Vztek, bolest, slzy a prázdnota. Je to něco jako proces znovuzrození. Očištění od všech problémů a bolestí. Přesně o tom tento tripple drabble je.
14.08.2014 (10:00) • Eolis • Povídky » Drabble • komentováno 4× • zobrazeno 881×
Stojím sama ve ztemnělém pokoji a snažím se opět získat vládu nad svými pocity.
Nevede se mi.
Nikdy se mi to ještě nepovedlo.
Ale vždycky jsou tu dvě cesty.
Dvě cesty, jak se toho spalujícího pocitu uvnitř zbavit.
Někdy si je ale nejde vybrat a navštíví mě po sobě.
Stojím a hořím nenávistí.
Jakoby všechno ztichlo a já slyšela jen pulzování krve v hlavě.
Najednou byl všechen ten vztek přesunut do pěsti, která letěla proti skříni.
Neviděla jsem.
Necítila jsem.
Všude kolem mě byla rudá clona.
Pak jsem ucítila bolest šířící se mi rukou.
Byl to uklidňující pocit, který mi připomínal, že pořád ještě něco cítím.
Ale spolu s tím pocitem přišla i bolest, která mě znovu donutila udeřit.
Znovu ten pocit.
Znovu ta bolest.
Najednou se ale všechno převrátilo vzhůru nohama a já cítila tvrdou kouli deroucí se mi do hrdla.
Nemohla jsem se toho zbavit.
Nemohla jsem znovu udeřit.
Jakoby ta koule v krku mi ubírala sílu a rozebírala mě zevnitř.
Přišla jsem si nicotná.
Všechno, co mě kdy trápilo, jakoby si našlo cestičku ven.
Cestičku přes mnou pracně postavenou zeď.
Měla mě chránit před tím, aby lidé viděli mou slabou stránku.
Zeď byla prolomena a mně kolena vypověděla službu.
Svezla jsem se na zem a nechala skrz mě proplouvat ven všechny problémy a negativní pocity.
Všechno bylo vodou vyplavováno pryč.
Cítila jsem se tak slabá, že kdyby do mě někdo zlehka strčil, tak se svalím na zem.
Nechala jsem pocity odplouvat pryč a cítila, jak mě naplňuje prázdnota.
Seděla jsem na zemi jako nějaká troska.
Potichu jsem se otřásala vzlyky.
Mráz mi běhal po zádech, až jsem z toho měla husí kůži.
Byla mi zima.
Byla jsem sama.
Pomalu se to vše zklidňovalo a já znovu nabývala sílu.
Setřela jsem slzy z tváří a vykročila světu čelem.
Doufám, že se vám tenhle drabble aspoň trochu líbil. :) Takhle rozsekané je to úmyslně. Přišlo mi, že se pak dává víc důraz na jednotlivé věty. Snad to takhle nevadí. Budu moc ráda, když mi sem napíšete, jaký na to máte názor. :)
Autor: Eolis, v rubrice: Povídky » Drabble
Sdílet
Diskuse pro článek Vztek, bolest, slzy a prázdnota:
Díky moc za tu záplavu krásnejch smajlíků. 
Díky za kritiku i pochvalu. 
Ohledně toho opakování slov. Já jsem to prostě psala "jak mi na jazyk přišlo", takže to jsou takové čistě napsané pocity. :)
Negativní pocity se popisují mnohem líp, než ty pozitivní. 
Obzvlášť když jsou častější.. 
Nevadilo mi to takhle rozsekané, ale asi by mi to ani nevadilo jako celek. Trošku to stálé opakování slov... vím, že šlo o kladení důrazu, ale méně je někdy více.
Nicméně tenhle drabble jsi napsala pěkně, pocity jsi vystihla dobře. Zdá se mi, že se negativní pocity píšou mnohem lépe než ty pozitivní. Ale dobrá práce, Eolis!
Přidat komentář:
- Priznanie
- Pán šeliem
- Ráno v blátě
- Stručná a třaskavá historie podle A. J. Crowleyho
- Skvělý a přesný průvodce po Nazaretu ex-archanděla Gabriela, zrádce
- Tu je moje miesto
- Když má srdce svoji hlavu 1
- Co zůstane v knihkupectví
- Sestra
- Šarlatán (začátek)
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!