Moje láska tě spasí...
24.09.2020 (10:00) • TerezaJ • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 2× • zobrazeno 995×
Dřív než cokoliv jiného jsem to ucítil. Tu vzpínající se bestii, která se chystala utrhnout ze řetězu. Díval jsem se na Serenu a temnota se mi kroutila pod kůží v naději, že ji vypustím na svobodu.
Má žena přede mnou obezřetně couvala a laníma očima hledala únikovou cestu. Šel jsem pomalu přes náš stan a postupně odhazoval vrstvy oblečení.
Byla to přesně jedna minuta, co jsem nás přenesl zpátky do Temného lesa, aniž bych komukoliv cokoliv vysvětloval. Prostě jsem popadl Serenu za paži a použil svou magii k přesunu daleko na sever.
Tady jsem byl totiž charon. Tady jsem jí hodlal ukázat, že nezáleží na tom, čí krev jí koluje v žilách, ani na tom, že část sdílí s Arianem. Záleželo jenom na tom, že jsem si ji vybral. A nevzdám se jí.
„Kdy jsi mi to chtěla říct?” zeptal jsem se tichým, kontrolovaným hlasem.
„Co to děláš?” odpověděla na mou otázku svou vlastní a měla nepřirozeně vysoký tón.
Poplašeně sledovala, jak se zbavuji bot a začínám rozvazovat tkanice kalhot. Byl jsem si jistý, že moc dobře ví, co dělám. Jenom se bála si to připustit.
„Odpověz, Sereno!” zavrčel jsem podrážděně.
Stáhl jsem si kalhoty a skopl je z nohou. Serena využila toho pohybu a rychlostí blesku přeběhla k východu ze stanu. Já byl ale rychlejší.
Popadl jsem ji zezadu do náruče a přitiskl si ji k nahému tělu, které okamžitě zareagovalo na přítomnost ženy. Co víc, reagovalo na přítomnost ženy, která pro mě byla stvořena.
Natiskl jsem se klínem k jejímu kulatému zadečku a dovolil jí, aby přes tenkou látku kalhot ucítila moje vzrušení. Zalapala po dechu a strnula.
Přejel jsem jí rukou po břiše a vyjel nahoru, abych stiskl levé ňadro, zatímco prsty druhé ruky jsem jí vpletl do vlasů a zaklonil jí hlavu. Obkroužil jsem jazykem lasturu ucha a kousl ji silně do krku.
„Čekáš, až si pro tebe přijde, že mám pravdu?” vrčel jsem jí temně do ucha a vztek se ve mně hromadil s o to větší intenzitou. „Čekáš, že tě tvůj bratříček zachrání, proto sis vynutila slib, že se tě nedotknu, ty malá podvodnice. Chtěla jsi ode mě odejít s čistým štítem.”
Serena roztřeseně vydechla, ale moje slova nepopřela. Byla napnutá, bradavky měla úplně ztuhlé a tepna na krku zběsile pulzovala pod mými rty.
Otočil jsem ji čelem k sobě a upřel pohled do těch hnědých tůní. „Dohoda se ruší, Sereno,” zašeptal jsem do ticha. „Pokud ode mě odejdeš, najdu tě. Poženu se za tebou třeba do pekla a přivedu tě zpátky na místo, kam patříš. K sobě... A do té doby,” přiblížil jsem ústa k jejímu uchu a potom sjel rukou do jejího klína, „do té doby si tě označím, abys mě tady cítila každý den, kdy budeš beze mě.”
Chytil jsem ji pod stehny a zdvihl na sebe. Poslušně mi omotala nohy kolem pasu, a když jsem jí stlačil hlavu k sobě, zasténala, jakmile se naše rty dotkly.
Odnesl jsem ji do postele a položil na saténové přikrývky. Svlékal jsem ji, aniž bych přerušil náš polibek. Tričko z jemné bavlny jsem nekompromisně roztrhl a pod ním se objevila dokonalé hladká kůže. Stáhl jsem kalhoty z dlouhých nohou, až přede mnou ležela dokonale nahá.
Odtrhl jsem od ní rty a podíval se na její překrásné tělo. Snažil jsem se vtisknout si do mysli každou její část, každý kousek té mléčné nádhery.
A když jsem se setkal s jejíma očima... Bohové jsou mi svědky, miloval jsem ji. Ještě jsem neokusil ráj mezi jejími stehny, a přesto mi srdce jasně říkalo, že tahle žena je můj osud.
Nezáleželo na tom, že Arian ohrožoval Kendru. Nezáleželo na tom, že bych měl být se svou rodinou a střežit svou neteř. Bylo důležité jenom to, že král nočních můr si šel pro mou ženu. A já klidně vykrvácím do poslední kapky, než bych mu ji dobrovolně dal.
Sevřel jsem jí vlasy v týle a zaklonil hlavu. Odhalila bělostné hrdlo a na sucho polkla. „Řekni mi, co ke mně cítíš, Sereno. Teď, v tuhle chvíli.”
Opětovala můj pohled vzpurně a stiskla zuby k sobě. „Ne!”
Sklonil jsem se a jazykem přejel po krku až k ústům. „Řekni to!”
Byl to souboj vůlí, magie burácela stanem a oba jsme hlasitě dýchali. Jak byla moje slova hrubá, o to něžnější byly polibky, kterými jsem putoval dolů. Obkroužil jsem jazykem bradavku a zatahal za ni zuby. Serena se vyklenula a zmučeně zasténala. Prolíbal jsem se k podbřišku a zalehl mezi její stehna.
Přitáhl jsem ji blíž k sobě a bez varování přejel jazykem střed jejího těla. Serena se vymrštila do sedu a vykřikla. Rukou jsem ji zatlačil zpátky na postel a věnoval se tomu růžovému místečku, které citlivě reagovalo na pohyby mého jazyka.
Hnal jsem ji až na okraj a jakmile jsem ucítil, že se zřítí přes hranu orgasmu, stáhl jsem se. Vsunul jsem do ní jeden prst, potom dva. A dál pokračoval v líbání, sání a lízání.
„Rine!” zazmítala Serena hlavou ze strany na stranu, když jsem jí potřetí odepřel uvolnění.
Vyhoupl jsem se nahoru, zaklínil boky mezi jejíma nohama a tvrdě pohlédl do její tváře. „Řekni to!”
„Ne!” Odvrátila ode mě zrak a hlavu stočila na stranu.
Uchopil jsem ji pravou rukou za čelist a levou si ji natočil tak, abych se ztopořeným penisem otřel o vchod do jejího těla. „Řekni to a já ti dám, co potřebuješ...”
Nechal jsem ten slib vyznít do ztracena a zakroužil boky. Serena se celá roztřásla a konečně na mě pohlédla. V tmavých očích měla divoký oheň, tváře zrudlé a rty napuchlé od líbání. Vypadala jako bohyně.
Se silou, jakou bych od ní nečekal, mi zaťala nehty do hýždí a zdvihla se, aby mě kousla do rtu. „Miluju tě, Rine... A vím, že mě ta láska zabije.” Po těch slovech pohnula pánví a přinutila mě tak vstoupit do jejího těla.
Vykřikli jsme oba zároveň. Ona bolestí a já tím nejsladším pocitem uspokojení. Její teplo mě objímalo ze všech stran, cítil jsem vlhkost vzrušení smísenou s panenskou krví a vnímal těsné sevření.
Políbil jsem ji a pohnul zkusmo boky. Serena mě objala kolem krku, něžně mě laskala prsty na zátylku a její rty byly jako živá voda.
Nabral jsem tempo, které postupně sílilo, až jsem do ní nekompromisně přirážel. Serena sténala nejdřív tiše, ale čím rychleji jsem se pohyboval, tím hlasitější byla.
Položil jsem ruku mezi naše těla a pohladil ji, abych si byl jistý, že z našeho prvního milování bude mít maximum. Zřítila se přes okraj téměř okamžitě a jakmile se kolem mě sevřela, začal jsem do ní vrcholit.
Tvrdě jsem ji políbil, a když jsme se oba zmítali na vlně rozkoše, zašeptal jsem jí do úst pravdu. „Moje láska tě spasí.”
« Předchozí díl Následující díl »
Autor: TerezaJ, v rubrice: Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction
Diskuse pro článek Charon - 10. kapitola:
No myslím že jí až tak tohle potrestání nevadilo už se nemůžu dočkat co vyvede Arian
Přidat komentář:
- English Gentleman - 1. kapitola
- Smrťák 3 (1. část)
- Setkání v lese
- The Killing Past (Prolog)
- Smrťák 2 - Kylův život za tajnými dveřmi 1/2
- Zdrávas Maria
- Smrťák 2 (1. část)
- Smrťák 1/2
- Who He Really Is
- Priznanie
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!