OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction » Hluboko v duši - 4. kapitola

09.01.2012 (12:00) • FaithNana • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 5× • zobrazeno 1725×

Elena ucítila slzu, která si pomalu razila cestu po její tváři směrem k zemi. Rychle vklouzla do bytu a zavřela za sebou dveře. Tiše došla k Raven do pokoje, když zjistila, že její malá holčička už usnula. Přikryla ji, dala jí pusu na malinkaté čelíčko, pohladila její dlouhé vlásky a pak s láskyplným pohledem opustila dětský pokojík. Pomalým těžkým krokem došla až do ložnice, kde se svalila na postel a začala vzlykat do polštáře. Na jednu stranu Damona postrádala, a když se objevil, byla štěstím bez sebe. Na tu druhou věděla, že tenhle jediný polibek ji vtáhnul zpět do světa, od kterého posledních šest let tolik utíkala.

A pak tu byl Jesse. Její dětinský přítel, neschopný se postarat o ni, natož o svou malou dceru. Přišel si, kdy se mu zachtělo, pár nocí přespal, nechal se nakrmit a zase zmizel. Klidně i na několik měsíců. Co dělal, kde a s kým se nikdy nedozvěděla. Jen občas přinesl nějaká drahé dárky nebo nezvykle velký finanční obnos se slovy, že je to výplata. Dělal to vždycky. Už v době, kdy si s ním Elena začala, tohle dělal. Možná právě proto si s ním začala. Jenže pak se stala ta menší nehoda s prasklým kondomem a na svět přišla Raven. Všem bylo ihned jasné, že na roli otce Jesse nemá. Byl to dětinský blázínek s hlavou v oblacích, ale byla s ním sranda a nic ho netrápilo. Nebyl tu pořád, aby ji chránil a stál za její zadnicí při každém kroku. Už jen proto, že k tomu prostě neměl důvod. Neznal svět, který znala ona. Vedle něj neexistovali upíři, čarodějnice, vlkodlaci, dvojnice, nic takového. Byl naprostým opakem toho, co za poslední roky znala, a to na něm milovala asi nejvíc. Asi i proto s ním nakonec zůstala.

Z toho všeho přemýšlení usnula. Obvykle byla natolik unavená a strhaná, že se jí sny vůbec nezdály. Nebo si je minimálně vůbec nepamatovala. Dnešek byl ale výjimkou. Hlavou se jí míhaly obrazy z opuštěného domova v Mystic Falls. Všude bylo prázdno, budovy byly zchátralé a vítr, který se proháněl troskami malého městečka, dodával místu patřičnou hrůzu. A kamkoli vkročila, byly po zdech krvavé skvrny. Doběhla až k penzionu Salvatorů, když ve dveřích spatřila tvář, kterou neviděla už víc, jak šest let. Krev mu stékala po tváři a zářila ze zlověstných očí. Už dávno to nebyl on.

„Stefane!“ s výkřikem se celá zpocená posadila. Bylo brzké ráno a slunce jí pálilo přímo do očí.

„Těsně vedle, ale aspoň už vím, jak se ten tvůj milenec jmenuje,“ ozvalo se se smíchem vedle Eleny.

„Jesse? Co tu děláš takhle po ránu?“ promnula si oči Elena a zatvářila se na blonďatého blázna docela pohoršeně. Jen se tomu zasmál.

„Co já, ale ty bys měla vysvětlovat, proč mi říkáš jiným jménem,“ bavil se dál.

„Čekala jsem jinou návštěvu, to víš,“ vyplázla na něj Elena jazyk.

„Tatínku!“ ozvalo se ode dveří a vzápětí vletěla Raven Jessemu do náruče.

„Tady je moje princezna!“ tiskl ji k sobě jako nejcennější poklad.

„Umačkáš mě!“ smála se mu dcerka v náručí.

„Omlouvám se, vaše výsosti!“ pustil ji ze svého objetí a omluvně zvedl ruce.

„Jsi legrační, tati,“ plácla ho Raven do nohy.

„Přesně tak! A proto dnes půjdeme v rámci legrace všichni ven!“ oznámil nadšeně a Elenu, která se nadechovala k námitkám, uzemnil pohledem.

„Jupí! Maminko, půjdeme ven!“ jásala Raven a utíkala do svého pokojíčku najít nějaké hezké oblečení. Byla velká parádnice a zvlášť, když se jednou začas objevil ve dveřích Jesse.

***

Elena seděla na lavičce kdesi uprostřed městského parku a napjatě pozorovala svou malou dcerku, jak si hraje na pískovišti se svým otcem. V duchu se modlila, aby Damona nenapadlo ji tu hledat a raději na ni počkal v Lucasově baru. Ať už byl totiž Jesse, který si právě teatrálně sypal písek na hlavu za Ravenina potlesku, jakkoliv bláznivý a bezstarostný, na žárlivosti mu to neubíralo ani v nejmenším. Možná spíš naopak. Míval záchvaty vzteku, když zjistil, že se k Eleně někdo jen přiblížil a něco takového si v Damonově přítomnosti nemohla dovolit riskovat. Jak jí on sám kdysi řekl, Damon není Stefan, jemu nebude dělat žádný problém zlomit Jessemu vaz dřív, než to kdokoli postřehne. Něco jí ale říkalo, že její motlitby vyslyšeny nebudou.

„Ten kluk je normální blázen, nebejt jeho velikosti a vzhledového stáří, myslel bych si, že máš děti dvě,“ ozvalo se sarkasticky vedle ní, div leknutím nespadla z lavičky.

„Damone, co tu sakra děláš?!“ zasyčela Elena šeptem, jakoby je snad mohl Jesse slyšet, a sedla si co nejdál od modrookého krasavce s koketním úsměvem.

„Přece jsem ti včera říkal, že se dnes uvidíme. Jelikož jsi vynechala fakt, že budeš mít za zadkem velkého malého taťku idiota, nechtělo se mi čekat do večera,“ odpověděl s klidem a arogantním úsměvem ve tváři.

„Do háje, Raven tě viděla a ukázala mu tě, teď sem nakráčí,“ prohlásila naštvaně Elena namísto plánované námitky.

„Jen ať, nejradši bych mu vyrval srdce z hrudi,“ zavrčel Damon na odpověď.

„Damone! Žádný vraždění nebude! A nezapomeň, že je to normální člověk, nepotřebuje vidět tvoje super děsivé triky!“ uzemnila ho Elena zuřivým pohledem.

„Klid, nebudu ti ruinovat tvůj malý kousek normálního světa, zatím…“ zvedl obranně ruce, ale při posledním slově mu oči hořely pobavením. Chtěla mu to vrátit nějakou velmi peprnou poznámkou, ale Jesse už byl příliš blízko a tak ho jen probodla ostražitým, nahněvaným pohledem.

„Eleno?“ spustil Jesse hned, jak přišel, a osten žárlivost v jeho hlase se ještě zvýšil, když pohlédl na Damona. Ten se jen ušklíbl a výsměch schoval ve svítivě modrých duhovkách.

„Jesse…“ zasekla se při přemýšlení, jak Damona představit „… tohle je Damon, můj starý známý,“ představila Damona tiše a doufala, že si její dávný nejlepší přítel odpustí všechny své tradiční poznámky.

„Aha, no já jsem Jesse, Elenin přítel a Ravenin otec,“ představil se strojeně a podal Damonovi ruku. Ten ji ignoroval, jakoby neexistovala.

„Pak jen doufám, že nemáš bratra, Elena má bratry ráda,“ okomentoval Damon jeho pyšný výraz a Elena měla chuť mu jednu vrazit.

„Ne, nemám bratra,“ odpověděl naprosto vyvedený z míry.

„Idiote!“ zasyčela Elena šeptem tak, že to mohl slyšet jen Damon. Ten se evidentně bavil.

„No, Damone, moc mě těšilo, ale my už musíme jít. Raven!“ pokusil se co nejrychleji ukončit konverzaci Jesse a táhl maličkou hnědovlásku za sebou.

„Ahoj strejdo Damone!“ volala rozpustile Raven a poskakovala za svým otcem.

„Uvidíme se,“ sklopila hlavu Elena.

„O tom nepochybuj,“ ušklíbnul se Damon a zmizel ve větru.

„Ty máš teda podivné známé, vůbec se mi nelíbil,“ šklebil se Jesse.

„Tobě se nelíbí ani Lucas prosímtě, a to jste bratranci,“ okomentovala to Elena sarkasticky. Zbytek cesty šli tiše ani Raven nemluvila. Elenou cloumal špatný pocit, že s Damonem přijdou trable, ale nezbylo jí, než odložit starosti na dobu, kdy samy přijdou. Celý zbytek dne převážně promlčeli. Jesse se věnoval Raven a Elena je tiše pozorovala z povzdálí. Občas, když se jejich rozmarná dcerka rozhodla, že chce pozornost obou rodičů, Elena se ke hře přidala, ale příliš dlouho to nevydrželo. Schylovalo se k hádce nebo minimálně k vážnému rozhovoru. Ale u toho Raven nesměla být.

Autor: FaithNana (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction

Sdílet

Diskuse pro článek Hluboko v duši - 4. kapitola: