OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction » Bloody Angel 3

04.03.2013 (17:00) • DarknessB • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 4× • zobrazeno 1436×

3.kapitola

Arriane:

Naše srdce splašeně bušila. Cítila jsem její tělo a doteky úplně všude. Věděla jsem, že bych neměla, ale prostě jsem se neovládla. Přitiskla jsem své rty na její. Už dlouho, vlastně celou dobu, co jsme se znaly, jsem toužila po našem společném polibku. Toužila jsem vědět, jak její rty chutnají, jak dobře umí líbat. Nikdy jsem si to nedovolila, ale teď na mě tolik zapůsobila informace, že je živá, a momentální situace tomu taky nepomohla. Na chvíli jsem zapoměla na to, že jsem jí dala definitivně sbohem. Polibku se poddala a já koněčně zjistila, že líbá opravdu dobře a že každý, ale opravdu každý kousek jejího těla je prosycen její vůní. Voněla zvláštní kombinací exotického ovoce, ale na rozdíl od tehdejších dob voněla ještě něčím. Z jejích úst jsem cítila cigaretový a mírný alkoholový odér. Pak se ovšem odtrhla. Obě vykolejené tím, co se stalo, jsme popadaly dech. Mně vrtalo hlavou, kdy začala sympatizovat s alkoholem a kouřením. Tehdy byla abstinentka a byla zásadně proti ničení zdraví. Tess popadla kufry a vydala se z haly ven. Ano, tahle krásná chvika definitivně skončila. Šla jsem za ní. Venku se zastavila a rozhlížela se kolem sebe. Asi to na ni neudělalo moc velký dojem. Vysoká tráva, zašedlé a nevzhledné budovy, zarostlé hřiště s rozpadajícími se budovami, a přes to vše byl vidět starý hřbitov.

„Proč musíte přežívat v takové díře, bych moc ráda věděla. Luce s Danielem se šťastně seznamují a vy byste si měli dělat co chcete, ne?" zeptala se mě. 

„zůstáváme tady, protože Luce a Daniel by se možná bez nás ani nesetkali. Až budou spolu definitivně, budeme mít pokoj, ale je pravda, že je mohli nechat se seznámit někde jinde a ne zase tady, kde se všechno změnilo," vysvětlila jsem jí. „Chceš si nejdřív vybalit, nebo si tam jen odložíš kufry a vybalíš si potom, co ti to tu ukážu?" zeptala jsem se jí. 

„Jak chceš, mně je to jedno," lhostejně odpověděla. Šla mi docela na nervy. Vykašlala jsem se na ni a bez vysvětlení ji vedla k pokojům. Prošly jsme kolem mé 99 s polepenými dveřmi a šikmo naproti byl její pokoj č. 51. Odemkla jsem klíčem, který mi dala Randy včera, a hodila jí je. 

„Odlož si a jdeme to tu prokouknout," diktovala jsem jí. Kupodivu poslechla, ale neodpustila si demonstrativní odfrknutí.

Vyšla jsem před budovu. Věděla jsem, že jde za mnou, ty její podpatky, které jsem na ní doteď nikdy neviděla, pravidelně klapaly o podlahu. Jakmile přišla, nutno podotknout, že s pestrými nadávkami, tak jsem spustila vysvětlování ohledně toho, co je kde a jak to tu chodí. Mezitím jsme došly k dřevěným tribunám, které ohraničovaly zarostlé hřiště.  Až teď jsem si všimla, že Tess kulhá. Škodolibě jsem se usmála. Docela mě bavilo pozorovat, jak slečna dokonalá trpí. Když někdo neumí chodit na podpatcích v místním terénu, hnusně se to vymstí. U ní už se to vymstilo. Na chodníku nebo v té vysoké trávě nejspíš zakopla. Dokonce jí bylo jedno, že tribuna je promočená a prorostlá nechem, což mi u jejího nového já přišlo divné. 

Nemyslete si, že jsem jí to přála, to ne. Jen mě naštvalo to, jak se chovala. Tohle nebyla ta Tessie, kterou jsem milovala. Ta, co se pořád smála, ke všemu měla vtipné poznámky, byla upřímná a ke každému se chovala přátelsky. Nic z toho jsem v té  nové Tess neviděla. 

„To tu není nějaký zprávce, který by to tu měl udržovat, sakra?!" zeptala se naštvaně.

„Je. Spinká na místním hřbitově. Nikoho nového se vedení neobtěžovalo najmout," ušklíbla jsem se. „Doufám, že tu  máš i něco jiného než podpatky, jinak si na tom zlámeš nohy."

„Mám tu sandálky... Na jehlách. Mám tu kozačky... Na jehlách. Jo, a abych nezapomněla! Mám tu taky lodičky, a to všechno v několika verzích. Všechno s jehlami. Nenajdeš u mě jediné boty s rovnou podrážkou," vysvětlila mi.

„Tak to hodně štěstí. Jestli nic nepotřebuješ, tak Cam má pokoj číslo 47. Já musím jít," rozloučila jsem se a zmizela jí z dohledu. Když jsem zahla za roh, do někoho jsem vrazila.

„Jak si vede naše velkoměstská princezna?" usmíval se Cam.

„Vede si tak, že vůbec. Proč jsi ji sem vůbec tahal? Ta tu nemá co dělat. Než bude pololetí, tak se na těch svejch jehlách zabije," informovala jsem ho.

„Tahal jsem ji sem proto, že se změnila k nepoznání a už ji nenechám ničit si život. Možná tě to překvapí, ale i já mám svědomí a pár dobrejch přátel. Ona bývala jedním z nejlepších, než se z nevím jakýho důvodu přestěhovala do Los Angeles a než začala chodit do toho pochybnýho baru, kde by sis ji spletla s... No, nechme to být, tobě se zpovídat nebudu. Divím se, že s tebou Tess vydržela. Ten žlutej náramek máš právem, ty náš okřídlenej šílenče." Než jsem stačila něco říct, zakončil svůj nezvykle dlouhý hovor a s výsměvným úšklebkem odešel. Tu urážku si s ním vyřídím později. Zamyšleně jsem pokračovala do pokoje.

Můj pokoj bylo moje dokonalé království. Zdi jsem vymalovala načerno, což mohlo působit morbidně, ale mně se to líbilo. Vládl tu obyčejný chaos. Nikdy jsem nebyla nějak extra pořádná. Oblečení viselo z pootevřené skříně, na stole se vršily kupy učebnic a sešitů a postel byla neustlaná. Měla bych se vrhnout na úkoly, ale nějak mi nešlo do toho zabrat, a tak jsem to vzdala. Po chvíli nečinného sezení, což se mi vůbec nepodobalo, jsem z nočního stolku vyhrabala plochou plechovou krabičku. Byl v něm zdobený zapalovač, švýcarský nůž a pár dalších věcí. V neposlední řadě tak byl i starý list papíru. Vytáhla jsem ho. Byla na něm ona, malovala to sama. Chvíli jsem pozorovala černobílý obrázek, na kterém měla na tváři svůj věčný smích. No, nejspíš věčný nebyl. Teď už ho nemá. Papír jsem schovala a vytáhla ze stolu kus papíru a naškrábala jsem na něj vzkaz. Ze skříně vyhrabala papírovou krabici a spolu se vzkazem je položila Tess před dveře. Zaklepala jsem a odešla k sobě. Věděla jsem, že za její úsměv budu bojovat. Příště, a je mi jedno, jak dlouho to bude trvat, už se neodtrhne. Získám ji zpět. Láska přeci stojí za všechny problémy!

Autor: DarknessB (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction

Sdílet

Diskuse pro článek Bloody Angel 3: