se prodírala zpět do baráku. Šla jsem jí v těsném závěsu. Došly jsme až k nějakému hloučku uprostřed. Byl tam Jack a Audrey. A hádali se. Hodně se hádali. Stála tam spousta dalších přihlížejících. Audreyiny nohsledky se hádaly spolu s ní, ale ona byla v čele a vypadala jako nějaká středověká válečnice.

„To jsem přeci nikdy neřekla!“ ječela. Měla slzy na krajíčku, ale za žádnou cenu je nechtěla pustit kvůli svému make-upu od profesionálních vizážistů.

„Děláš ze mě vola pořád! Jsi jen obyčejná děvka!“ No, tak to by stačilo. Opřela jsem Yasminu o Alice, která taky přihlížela, a vložila se do toho.

„Jacku…“ začala jsem. Jenže Jack se tak divoce rozháněl rukama, které měl ještě ke všemu zaťaté v pěst, že mi omylem jednu vrazil. Svou baseballovou, vypracovanou rukou mi dal ránu přesně do oka.

Spadla jsem na zem, ale někdo mě stačil chytit a nepraštila jsem se do hlavy. Jackie. Položila mě na zem a všichni se nade mnou seběhli. Před očima mi tančily černé tečky a chvíli jsem měla úplnou tmu, ale vzpamatovala jsem se z toho. Jackie mě dotáhla ven na vzduch. Jack se mi okamžitě omlouval a bylo vidět, že ho to vážně mrzí. Dali mi napít vody, ale oko mě bolelo strašně. Nebylo poškozené, ale natékalo to rychle. Audrey se s Jackem oficiálně rozešla a šla někam brečet do ubrousků, které jí neponičí líčení.

Už by to nebylo tak zlé, kdyby se nevrátil Toby. Jakmile mě uviděl, kleknul si ke mně a pohladila mě po tváři.

„Proboha, co se stalo?“

„Jack mě omylem praštil…“ Ani jsem to nestihla odůvodnit a Toby se na Jacka bezhlavě vrhnul. Praštil ho do břicha, což mohlo docela bolet. Začali se prát, ale Jackie je od sebe mistrně rozehnala.

„No tak! To přece nepomůže faktu, že Sky bude mít monokla!“ vykřikla. Vyskočila jsem a strhla Tobyho stranou. Trochu se mi pořád míhaly černé tečky před očima, ale už jenom trošku. Toby se pořád snažil k němu dostat, ale dotáhla jsem ho do středu celé párty, tak se zklidnil. Poslední, co jsem zrovna chtěla, bylo tančit, ale hráli ploužák, tak jsem objala Tobyho a pomalu jsme se pohybovali do rytmu hudby.

V půl dvanácté jsme to zabalili a Toby mě odvezl domů. V autě bylo napjaté ticho, tak jsem se ho pokusila prolomit.

„Byla to nehoda, moc divoce gestikuloval a já se tam připletla,“ zkoušela jsem.

„Praštil tě. Tečka. I kdyby to byla ta největší náhoda na světě, pořád tě praštil. Musel jsem hájit tvou čest.“

„Mou nebo svou?“ vyjela jsem. Toby na mě ublíženě pohleděl a dál jsme mlčeli. No, tuhle párty si asi nikdo do deníčku nezapíše. Toby mě odvezl domů, doprovodil mě a bez pusy odešel zpět. No, je pěkně naštvaný. Sakra. Šla jsem se osprchovat, a zrovna, když jsem se chystala jít spát, zazvonil zvonek.

„Říkala jsi, že má máma noční? Nemůžu ji takhle odvést domů, její rodiče by ji zabili,“ přemlouvala mě Alice. Kolem ramen držela Yasminu, která skoro spala, ale pořád se něčemu pochechtávala. Na krku měla asi tři náramné cucfleky a šaty byly trochu roztržené. Ani nemluvím o jejím obličeji. Řekněme, že pojem řasenka až na bradě by to vystihnul perfektně.

„Fajn, ale jestli mě pozvrací, dovezu ti ji k oknu,“ řekla jsem a přebrala od Alice Yasminu. Ta mě objala se slovy „tebe taky miluju“ a šly jsme nahoru. Vyzula jsem ji a dala ji spát ke mně. Já mám dvojlůžko, ale pod tím je jedna vysunovací postel, tak na tu jsem ji položila. Dala jsem jí k posteli kýbl, přikryla jsem ji a šla jsem taky spát.

Probudila mě máma, která zrovna přišla domů. Yasmina celou noc prospala, občas jsem ji kontrolovala. Já jsem totiž skoro nezamhouřila oka. Přemýšlela jsem o tom celém večeru, o té ráně, o hádce s Tobym… Vstala jsem a šla pozdravit mámu. Jenom jsem přišla dolů, vytřeštila oči.

„Co to sakra je!“ vykřikla a ukázala na moje oko. A sakra, tohle mi uniklo. Už to jenom trochu pobolívalo, tak jsem na to skoro nemyslela.

„To… vysvětlím ti to,“ snažila jsem se, ale už mi to ledovala mraženou mrkví.

„Začni!“

„Audrey s Jackem se hádali, já chtěla pomoct, ale Jack moc gestikuloval a omylem mě praštil do oka. Bude to dobré.“ Máma se na mě naštvaně zahleděla.

„Bude to dobré? Dostala jsi přes hubu! Volám jeho rodičům,“ zasyčela nekompromisně a už listovala seznamem.

„Mami, byla to nehoda. Sakra, Toby ho potom taky praštil, tak co?!“ To mámu očividně zaujalo.

„Toby ho praštil?“

„Jo, aby hájil mou čest,“ zopakovala jsem jeho slova. Máma položila seznam.

„Je to hodný kluk, že brání svou holku. Přiveď ho zas někdy, strašně dlouho jsem ho neviděla.“ Hádka byla zažehnána. Moje máma totiž Tobyho absolutně zbožňuje.

„Viděli jste se minulý týden, když tu byl na večeři.“

„Dneska mám volno, tak ho pozvi zase,“ navrhla a starostlivě mi přejela prstem po bolavém oku. „Ale tohle nezakryje ani nejlepší make-up. Budeš mít modřinu, nedá se nic dělat. Do týdne to zmizí.“ Moje máma je pediatrička, takže jsem čekala, že mi to pofouká a dá mi na to pusinku, ale nic z toho se nekonalo. Nahoře zaduněly kroky.

„Někdo tu je?“ podivila se máma.

„Yasmina tu přespala, její rodiče nebyli doma a ona se tam bála být sama. Já jsem na samotu sice zvyklá, ale bylo hezké si zase jednou udělat takový ten holčičí večer.“ Lži zněly tak dobře, že jim i moje máma uvěřila.

„Víš, že kdybych mohla, byla bych s tebou pořád. Teď se ale musím jít vyspat, byla to náročná noc. Počkej, v kolik jste se vrátily z toho večírku?“

„Asi v deset, proč?“ Máma jenom zavrtěla hlavou. Tahle lež by sice mohla vyjít najevo, ale tak co…

„Jela tam policie, přivezli nějakou holku. No vidíš, ani jsem si neuvědomila, že jsi na té párty byla taky!“ Dala mi pusu na tvář a odešla do svého pokoje. Dolů se přihnala Yasmina. No, spíš sotva došla.

„Je mi zle,“ fňukla a svezla se na gauč.

„Nejvyšší čas jít domů,“ usmála jsem se na ni a odvezla ji k ní. Její rodiče byli na nákupu, tak se stihla v pohodě převléct, a jak jsem později zjistila, i vyzvracet. Kocovina není nikdy pěkná. Odjela jsem domů a převlékla se, protože mám směnu v obchodě. Šla jsem pěšky, mám to kousek. Usadila jsem se tam jako vždycky na židli a rozjímala. Přišlo pár lidí, tak jsem prodala nějaké suvenýry. Ale nejvíc mi záleželo na tom, kdo mě v poledne přišel vystřídat.

„Sky?“ volal už od vchodu.

„Jsem vzadu!“ křikla jsem a dál se přehrabovala starým harampádím a hledala jednu dřevěnou figurku lva. Toby mi přišel pomoct. Dřepnul si a hledal se mnou.

„Je mi to líto,“ řekli jsme naráz. Oba jsme se tomu zasmáli a na usmířenou se políbili. Jo, toho kluka mám fakt strašně moc ráda. Toby, sladký Toby.

Autor: daninka2212, v rubrice: Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction

Sdílet

Diskuse pro článek Dokonalý svět - 2. kapitola: