Dokonalý svět - 1. kapitola • OurStories.cz ~ naše povídky

Šestnáctiletá Scarlett zažívá ráj na zemi. Má úžasného přítele, tři nejlepší kamarádky a je populární roztleskávačka ve škole. Ale i ten nejdokonalejší svět se může začít pomalu rozpadat.

23.09.2015 (16:00) • daninka2212 • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 0× • zobrazeno 751×

S prvními paprsky slunce pronikajících do mého pokoje jsem začala mlátit do budíku, aby přestal ječet. Vstávám brzy ráno ze dvou prostých důvodů – chodím běhat a mám zkoušku roztleskávaček. Líně jsem se zvedla a jako tělo bez duše pokračovala ke snídani. Moje mamka zrovna pobíhala po kuchyni a nadávala, že nestihne vizitu. Dneska neměla noční, ale vizita jí začíná za zabijáckých patnáct minut, což bude těžko stíhat. Vyřítila se z baráku s „mám tě ráda“ na rtech a už jsem jenom slyšela odjíždějící auto. Tak to by bylo.

K snídani si obvykle dělám smoothie. Je to vlastně rozmixované ovoce s mlékem, v mém případě s ničím. Občas do toho přimíchám buď trochu džusu, nebo vody, ale většinou prostě samotné. Vypila jsem to za pár sekund a už jsem letěla do koupelny pod sprchu. Já se sprchuju ráno, po tréninku a ještě večer.

Po spíše osvěžující sprše se jdu obléknout do pohodlného sportovního oblečení a můžu vyrazit! Zamkla jsem dům, klíč dala pod květináč a utíkala na smluvené místo. Já totiž neběhám sama, ale s mým přítelem Tobym! Už tam celý nedočkavý čekal. Dala jsem mu rychlou pusu a utíkali jsme, abychom stihli včas naše další povinnosti. Toby nechodí na mou školu, protože já chodím na střední školu v Laguna Beach. On jezdí na školu do vedlejšího města. Ani nevím, proč prostě nenastoupil na Laguna Beach, ale moc o tom nechce mluvit.

Vždycky běháme tak tři až čtyři kilometry, oba potom máme tréninky. Toby plave. Doprovodil mě ke mně domů, značně jsme se rozloučili a já se šla převléknout. Poté jsem se trochu namalovala, ale jenom tak na oko, protože při roztleskávačkách mi většinou makeup putuje po celém obličeji.

Na zkoušku roztleskávaček jsem dorazila v půl osmé. Školu máme od devíti. Přišla jsem mezi prvními, ale scházelo se to tam rychle. Audrey už všechny dávala dohromady.

„Holky, příští měsíc nás čeká soutěž, nesmíme trenérku zklamat! Tak, a teď se musíme rozcvičit, trenérka přijde o půl hodiny později.“ Audrey je kapitánka a nikdo s tím nemá problém. Ona je typický vůdčí typ, my ostatní se jí podřizujeme. U nás v týmu máme tzv. lajny. Jsou tři. V první lajně jsem já, Audrey a Jackie, což je moje dobrá kamarádka z gymnastiky. Já jsem tam taky kvůli gymnastice. V druhé lajně jsou holky, které se umí dobře pohybovat, ale nejsou gymnastky. No a v třetí lajně jsou holky, které umí provaz, hvězdu, salto, ale to je vše. Zavedla to trenérka.

A naše trenérka je docela tyran. Nenechá nás oddechnout si, dokud nejsme dokonalé. Někdy přemýšlím, jestli má vůbec srdce, protože to, co někdy říká… Náš tým navíc není moc stabilní, protože když se trenérce nějaká holka přestane líbit, nemilosrdně ji vyrazí. A ze všech si dělá legraci. Na můj účet naštěstí moc ne, protože jsem její přední lajna, ale na holky z druhé a třetí je fakt zlá. Někdy jsem šíleně ráda, že mám svou gymnastiku.

Audrey chodí na gymnastiku jinam než já a Jackie, ale není o nic lepší než my dvě. Spíš naopak. Jenže ona je hezká jak obrázek, má hnědé rovné vlasy, symetrický obličej, kde dominují velké, modré oči a plné rty. Všichni kluci ve škole za ní pálí. Ale ona chodí s Jackem, což je kapitán baseballistů. Očekávaný vztah.

„No tak, Heather, pohni tím tlustým zadkem, nebo ti pomůžu. Večeřela jsi snad včera celulitidu?“ Zapomněla jsem dodat, že Audrey už jde pomalu ale jistě v trenérčiných stopách. Prostě to není úplně milý člověk. Ale my dvě jsme v pohodě, jsme spolu přeci v lajně.

Protahovala jsem se, když vtom ke mně přišla Jackie.

„Scarlett, asi budu muset opustit roztleskávačky. Ale nevím, s kým jiným se o tom mám poradit.“ To mi skoro vyrazilo dech. Jackie je pro trenérku něco jako trofej. Chodí k roztleskávačkám nejdéle. A to jsme teprve ve druháku. Jackie je taková panenka, blonďatá, okatá, hubená. Trenérka si ji pěkně hýčká, ale Jackie je velmi svérázná. A tvrdohlavá. Je to strašně fajn holka, ale někdy je moc urážlivá.

„Proboha proč?“ dostala jsem ze sebe pro chvíli. Obě jsme udělaly provaz, aby nebylo vidět, jak naléhavý tento rozhovor je.

„Máma do mě šije, že pokud si nevylepším matiku, budu muset. Štve mě to, ale nevím jak dál!“

„Tak by tě mohl někdo doučovat, mám známého, který to dělá, zařídím ti to na příští rok, chceš?“ Jackie nadšeně kývala hlavou, až jsem se bála, že si zlomí vaz. Poděkovala mi a všechny jsme se seskupily do formace. Roztleskávačky jsou v pondělí, středu a pátek. Většinou jsou ráno, ale někdy jsou přehozené na odpoledne. To se velmi líbí baseballistům, kteří nás svým pohledem doslova svlékají. Dneska je pátek, takže jsme už všechny jeli tak trochu z posledního, ale pořád jsme v sobě měli zvláštní víru.

„Tak, holky, zkusíme si ta odhozená salta,“ řekla jsem. Já nejsem zástupkyně kapitánky, ale holkám se líbí, když jim dávám pokyny v nepřítomnosti trenérky. Audrey je prostě moc drsná. Odhozená salta dělám vlastně jenom já a Jackie. Dvě holky z druhé lajny nám spojí ruce, my do nich dáme nohu a ony nás vyhodí. No, a my uděláme salto. „Držte formaci, jedeme dál!“ zavelela jsem následně.

Po téhle formaci následuje scéna, kde všechny jdeme do kroužku a každá udělá hvězdu ven. Vypadá to úchvatně. No a potom máme různé kroky, my s Jackie děláme hvězdu na jedné ruce, Audrey se tam předvádí a pak udělá několik přemetů a tak. Následuje pyramida a nakonec holky mají různé pózy a já s Jackie držíme Aurdey ve vzduchu za každou nohu, takže dělá rozštěp. V tu chvíli přijde trenérka.

„Scarlett, chceš mi snad naznačit, že Audrey nemá větší rozštěp?“ Zavrtěla jsem hlavou a trochu jsem povolila, takže Audrey jen tiše zaúpěla, ale vypadalo to opravdu lépe. Trenérka se spokojeně usmála. „Tak, a teď to udělejte znova o miliardu procent líp a budu spokojená.“ Kráva, pomyslela jsem si, ani nás přece neviděla! Takhle jsme cvičily až do osmi čtyřiceti, než nás pustila. Bleskově jsem se osprchovala, trochu upravila make-up a šla jsem do třídy. První hodinu mám španělštinu. Pak mám matiku, angličtinu, oběd, dějepis a jdu domů.

Na obědě jsem se sešla s mými BFF. Kelsey byla u našeho stolu jako první. Měla na talíři špagety s masovými koulemi, stejně jako já. My máme hodně dobrou školní jídelnu, máme na výběr až z pěti jídel! A to nepočítám zákusky. Prostě super!

„Ahoj, Kelsey,“ pozdravila jsem ji vesele. Usmála se na mě a už mě vyzývala, abych si okamžitě sedla.

„Neuvěříš, co jsem dneska zjistila!“ vyjekla nadšeně. Kelsey je královna všech drbů, ale má tak dobré zdroje, že je to vždycky pravda.

„Slyším klepy, to počkejte na mě,“ ozval se někdo za námi. Yasmina. Přisedla si k nám a jenom poslouchala.

„Už běžím,“ vykřikla Alice a utíkala k nám. A naše silná čtyřka je kompletní. Těmhle holkám bych klidně svěřila svůj život. Všechny jsme si sedly k našemu stolu a Kelsey vyhrkla nečekanou novinku.

„David říkal, že se Jack chce rozejít s Audrey.“ Všem nám spadly brady.

„Cože?“ špitaly jsme jedna přes druhou. Kelsey nám popisovala detaily. David je její kluk a je to taky baseballista, tudíž by to asi vědět měla.

„Proč?“ vyhrkla Yasmina.

„Znáš Audrey. Taková kravka. Divím se, že s ní vydržel tak dlouho.“ Zavrtěla jsem hlavou.

„Víš, jaký na ni mám názor já. Je strašně ovlivněna tím, že je kapitánka roztleskávaček. Kdyby nebyla, byla by to strašně fajn holka.“ Holky na sebe vrhly pohled. „Já vím, že to říkám jenom proto, že jsem s ní v první lajně, ale ona vážně není taková, jaká se říká, že je.“ S holkama jsme to probíraly celý oběd a pak ještě cestou do tříd. Já mám děják, tak jsem se vydala do učebny třicet dva. To je jedna z mých nejoblíbenějších tříd. Už když tam přijdete, cítíte kouzlo historie. Nekecám.

Po předlouhé přednášce o tom, jak vlastně Kryštof Kolumbus objevil v roce 1492 Ameriku, jsem mohla jít konečně domů. Ale Alice potřebuje, abych s ní šla nakupovat boty, tak jsme se vydaly do obchodního centra.

„Potřebuju lodičky na tu párty u Audrey.“ Audrey pořádá příští týden narozeninovou párty a pozvala skoro celou školu. Jenže Audrey je z poměrně bohaté rodiny, tak všichni musí mít extravagantní oblečení. Alice si vyzkoušela asi patery boty, nakonec si vzala ty, ve kterých se nejméně zaškobrtávala. Alice je na podpatky docela nešikovná, vždycky je zlomí.

Potom jsme zašly do Starbucks na latte. Teda, já latte a Alice zelený čaj.

„Myslíš, že se Jack rozejde s Audrey ještě před tou párty?“ Alice pokrčila rameny.

„To fakt netuším, ale řekla bych, že to bude odkládat tak dlouho, dokud se to nedostane na povrch a Audrey to zjistí od někoho jiného.“ Pokývala jsem hlavou. Možná bych… ne, nemůžu jí to říct. „A co ty a Toby, budete mít teď někdy výročí, ne?“ Málem jsem spadla ze židle.

„No jo, vždyť my máme za pár dní rok spolu!“ vyjekla jsem. „Ale já pro něj nic nemám!“ Alice se chytla za pusu. Zavelela zpět do ochodů a šly jsme vybírat dárek pro Tobyho. Po dlouhé hodině a půl jsem mu koupila nový skateboard. Není nijak pěkný, a upřímně – nebyl ani moc drahý, ale určitě mu to udělá radost. Teda spíš doufám. Jsem zvědavá, jestli on si naše výročí pamatuje.

„Alice, jsi poklad!“ objala jsem ji před vchodem a dala jí pusu na tvář. „Zachránila jsi mi život!“

„Ale, nemáš vůbec zač. Nechceš dneska přijít? Mrkneme na nějaký film. Pozvu i holky.“

„Jasně, v sedm jsem u vás,“ řekla jsem a pádila do obchůdku, kde pracuju. Skateboard jsem rychle hodila domů. Do obchůdku jsem dorazila před pátou. Měla jsem tam být ve tři, ale stejně je to všem úplně jedno. Toby už tam čekal. My tam totiž pracujeme spolu.

„Už jsem ani nečekal, že se ukážeš.“ Políbil mě na čelo a sednul si zpět za pokladnu.

„Přece bych tě tu nenechala. Byla tu šéfová?“ Máme nadřízenou, která tenhle obchůdek se suvenýry vlastní. My to máme jako brigádu.

„Máš štěstí, nebyla. Ale vlastně se mi hodí, že jsi tu, potřebuju odejít, musím ještě něco vyřídit. Uvidíme se zítra, ano? Ještě ti napíšu, pa.“ Dal mi letmou pusu a odešel. Doufám, že mi taky jde kupovat dárek.

Do obchůdku moc lidí nechodí, takže jsem si otevřela časopis a poklidně si užívala podvečer. V půl sedmé jsem zamkla obchůdek a šla jsem domů. Máma tam seděla na pohovce s hadrem na čele a vypadalo to, že spí.

„Mami?“ zašeptala jsem, abych ji popřípadě nevzbudila.

„Ano, Carli?“ Čas na vtipnou historku! Když jsem byla malá u doktora a on se mě zeptal, jak se jmenuju, špitla jsem - Scarlett. On mi ale špatně rozuměl a řekl mi Carli. No, a mámě se to strašně zalíbilo, takže by skoro ani jinak neříká. Jenom když ji hodně naštvu, tak mi říká Scarlett.

„Děje se něco?“ špitla jsem.

„Rušný den, bolí mě hlava. Půjdu si brzo lehnout, zítra mám zase brzy ráno vizitu a budu mít noční. Potřebuješ něco?“

„Jdu spát k Alici, vrátím se zítra ráno, dobře?“ Máma přikývla.

„Nemáš úkoly?“ Odfrkla jsem si.

„Mami, je týden před koncem roku, už se skoro ani neučíme. Tak já si jdu vzít něco s sebou, ráno mi zavolej, ano?“ ujistila jsem se. My s mámou se vídáme celkem málo, ale zato si hodně voláme. S tátou někdy skypujeme, ale on většinou… nemá čas.

„Hezky se bav,“ řekla máma a po špičkách odcupitala do svého pokoje, kde okamžitě usnula. Přikryla jsem ji a šla jsem k Alici. Byla jsem tam jako první, ale po několika minutách dorazila a Kelsey s Yasminou.

„Holky, dneska mám chuť na nějakej šílenej doják. Potřebuju romantiku,“ povzdychla si Yasmina a svezla se do křesílka.

„Neboj, v Laguna Beach je tolik krásných kluků. Scott nebyl jediný,“ utěšovala ji Alice. Yasmina se zazněním toho jména ucukla a měla slzy na krajíčku. Se Scottem spolu byli celé čtyři měsíce, ale pak už to neklapalo a on se s ní rozešel. Už to budou tři týdny, ale Yasminu pořád bolí skutečnost, že se nerozešla ona s ním, ale on s ní.

„Co takhle Hlavně nezávazně? Nebo Mejdan v Las Vegas?“ zeptala jsem se. Nakonec se koukalo na Mejdan v Las Vegas. Cameron Diaz a Ashton Kutcher pro nás byli jako terapie. Yasmina půlku filmu probrečela, ale já ke konci usnula. Probudila mě až polštářová bitka, nebo spíš hra s názvem: probuďme Scarlett a jde se klábosit.

Probraly jsme snad úplně všechno. To, že Kelsey s Davidem do toho minulý týden praštili a Kelsey už není panna. Tak se to rozebíralo ze všech možných i nemožných úhlů. Já s Tobym už máme naštěstí tohle za sebou, výslech už se mě taky týkal. Byla jsem první. Alice má teď několik flirtů a Yasmina to neudělala, takže je to dva na dva. Není to soutěž, ale když se přiznáte, čeká vás doba, při které musíte říct úplně každý detail. Tajila jsem to celé dva měsíce, ale pak se Toby podřekl.

Taky jsme mluvily o tom, jak si představujeme ideálního kluka. Tohle téma nadhodila Alice a já jsem prostě řekla – jako Tobyho.

„Ale no tak, musí tu být něco, co sis vždycky od kluka přála, ale Toby to s tebou ještě nikdy neudělal!“ naléhala Yasmina.

„Šedesát devítku?“ vyprskla Kelsey. Všechny se začaly hrozně smát. Mně to vtipné ani nepřišlo.

„Možná by tu jedna věc byla,“ přiznala jsem. „Vždycky jsem si chtěla se svým klukem zazpívat duet. Jenže Toby se stydí zpívat, i když dobře vím, že to umí. No, to bych chtěla – přijde mi to děsně romantické.“ Holky zmlkly a poslouchaly.

„To je hezké,“ usmála se Alice a pohladila mě po ruce. Dále jsme bezcílně klábosily a ve tři ráno jsme se rozhodly jít spát. No, a takhle nějak probíhá můj den. Ale každý je jiný, tohle je jenom taková malá ukázka.

_________________________________________________________________

Ahoj, tohle je taková rozjezdová kapitola, nic moc se nestane, jenom seznámení s dějem. Příště už budou nějaká větší dramata, slibuju! :)

Autor: daninka2212, v rubrice: Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction