OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction » Frajer a myš - 12. kapitola

30.08.2013 (14:00) • Adel • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 6× • zobrazeno 1613×

„Mami?“ zvolala jsem do ticha. Myslela jsem, že už spí, vydala jsem se ke schodišti, když jsem uslyšela zvuk tříštěného skla. Rozešla jsem se proto do kuchyně, odkud jsem si myslela, že zvuk vycházel. Prošla jsem jídelnou a zamířila ke kuchyňskému koutu. To, co jsem tam uviděla, mi vyrazilo dech. Máma seděla na lince a kolem sebe měla asi tak deset lahví alkoholu. Měla tam víno, whisky, vodku. Znenadání vzala talíř a hodila ho proti stěně. Talíř proletěl vzduchem a dopadl na zeď, kde se roztříštil na kousky.

„Mami?“ promluvila jsem na ni tiše.

„Co chceš?!“ vyštěkla po mně a natáhla se pro jednu z lahví.

„Co se stalo?“ zeptala jsem se.

„Ty, ty máš ještě na to se mě zeptat? To ty za všechno můžeš! Táhni ode mě!“ křičela po mně a natáhla se za sebe pro talíř. Udělala to samé, co s tím předchozím, jen s tím rozdílem, že tenhle hodila po mně. Jen tak tak jsem se skrčila. Talíř proletěl přímo nad mojí hlavou. To už jsem se začala klepat strachy.

„Co, co jsem ti udělala?“ ptala jsem se jí. Do očí se mi nahrnuly slzy. Párkrát si něčeho lokla a slezla z linky. Došla ke mně a podívala se mi do očí.

„Na té stáži jsem potkala jednoho fajn chlapa. Co říct, užívali jsme si spolu a já se cítila dobře. Chtěla jsem tam zůstat déle. Byl milý, vtipný, hezký. Jenže pak jsi mi zavolala ty. A on zjistil, že mám děcko, tebe. Opustil mě s tím, že nehodlá dělat někomu fotra!“ S posledním slovem do mě strčila tak, až jsem spadla na zem. Cítila jsem, jak se mi do ruky zabodávají střepy z toho talíře.

„Vstaň!“ rozkázala mi a natáhla se pro další flašku.

Poslechla jsem ji a postavila se na nohy. Podívala jsem se na svoje ruce. Pomalu se začaly zbarvovat do ruda.

„Ničíš mi život! Někdy si říkám, že jsi v tom autě mohla být místo nich!“ Tahle slova zabolela. Přehrada se protrhla a z očí začaly pomalu téct slzy.

„Copak, nelíbí se ti pravda?“ vysmála se mi do obličeje. Podívala jsem se na ni, což jsem neměla dělat, vzápětí mi totiž přilítla facka. Začala jsem si třít tvář.

„Ty se na mě už nedívej! A nech toho, nebo dostaneš ještě víc.“ Chytla mě za vlasy a táhla mě ke schodům, kde mě pustila.

„Budeš dělat to, co ti řeknu, jasný?“ zeptala se mě.

„Jo,“ vydechla jsem. Rozešla se do schodů vrávoravým krokem. Chodila z jedné strany na druhou, jak byla opilá. Už jsem chtěla jít do kuchyně uklidit tu spouš, co udělala. Ale uviděla jsem, jak jí ujela jedna noha a ona začala padat dolů ze schodů. Skutálela se až k mým nohám. Nijak nereagovala. Sklonila jsem se k ní a začala na ni volat. Nic. Chytla jsem ji za hlavu a zahlédla tržnou ránu. Zavolala jsem rychle záchranku a nadiktovala jim všechny údaje. Přijeli do pěti minut. Nechtěla jsem jet s nimi, aby neviděli, co mi udělala, ale prý jsem jim musela nahlásit její osobní údaje. Schovávala jsem ruce do klína, když jsme jeli sanitkou, ale bylo mi to prd platný, protože ten vlezlý sanitář si umínil, že zjistí, co schovávám. No, a samozřejmě to zjistil, nejdřív mě peskoval za to, že se mi tam mohla dostat infekce, a pak se mě vyptával, jak se mi to stalo. Řekla jsem mu, že jsem spadla s talířem. Nevypadal, že mi to věří, ale už se nevyptával. V nemocnici vzali mámu na všelijaká vyšetření, nakonec ji dali do umělého spánku, protože měla v krvi tolik alkoholu, že nemohla jít na operaci hlavy. Doktor si mě zavolal do kanceláře, kde se mě vyptával, jak se to všechno stalo. Řekla jsem mu, že se s mamkou rozešel přítel a ona to neunesla. Taky se mě zeptal, jestli mám někoho doma, řekla jsem mu, že už jsme s mamkou samy. Odpověděl mi, že pokud neseženu někoho nad osmnáct let, který by se o mě staral, půjdu do domova dětí. Zavolala jsem proto Finnovi, jestli by nezajel do nemocnice, že mu to potom vysvětlím.

„Co se děje, Mio?“ zeptal se mě hned, jak došel. Stručně jsem mu vysvětlila, co se stalo, a zeptala se, jestli bych nemohla u nich na chvíli zůstat.

„Jasně že můžeš,“ odpověděl mi. Zašli jsme spolu k doktorovi a on podepsal nějaký papír. Poté mě vzal domů, abych si mohla sbalit pár věcí.

„Kde bydlíš?“ zeptala jsem se ho po pár minutách v autě.

„Asi ještě tak patnáct minut odtud,“ řekl a usmál se na mě.

Cesta mi byla povědomá, jako bych už tu někdy byla. Nějak jsem se nemohla toho pocitu zbavit. Zastavili jsme před luxusním barákem.

„Tak ty bydlíš tady, a pracuješ v kavárně?“ ptala jsem se udiveně.

„No, oni naši nechtěli, abychom se jenom váleli, tak nám řekli, abychom zkusili se uživit rukama, nejdřív jsem nadával, ale potom jsem potkal Lilith a teď tebe, takže jsem vlastně rád,“ řekl a nervózně se u toho ošil.

Usmála jsem se na něho a podívala se na barák. Byl poslední z řady, takže měl jen souseda z levé strany. Pořádně jsem si tu sousedovu vilu prohlédla. Ale ne! Já věděla, že to tu znám.

„Ty máš za souseda Nialla?“ 

Autor: Adel (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction

Sdílet

Diskuse pro článek Frajer a myš - 12. kapitola: