Už nevolej • OurStories.cz ~ naše povídky

Srdce bolí, puká, pláče, když nás láska už nechce - a když jediný, kdo ještě miluje, jste vy

15.07.2014 (09:00) • liiii5 • Povídky » Drabble • komentováno 1× • zobrazeno 1530×

Venku prší. Marně se dívám z okna a doufám, že můj princ za mnou přijede, aby odehnal mé chmůry. To se ale nestane. Vím to. Už je to dlouhá doba, co dal naposledy najevo, že mu na mně záleží nebo že ke mně něco cítí. Jednou to muselo přijít. Bolestný konec vztahu do kterého jste dávali vše a nedostali za to vůbec nic na oplátku. Možná jenom pošlapané srdce, které nepůjde jen tak vyléčit. Kouknu na telefon. Telepaticky ho nutím, aby zazvonil a aby na druhé straně byl muž mého srdce. Muž, na kterého myslím vkuse a na kterého jen tak nezapomenu. Je ticho. Pouze ohlušující kapky padající z nebe dělají „klap, klap, klap“. Je to uklidňující? Možná. Pocit že i nebe je smutné a pláče je přeci jen trochu uklidňující. Měla bych vstát a jít dál. Přeci bych se nechtěla trápit pouze pro jednu rybu, když moře jich je plné. Ano! Zkusím na něj zapomenout. Bude to těžké, srdce mi svírá úzkost a já cítím, že brzy začnu plakat.

Tak už dost! Vzchop se! Kolik žen se musí pro své vyvolené trápit, než pochopí, že to nemá cenu a že na ně někde venku čeká jiný muž, který je pro ně ten pravý a který jim splní vše, co si budou přát? Správně, tam venku je muž, který je moje druhá polovina a se kterým budu do konce života šťastná a trápením a sezením doma ho nikdy nepotkám. Přesvědčuji samu sebe, ale bolí to. Tahle bolest je mnohokrát silnější než fyzická, tohle bolí milionkrát více.

Už nebudu plakat. Už si nebudu vyčítat, že jsem neudělala dost pro to, abychom spolu byli štastní. Ne! Můžeš si za to sám, já ti dala vše a ty sis to vzal, ale nic nedal. Už mi nevolej, pro tebe už nebudu nikdy existovat.

Autor: liiii5 (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Drabble