OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Drabble » Životní sen

Můj životní sen... A jak to nakonec dopadlo... No a vlastně bych řekla, že tohle jsou i Vaše životní sny...

12.09.2012 (19:00) • SafiraDarkfire • Povídky » Drabble • komentováno 12× • zobrazeno 1427×

Otevíráte e-mail. Nedočkavě čekáte, a jak na potvoru, dneska je ten net tak příšerně pomalej. Ťukáte nervózně do stolu. Konečně se otevře. Mrknete a zatají se vám dech. E-mail, na který jste tak dlouho čekali. Je tam. Roztřeseně chytnete myš a kliknete. Opět internet stagnuje. Nakonec se však otevře.

Čtete se zatajeným dechem…

Oni to přijali! Vydají to! JO!!! Tělem vám projede radost a pýcha. Konečně si splníte svůj životní sen! ANO!

Jste šťastní, chcete křičet do světa: „Vyjde mi e-kniha!“ Jenže najednou si uvědomíte, že to nemáte komu říct. Nikdo s vámi není.

Pýcha, která tam byla… Je pryč…

Autor: SafiraDarkfire (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Drabble



Sdílet

Diskuse pro článek Životní sen:

SaDiablo: Proto mám to slovíčko normální v uvozovkách:D Protože normální není nikdo, ale pár lidí do toho řadit můžu. :) Já to přeju všem z ouru, protože hodně lidí tu má talent.

Nemáš vůbec zač. Co se týče mě, já normální nejsem. Ale upřímně, kdo je? Všecko se dá brát pozitivně, lepší aspoň tahle podpora, než žádná. Nevím, jestli by to někdo přál mně (myslím odsud; z mého okolí pár takových lidí je), ale já se nadchnu úplně snadno a jsem nadšená už jenom z toho, že když se to lidem takto daří, může se to jednoho dne podařit i mně. A myslím si, že je fajn, že existují lidi, kteří věří začátkům a tu šanci a možnost dají.

SaDiablo: Velice moc děkuji za tenhle komentářík. Ani netušíš, jak moc mi to po dnešku zvedlo náladu. :) Jedinou podporu, kterou mám jsou vlastně lidé odsuď. A i za to jsem velice moc vděčná, protože když se rozhlédnu kolem sebe, je to jenom samá přetvářka. Aspoň tady vím, že je to snem každého z nás, a že to jednou musí vyjít každému. A hlavně všem tady to přeju, protože všichni ti, které jsem tady potkala, jsou upřímní a většinou "normální" lidi. A jestli ne, tak já o tom zatím nevím:D :D :D Takže já ještě jednou děkuji a moc si tvého komentíku vážím:)

Trošku jsem ti skočila na lep. Myslela jsem, už podle perexu celkově, včetně obrázku, že to bude něco depresivního, něco laděného do příběhu a tak, ale nevadí. Já ráda takové pozitivní věci, je super přečíst si, že se někomu plní sen.
Člověk by měl podporovat a být podporován. Pokud má kolem sebe lidi, kterým na něm záleží, pochopí, že investovaný čas do snů je důležitý... Člověk se nemůže pořád soustředit na to, jestli má kolem sebe podporu, prostě by tam měla být, byť jen od jednoho jedince. Myslím si, že tady máš lidí plno, kteří s tebou tu radost aspoň na chvilku budou sdílet. Není to sice moc, ale víc přes komentář předat neumím.
Těším se, až si o tom přečtu něco víc, a nakonec gratuluju, protože ti, co mají v hlavě nápady a plnou hubu keců, ale začít ne a ne (výmluvy, výmluvy - viz já), obdivují dvojnásob.

Aliska: v pohodě, na sto slov se to špatně vyjadřuje:D

Jo, tak už to chápu :) Víš, jsem trochu pomalejší :D

anooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooo hip hip hurá hip hip hurráááá´´aaá´´aáááá

martinexa: děkuji :) Podělím, teď dělají ediční plán, tak ještě nevím přesné datum, kdy mi to výjde. :) Pak to tu bude neboj:) A vem si, že já na tohle čekala x-let chce to prostě čas a neustávat ve snažení:)

Safira: Můžeš se o to podělit s náma:) Jinak gratuluji k vydání. Seš dobrá taky bych chtěla jenže prostě nemám nárok:) Moc hezký drabble jinak:)

Naše životní sny, je to vydání knihy. Včera mi bylo řečeno, že musím být na sebe pyšná a já si najednou uvědomila, že nejsem, protože nemám nikoho s kým bych tu radost sdílela. Všechen svůj čas jsem investovala do psaní a všechna přátelství a vztahy rodinu, všechno šlo do háje. A tak jsem si uvědomila, že psaní není všechno a že jde velice rychle zlikvidovat všechno na čem léta pracujem. A k jádru věci, chtěla jsem tím drabblem říct, ať si dávají pozor všichni spisovatelé, aby nedopadli stejně. Aby si vždycky u sebe udržovali někoho s kým by potom mohli svou radost sdílet. :D Jinak děkuju. :)

Až na poslední tři věty super. Fakt se to dobře čte, jenom jsem ten konec asi moc nepochopila... Naše životní sny? Jak by to mohl být náš sen, když jsme v důsledku věci vlastně samy a ani z toho nemáme dobrý pocit... Jak říkám, hezky napsané, ale moc mi to nedává smysl.

Přidat komentář:

Nick:

Text: