OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction » Čáry máry fuk! 2

28.01.2011 (14:00) • Mystery • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 9× • zobrazeno 1503×

2) Troll po dvěstědvaceti voltech aneb Ty toasty jsou moje!

Když koukla na starobylé hodiny visící přímo vedle Moudrého klobouku, který ji před necelými šesti lety zařadil do Nebelvíru, byl právě čas večeře.

„Dědo, měli bysme jít, jinak po nás Trewlaneyová vyhlásí pátrání. Znáš ty její katastrofální předpovědi," ušklíbla se Aly. Brumbál jen kývl a vstal od stolu. Měla pravdu, profesorka Trewlaneyová byla opravdu schopná zalarmovat celý učitelský sbor, kdyby v jedné ze svých vizí zahlédla jeho zhoubný konec, a on ještě nepřišel k večeři...

Společně se tedy vydali bradavickými chodbami vstříc Velké síni. Aly zvesela poskakovala kolem svého dědečka, který svým rázným krokem pročesával vzduch a zanechával v něm svou typickou vůni Bertíkových lentilek. Pan ředitel byl mlsal!

Když ale měli vejít do té veliké místnosti s tajuplným stropem, Aly náhle zastavila a nechala si dědečkovu ruku obmotat okolo ramen. Přece jen... nemůže tam vpadnout jako velká voda. Pak by třeba zakopla o Kratiknota a nejen, že by si natloukla, ale navíc by měla na triku další průšvih. Stačilo, že Snape hlídá každý její pohyb, nemuselo by to tak být i s jinými profesory. A krom toho, Kratiknota měla vážně ráda.

„Bude dneska sladký?" zeptala se Aly ještě předtím, než se od sebe s Brumbálem odpojili.

„Podle všeho ano, proč se ptáš, drahá?" Aly v objetí jen pokrčila rameny.
„Nevím," zapřemýšlela. Pak se jí ale šibalsky blesklo v očích. „Možná bych ráda zkusila ty ananasový kokosky," zašklebila se pobaveně. I Brumbál se usmál a víc jí stiskl rameno.

„No nic," zahlaholila Aly, když si všimla, jak na ni od Nebelvírského stolu zvesela mává Ginny Weasleyová, „už půjdu. Měj se, dědo. A dobrou chuť!" Rychle ho líbla na tvář a než se stihnul vzpamatovat a popřát jí totéž, seděla už mezi svými přáteli a hravě šťouchala do své zrzavé kamarádky.

Brumbál jen s úsměvěm zavrtěl hlavou a vydal se k učitelskému stolu.

Ten večer se skutečně podávaly ananasové kokosky.

¤¤¤¤¤

Ráno byla Aly až moc hyperaktivní. Ginny ji přitom nezapomněla počastovat velmi lichotivou poznámkou, že vypadá jako troll po dvěstědvaceti voltech. Tomu se jen ušklíbla a spěchala dolů, do Velké síně na snídani. Dneska měla hlad jako celá banda Weasleyovic výrostků. Však si kvůli tomu taky ráno přivstala! Nehodlala přijít s Ginny jako jedna z posledních (s ní to ani jinak nešlo, v koupelně pokaždé strávila půl druhé hodiny zušlechťováním, a upřímně řečeno... nikdy to nebylo nějak zvlášť poznat), aby jí pak Seamus před očima sežral poslední toast. To by se pak mohla jít bodnout i Tonksová s tím svým metamorfomágem, jak by se Aly najednou vzteky zrudla a začala běsnit. Seamusovi by  pod stolem rozzuřeně kopla do nohy tak, že by měsíc nemohl pohnout ani palcem, aby mu nevyhrkly slzy bolesti. A to by měl ještě štěstí - taky by mohla zamířit o trochu výš a nakopnout ho úplně někam jinam, že.

Dorazila právě včas. Ve dveřích nebelvírské společenské místnosti se sice ještě popasovala s Deanem. Ani jeden nechtěl ustoupit, takže to vypadalo, že se ve futrech nadobro zasekli. Naštěstí kolem zrovna procházel Ron, jeden z Weasleyů, vychován smečkou starších bratrů. Ten aby si neodpustil nějakou levárnu!

Štípl Deana do zadku tak silně, až s řevem (který musel být slyšet přinejmenším až v Prasinkách) vyklouzl z dveří, jako by to předtím naolejovali. Přitom samozřejmě zafungovala zemská gravitace i na Aly, která se rozplácla širší jak delší na chodbě hned vedle Deana, před portrétem Buclaté dámy.

Několik čtvrťaček kolem nich prošlo s hlasitým hihňáním, ale Ron a vlastně i všichni ostatní kluci se řehtali tak, že si Aly připadala, jako by byla v chlívku. To chrochtání totiž bylo slyšet až na konci chodby.

U snídaně si na talíř naložila pěkný kopec vajíček se slaninou. Samozřejmě nazapomněla hned na několik kusů pěkně propečených toastů (musela přece využít toho, že je dnes u snídaně dřív, než Seamus), až Snape procházející k profesorskému stolu překvapeně pozvedl obočí nad množstvím jídla, co se Aly chystala spořádat.
Nic si z toho nedělala a jen co prošel, pořádně na něj vypalázla jazyk. Toho si všimnul Hagrid a hlasitě se rozchechtal, až se stůl, u kterého seděl i maličký Kratiknot, celý roztřásl. Přitom na Aly ukazoval zvednutý palec. Ta se jen nevinně zazubila a mrkla na něj. Snapova nevrlého pohledu si přitom ani nevšimla.

O půl hodinu později už s Hermionou mířila na první hodinu run.