OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction » Protettore - 7. kapitola

02.02.2014 (20:00) • • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 6× • zobrazeno 958×

EDIT: Článok neprešiel korekciou gramatiky!

Muž a žena leželi v posteli. Šaty rozházené po celé místnosti. Ženiny vlasy, které jsou obvykle svázány do dlouhé copu dosahující, až jejich kolen byli rozprostřené okolo její hlavy a muž si kousek vlasů namotal okolo ruky a přejížděl přes vlasy.
„Nech toho.“ Zabručela rozespale žena. Muž se jenom zasmál.
„A proč? Máš tak krásné vlasy.“ Muž políbil ženu na temeno hlavy.
„Neměli bychom to dělat.“
„A je to tady zase.“ Pustil její vlasy, lehl si na záda a ruku si přehodil přes oči. Žena se opřela o lokty.
"Není to správné.“ Řekla a vzala mu ruku a sundala mu ji z očí. Jejich prsty se propleli.
„ Je mi jedno že to není správné. Chápeš to? Už jenom týden. Jeden týden.“ Řekl muž a políbil svoji milovanou milenku.

Z toho chlapa mě přeběhl mráz po páteři. Kdo to je? Sam?
„A ty nemáš jméno?“ Zeptal se a arogantně se na mě usmál. Polkla jsem.
„Na co by ti bylo a teď uhni, musím někdy být.“ Pokusila jsem říct odhodlaně ale zradil mě hlas. On se jenom usmál.
„Jestli takhle milá na každého. Musíš být vysoce oblíbená, ale když už škola je na druhou stranu.“
„Jsem milá jen, na koho chci. A na tebe být nechci. A teď opravdu uhni ráda bych se dostala do svého auta.“ Silas se jen usmál.
„Ale…“ Silas chtěl něco říct, ale vyrušil ho cizí hlas.
„Kelsey!“ Otočila jsem se a uviděla, jak za mnou pospíchá blondýna na podpatkách.
„Ještě se uvidíme.“ Pronesl Silas a zmizel. Ten chlápek je vážně divný.
„Ahoj Reb.“ Usmála jsem se na ní a děkovala bohu, že mě dostala od toho chlápka.
„Kdo to byl?“ Zeptala se.
„Ale nikdo důležitý.“ Jenom se usmála.
„Víš, chtěli jsme zajít na to kafe tak pojď.“ Popadla mě za ruku a tahala mě do blízké kavárny.
Zbylí čas jsme mluvili o tom, co jsme dělali od doby, co jsme se naposledy viděli. Já ji popisovala moje pracovní cesty po celém světě. A ona jak se poznala s Mattem a jejich cestu co podnikli o prázdninách.  Po čase jsem se podívala na mobil a zjistila že Katherin se pohybuje mimo školu. Omluvila jsem se a šla na místo, kde můj mobil ukazoval, že je.

Dojela jsem k lesu. Vystoupila z auta a pomalu procházela les. *Píp píp* Ohlašuje můj mobil, že se vybil. Sakra. Jak ji teď najdu. Šla jsem dál, až jsem se dostala k vodopádům. Na břehu jsem viděla železnou bednu. Došla jsem k ní a viděla jsem na to, že celá bedna byla rezavá, tak má docela čistý nový zámek. Snažila jsem se ho otevřít různě jsem s ním zápasila. Dokonce i kamenem jsem se ho pokusila zničit, ale nešel. Zajela jsem si rukou do vlasů as vytáhla sponku. Začala jsem si se zámkem hrát a po pár minutách se otevřel. Nadechla jsem se a otevřela bednu a vevnitř ležela promoklá Katherin.
„Katherin!“Řekla jsem. Nereagovala. Dotkla jsem se její ruky a zjistila jsem, že je pořádně promrzlá. Dala jsem jí dva prsty na krk. Puls má. Díky bohu. Není upír. Pokusila jsem se jí probudit, ale nereagovala. Za pár minut jsem ale slyšela, jak zalapala po dechu. Sedla si. Podívala se napravo nalevo.  A udiveně mě zkoumala.
„Sakra Katherin co si myslíš, že tady jako děláš?“  Katherin se na mě pořád dívala.
„Katherin? Katherin? Já se nejmenuju Katherin, Mé jménu je Katarina. A kde to jsem?“ Zaraženě jsem se na ni podívala.
„Hele Katherin nedělej si ze mě srandu a vylez z té bedny jsi docela promrzlá musím tě dostat do auta.“
„Auta? Co to je? Kdo jste? Kde to jsem?“
„Ty si neděláš srandu, že ne?“  Podivně se na mě podívala.
„Co poslední si pamatuješ?“ Zeptala jsem se jí.
„Utekla jsem do Anglie.“ Podívala se na zem. Svraštila obočí jako by přemýšlela.
„Porodila jsem a byla jsem vyhoštěna z Bulharska.“
„A do pytle.“

POHLED NIKOHO

„Mladý“ muž seděl u stolu, po tom co mladou Petrovnu zavřel. A v hlavě se mu mísí pořád jedna a ta samá věc. Nepamatuje si mě. Jak to že si mě nepamatuje. Měla by si mě pamatovat. Co budu dělat? Bez ní jsem ztracený. Dopil svoje pití a odešel bez zaplacení po cestě si opakoval. Ona si vzpomene. Musí. Nebo ji k tomu donutím.

Kelsey:

Silas:

Chtěla bych vám poděkovat, že čtete moji povídku ;) Jsem opravdu ráda, že to někoho baví. :D :D
 a  zvlášť bych chtěla poděkovat těm co komentují :D :D  Pro tentokrát hlavně

AliSalTVDDir – Jsem ráda že tě tato povídka baví a že i když jsem dlouho nepsala pokračování tak jsi mi napsala a řekla že by tě zajímalo :):) A četla jsi ho i na této stránce. :D Doufám, že i ty budeš brzy přidávat povídky ;)  :D :D

A taky dalším. Vždycky mi to zvedne náladu a donutí přemýšlet nad pokračování. Doufám, že budete pokračovat číst moje povídky (povídku) a budete dál komentovat.

S touto kapitolou jsem se snažila dát si záležet, psala jsem ji docela dlouho (na to že je na můj vkus  krátká :D :D ale obvykle takto píšu) . Zdálo se mi že se povídka nikam neubírala a byla jsem na mrtvém bodě. :D Tak snad už to nebude takové ploché :D Těším se na vaše názory :D :D
TheSinna :D :3 

Autor: (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction

Sdílet

Diskuse pro článek Protettore - 7. kapitola: