Protettore - 2 • OurStories.cz ~ naše povídky

Pokračování.
Pěkné čtení.

30.12.2013 (17:00) • • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 0× • zobrazeno 726×

EDIT: Článok neprešiel korekciou gramatiky!

Postava, která se právě hrbila stolem, kde prohledávala papíry se napřímila a otočila…
„Na to bych se tě mohla zeptat taky“ Promluvila tajemná postava.
„Hele, já se ptala první.“ Zavrčela jsem na postavu. Rukou jsem šmátrala po stěně, až jsem našla vypínač. Rozsvítila jsem světla a přede mnou stála blondýna asi stejně vysoká jako já. Měla červené tričko s třásněmi, na něm černou koženou bundu, rifle a červeně rudé boty s vysokým podpatkem, takže vypadala vyšší, ale jak říká bez bot by byla stejně vysoká jako já. „Caroline. A tak znovu kdo jsi ty?“ Caroline. Jak jsem na ni mohla zapomenout. Slečinka kvůli které Klausovi utekl kluk. Jedna z nejlepších kamarádek sluníčka Eleny.Ta druhá kamarádka je Bonnie myslím, ale o té nemáme zprávy už delší dobu. Ano sledujeme všechny v Mystic Falls . A divíte se? Než jsem se sem vydala tak jsem si musela prostudovat každého blbého člověka či upíra,vlkodlaka, medvěda, kozu, ptáka či kočku v tomhle zapadákově. Ale zpátky k Caroline. „Jsem Kelsey. Klaus mě sem poslal.“ Zatvářila se nechápavě. „ Proč by tě sem Klaus posílal? Jestli je to Kvůli Tylerovi, tak mu vyřiď že se vrátil.“ Tak Tyler se jmenuje. „Nejsem tady kvůli tvému milostnému životu ale kvůli životu uplně někoho jiného a to mi připomíná, proč jsi v domě Katherin? Co tu pohledáváš? A kde je ona?“ Řekla jsem jí a pomalu jsem se k ní začala přibližovat. „Katherin? Takže ty to taky nevíš? Sakra. Hledám ji. Poslali mě sem Damon se Stefanem. Ty asi nevíš kdo je Damon a Stefan že ano no oni…“ To už jsem ji zastavila. „Já bratry Salvatore znám. Já taky hledám Katherin a tím že se tady s tebou bavím ztrácím jenom čas když nevíš kde je.“ Řeknu a otočím se na podpatku a jdu pomalu k autu. Caroline stojí ve dveří a ještě zamnou volá. „Pokud ji najdeš vyřiď ji že ji zlomím vaz až ji najdu!“ Jo to ti tak dovolím. Sakra. Kde ji mám teď hledat? Bar. Že mě to nenapadlo dřív. Určitě kdyby jste zjistili že jste zase člověk určitě byste se zavřeli v domě když máte možnost se jít opít.A jak vím je tady jen jediný bar. Gril…

Za pár minut už vcházím do dveří baru. A co nevidím v zadní části místnosti. Kudrnaté vlasy. Přicházím k ní zezadu sednu si a hned ke mně doběhne číšník. „Neperlivou vodu, ještě budu muset tady kamarádku odvést domů.“ Řeknu mu a zadívám se na Katherin. „Co chceš a kdo jsi? Hele víš co neodpovídej si a prostě vypadni nemám náladu na nějaký špatně oblečený sen.“ Špatně oblečený sen? Vždyť mám na sobě jen fialové šaty po kolena na nich černou koženou budnu a černe vysoké boty. Zato ona má oblečení u které ho bych hádala že v něm i spala. Musela jsem se zasmát. „Špatně oblečený sen vážně nejsem. A jmenuju se Kelsey. Jen tak mimochodem. A co chci no já tu mám práci. A má práce? To jsi ty!“ Zatváří se zachmuřeně. „Já? Já nejsem ničí práce.“ Teď na mě začala řvát až se číšníci na nás dívali. Ale hned jako by ji došli moje slova. „Ty jsi od Klause že? Poslal tě sem? To ty se máš o mě starat.“ Jen jsem přikývla. „No to je gól. Má se o mě starat holka, která asi právě vchází do prváku na střední. Hele děťátko já nejsem žádná blbá chůva.“

„Taky nebudeš chůva ty ale já. Já jsem z nás dvou ta na kterou je napsán dům, auta, účty. Myslíš že nevím že všechny tvoje finance jsou zmražené od Klause. Já být tebou tak mě neurážím. No a pokud jde o školu. Nedělej si starosti sice jsem teď odmaturovala, ale do školy stejně budeš chodit jen ty ne já.“ Jako bych ji polila studenou vodou. „Š-škola? Cože? Co si tady dovoluješ?“ Chtěla se napít jen já ji vzala pití dřív než si ji přiložila k ústům. „Takže teď přišel čas aby sis uvědomila kdo jsem a jak moc důležitá pro tebe jsem. Já jsem ta díky které přežiješ. A jedeno z povinností jak zapadnout je škola, ale o tom si promluvíme až dojedeme do domu.“ Chytla jsem Katherin pod paží a tahala ji pryč z baru.Na to že se semnou dokázala docela slušně hádat a urážet mě musím uznat že na nohou se sotva udrží. No aspoň mi neuteče. Dala jsem ji do auta a jela k domu který nám koupil Klaus.

Byl to takový rodinný domek na příjemné bezpečné ulici. Byl dvoupatrový byla tam kuchyň, obývák, dvě koupelny a dva pokoje. V autě mi Katherin usnula. No to jsem mohla čekat. Snažila jsem se ji dostat do domu co se mi i povedlo. Ale hodila jsem ji jen na gauč do druhé patra do jejího pokoje bych ji asi nedostala. Já mám pokoj stejně velký, jako ona jen ho mám jiný nábytek a jinak vymalovaný. Já mám v pokoji postel z tmavého dřeva a na ní černé povlečení. Pokoj vymalovaný fialovou barvou a stůl, prádelník, skříně všechno je z tmavého dřeva a koberec, který mám u postele mám fialový. Zato Katherin má pokoj v krémové barvě postel z bílého dřeva a ostatní nábytek taky. Já to sice nezařizovala, ale docela se mi to líbí. Sedla jsem si do křesla a otevřela jsem si nějakou knihu z knihovny a čekala až se Katherin probudí…

« Předchozí díl Následující díl »

Autor: (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction