Každý z nás má tajemství, ale my, lovci, jich máme mnohem víc. Chráníme náš svět před zlem. Před démony, duchy, upíry a podobnými zvěrstvy. Nedostáváme za to žádná ocenění, žádné diplomy nebo poháry. Neděláme to pro úspěch a obdiv. Děláme to, protože chceme lepší svět. Pro nás všechny.
Nic moc se neděje, jenom se zjistí, že Kill Bill je trochu pasé...
Příjemné počtení přeje Faillë.
29.07.2011 (13:00) • FailleDraco • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 6× • zobrazeno 2092×
3. kapitola - Kill Bill je pasé. Trefnější je Kill Blake
Dean přecházel po pokoji jako tygr v kleci. Ruce měl založené na prsou a vymýšlel, jak tu otravnou modroočku, která mu vždycky vyřešila případ před nosem, zabije.
„Musíš tu pořád chodit sem a tam?“ vyletěl Sam na svého staršího bráchu, „mám z tebe nervy na pochodu!“ Dean se zašklebil a mrskl sebou do postele. Do uší narval sluchátka a nahlas si pustil nějakou pochybnou písničku od ještě pochybnější kapely. Ke všemu si ji začal pobrukovat a bohužel pro Sama si ji po chvíli začal prozpěvpvat lehce falešným hlasem.
„She's my cherry pie. Cool drink of water. Such a sweet suprise. Taster so good. Make a groen man cry. Sweet Cherry pie. Yeah. Wow. Heh. Heh. Well swinging on the front porch. Swinging on the lawn.“
Chudák Sam z toho měl až trauma, nejen z bratrova zpěvu ale i z textu s lehkým sexuálním podtextem (F: O této písničce jsem mluvila s jednou holkou, co chodí na vejšku, a potvrdila mi, že swinging - houpat se dá přeneseně použít i pro sexuální akt), a jediná myšlenka, která mu teď běhala hlavou byla: „Musím ohluchnout a zařídit doživotní amnézii na tuhle vzpomínku.“ Sam raději rozevřel svů obstarožní laptop vylepšený sadou samolepek, aby přemýšlel nad něčím jiným, než nad bratrovým otřesným zpěvem.
Přemýšlel, kde ještě nehledal totožnost té vysoké modroočky, která mu v San Antoniu zachránila zadek. Nic ho nenapadlo. Naboural se už do všech možných databází všemožných organizací - FBI, CSI, NCIS a bůhví kolik dalších. Telefonní číslo, které mu dala v San Antoniu, bylo na jméno Sydney Sage.
„Už něco máš, Samie?“ ozval se Dean, který tentokrát na posteli seděl, čistil zbraň a díkybohu nezpíval.
„Jsem Sam! A nic nemám. Ta holka snad neexistuje,“ odpověděl dlouhán a koukl na Deana zpoza laptopu.
„Son of the bitch!“ zanadával si od pěkně plic Dean a hodil o stěnu první věc, co mu přišla pod ruku.
„Klid brácha, něco mě napadlo,“ klidnil Sam Deana, jinak by rozmlátil celý hotel. „Zeptáme se tetičky Wikipedie.“ Vyťukal rychle heslo: Sydney Sage. „Oh shit! To snad ne!“ zanadával si taky hezky od plic, když viděl, co mu jeho laptop nalezl.
„Už jsi ji našel?“ zajímal se hned Dean. Dokonce vylezl i z postele, jak byl zvědavý. Sam k němu beze slova přitočil laptop. Dean přelítl očima několik řádků textu a naštvaně laptop zaklapl.
Blake s Lexie měly pokoj hned vedle Winchesterů, takže vše slyšely. Blake se škodolibě usmála.
„Konečně to těm dvou mamalasům došlo,“ řekla úctyhodně Blake a obdivně zahvízdala. „Jenom by mě zajímalo, kdy zjistí naše pravá jména. No, podle jejich rychlosti a dosavadních úspěchů bych řekla, že to bude trvat další tisíciletí.“
„Já bych je nepodceňovala,“ špitla Lexie a mimoděk zvedla oči od svého notebooku. Kar, který se zrovna rozvaloval na její posteli, se začal šklebit. Blake se natáhla pro polštář a hodila mu ho přímo do obličeje. Lexie těm dvěma už raději nevěnovala pozornost a hledala něco o historii hotelu na svém asusku. Lucia se prohrabovala starými novinami, kde bylo o hotelu pár zmínek.
„Hele, nechtěli byste nám pomoct? Jestli vám to nevadí, tak tu máme případ!“ vyštěkla Luc na ty dvě paka, co právě hrála polštářovou bitku. Oba dva se na ni otočili a tvářili se tím stylem: „Ty jsi spadla z jahody, ne?“ Lucia naštvaně odhodila noviny. Snažila se uklidnit, ale taktika - počítej do sta - nefungovala. „Sakra, nechápu, jak to s tebou Oliver vydržel tak dlouho!“ zaječela na Blake.
Blake na jeho jméno okamžitě zareagovala. Vyskočila z postele. Napjala svaly. Vytáhla zbraň, kterou okamžitě namířila na Luc. Tvářila se naprosto ledově, ale v očích jí plála zuřivost a nenávist. Luc bojovně vystrčila bradu. Takhle tam ty dvě stály snad pět minut. Alespoň to tak připadalo Karovi, který nečině přehlížel. Lexie se snažila uklidnit Blake, která jí absolutně nevnímala. Po několika minutách svoje snažení vzdala a stoupla si před Luciu.
Blake se okamžitě uvolnila a sklonila zbraň dolů - svojí sestře by nikdy neublížila. Vystřelila z pokoje jako stříbrná kulka z Coltova koltu. Nevnímala naprosto nic. Jenom hněv, který si potřebovala na něčem vybít. Nejlíp na tom bastardským hajzlovi, co tu vraždil. Ano, práce - ta jediná jí dodávala klid a blížila se díky ní k pomstě.
Razila si to po chodbě rychlostí světla s úmyslem zahnat vzpomínky, které nelítostně vyplouvaly napovrch. Vůbec nedávala pozor na cestu, takže se nemohla divit, že se málem válela na nechutně špinavé podlaze jak široká tak dlouhá, kdyby ji nezachytily silné mužské paže.
„Jsme si kvit, Sydney,“ řekl ledovým hlasem Sam.
„Pusť! A teď jsem Rose -“
„Hathaway,“ odpověděl automaticky dlouhán. „A co když nepustím?“ Sam se zatvářil jako samotný ďábel a dokonce i ty růžky jste mohli vidět. Blake zaskřípala zuby. Vší silou ho od sebe dostrčila, div, že Sam nespadl ze schodů, které byly poblíž.
„Jo, jsme si kvit, když jsem ti zachránila ten tvůj zadek a ty jsi mi zabránil v držkopádu,“ řekla ironicky Blake a ošklivě se zašklebila.
„Pravda, alespoň bude důvod ti být na blízku!“ zakřičel na Blake/Sydney/Rose, spíše na její záda, která právě utíkala po schodech do haly. Jako odpověď se mu dostal zdvižený prostředníček. Po chvíli na chodbu vyběhla Lexie, která na rozdíl od své sestry dokázala včas zastavit, takže se nevrhla do 'vroucího objetí' s mladším Winchesterem. Lexie na nějaké nepřátelské vztahy mezi její sestrou a Winchesterovými kašlala, jelikož začala hned ze Sama tahat rozumy.
„Nevíš, kam běžela Rose?“
„A kdybych věděl, co za to?“ zeptal se dlouhán, který doufal, že by mohl vytáhnout z toho prcka nějaký informace - třeba jména. Lexie protočila oči a chystala se obejít Sama, když v tom na chodbu vylezl i Dean a opřel se o futra dveří.
„Sammie, není vhodná doba balit holky na chodbě.“
„Plánujete průzkum?“ zeptala se Luc, která přišla Lexie na pomoc. Položila jí ruku na rameno, když viděla, jak těká očima po chodbě. „Dala bych si být vámi pozor. Tohle není nic pro amatéry,“ dodala bleskově škodolibou poznámku, přičemž poukazovala na to, že Blake byla v tomto ohledu lepší.
„Nepleť se do toho, prcku,“ odbyl ji bleskově Dean. Lucia ho probodla pohledem, ale musela uznat, že je celkem pohledný. Zavrčela skrze zaťaté zuby řadu peprných nadávek na Deanův účet, bohužel (naštěstí) tomu nikdo, mimo Alexis, nerozuměl. Najednou, kde se vzala, tu se vzala Blake a v ruce držela mop.
„Jde se makat!“ zavelel nejstarší lovec něžného pohlaví.
Autor: FailleDraco (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction
Diskuse pro článek Diary of the Hunters of Supernatural - 3. kapitola:
Sem zvěladá, kdy kdy zjistěj její jméno...
Super! Moc se těším na pokráčko. Kdy se dozvědí její jméno?
Odkdy je Dean pohledný a Lucia ho probodl pohledem? Ale prostě musím...
super
*Pozor na překlepy.
Paráda, Faill... Další povedenej dílek... Dean se Samem a jejich pokusy zjistit, jak se Blake jmenuje... Ti dva celé povídce dodávají tu pravou šťávu...
Přidat komentář:
- English Gentleman - 1. kapitola
- Smrťák 3 (1. část)
- Setkání v lese
- The Killing Past (Prolog)
- Smrťák 2 - Kylův život za tajnými dveřmi 1/2
- Zdrávas Maria
- Smrťák 2 (1. část)
- Smrťák 1/2
- Who He Really Is
- Priznanie
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!