OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Drabble » Začátek...

Zase jeden drabble... možná někomu nic neřekne, možná, že se taky někomu bude líbit. No nevím, obrázek si můžete udělat sami. Je to o tom, že ten první krok musíme udělat všichni! Přeji pěkné stoslovné počtení.

21.02.2012 (12:00) • LostAngel • Povídky » Drabble • komentováno 7× • zobrazeno 1128×

 

Teď, anebo nikdy.

Od této chvíle to vše začne. Ten opravdový život!

Jenže, co když to nebude takové, jaké jsem si to vysnil? Ne! Nikam nejdu! Zatlačím nožkami a zůstanu tady.

Ale… hlodá to ve mně.

Co když… přece jen, co když to bude to nejlepší, co mě kdy potká?

Naléhá a něco mě stlačuje.

Vidím světlo na konci cesty, i když jsem teprve na začátku celého toho dobrodružství.

Nakonec to začíná a končí stejně…

Uvolním všechny své svaly a sklouznu se. Pak už jen slyším hlasitý křik, který kupodivu vychází z mých úst.

Ta přece jen jsem to zvládl!

 

Autor: LostAngel (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Drabble



Sdílet

Diskuse pro článek Začátek...:

Opravdu mi můžete věřit, že se tady šklebím od ucha k uchu a vaše komentáře mě opět rozradostnily, dodaly energie a odvahy do dalšího psaní.
SaDi: Neboj jsem taky tragéd a taky pořádný magor, ale no což, život je život a mě největší radost udělá, když od mého skromného dílka odejdete s úsměvem na tváři. Já radši smích než slzy!

oooooooooooo toto je uzas o to viac sas tesim na blog X) XD velmi pekne a uzasne metaforicky sprostredkovane ze sme debili ked s niecim co je uzasne otalame (toto jest moje poantie XD )

Tohle je tak inspirující a plné naděje... První krok... Ach jo, a strašně pravdivé. Takovou nenásilnou formou jsi mi vlastně sdělila něco, co pořád odmítám. A stejně, i když na světě už dávno jsme, někdy - když ten první krok neuděláme - ho vlastně nežijeme naplno... Stanovila jsem si jasnou diagnózu. Jsem tragéd. S díky a úsměvem na rtech držím palce s dalším optimismem v psaní, bylo a je to vážně povzbuzující, skvělý střípek. :)

Lilium, Agato, LoveRain - holky vy jste zlatý. Tyhle komentáře jsou přesně to, co mě motivuje k dalšímu psaní. Vážně mi to vykouzlilo více než deset nádherných upřímných úsměvů na tváři. Jsem ráda, že vám to zvedlo náladu, přece jenom smutných věcí je na světě hodně...

Ne pěkné, ale krásné stoslovní počtení. Zvedlo mi náladu a že jsem to potřebovala.

LoAn, tohle se ti prostě perfektně povedlo... Moc, moc se mi to líbí...

Milé...

Přidat komentář:

Nick:

Text: