OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Drabble » Rozpolcená duše

Tak... další drabble. Každý řádek má dvacet slov, první tři se mi povedli náhodou. :D Doufám že se bude líbit. Prý se mi to povedlo, tak mi prosím do komentářů napište, co si o tom myslíte vy. :) Předem všem děkuju.

17.02.2012 (16:00) • • Povídky » Drabble • komentováno 10× • zobrazeno 845×

Zmatek. To jediné, co jsem dokázal cítit. Spousta emocí, žádné myšlenky. Láska a nenávist. Smutek a štěstí. Chtíč a odpor.

Padal sníh. Poletoval vzduchem, ta krásná bělostná čistota, a dopadal na šedou zem. Roztával, rozpouštěl se. Stejně jako moje zábrany.

Pomalu jsem se podvoloval jeho blízkosti, pouštěl ho k sobě, ačkoliv všechno ve mně křičelo: ne! Bylo mi to jedno.

Jeho rty se naléhavě přitiskly k mým a celé mé tělo zalil nesnesitelný žár, který po sobě zanechával čirou touhu.

Položil jsem mu ruce na hruď a v návalu vzdoru se ho pokusil odstrčit. Nenechal se. Přirazil mě ke stěně.

Autor: (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Drabble



Sdílet

Diskuse pro článek Rozpolcená duše:

No páni. Nevím jak je to možné, ale u tebe mi začínají ve slovníku chybět slovíčka. Je to mnou nebo tebou? Nebo oběma?

Tak toto sa ti podarilo. Fantasticky si pár vetami dokázal popísať boj protichodných pocitov - túžby a odmietania. Len tá posledná veta... sama neviem, prečo mi tam tak nejak nesedela. ale to je jedno, podstatný je celkový zážitok. A ten drabble ma vtiahol, dokázala som si podľa neho predstaviť celý príbeh... krása.

SaDiablo: Nu... Asi máš pravdu. Ještě jednou děkuju za komentáře. :)
Chensie: Díky.
Super: No něco takového. :D

mne to s tou stenou prislo ako o bytovku ho oprel XD

Líbilo :o)

Nat, já ti nevím, když to tak mělo být a cítíš to správně, tak to tam tak být asi má. Každej má jinou představivost, mně osobně by stačila ta romantická chvilka jako samostatnej pohled na příjemnou chumelenici a dvě postavy, protože by mi ten drabble vyzníval o něco líp, a nějakou "větší akci" bych třeba nechala na další drabble laděný více do odvážna. Ale každá věta zněla jistě, já jsem tomu věřila i se stěnou. Možná je to tím, že věci divnými nenazývám, ale asi bych tomu ani tak neříkala.

EDIT: No jo, já vím, že myslel nejspíš bytovku, protože žádná stěna by tam asi jenom tak nestála, pokud by to nebyla tenisová stěna/zeď, což pochybuju (a asi kvůli tomu mi to přišlo úsměvný, protože jsem si fakt představila jenom kus pětimetrovýho betonu), ale i tak se u mě nic nemění. :)

SaDiablo: Děkuju za názor. :) Původně jsem ti chtěl dokonce napsat, jestli by ses mi k tomu nevyjádřila. A mám otázku. Je to špatně, to s tou stěnou? Mělo to tak být, jen tedy nevím, jestli to tam nepůsobí... no, divně.
super: Děkuju.

Heleď, mně se to líbilo, a cejtila jsem s charakterem, ale nevěda proč, ta poslední věta mě rozesmála. Asi teď mám takovou náladu, ale oproti pozvolnému začátku, kdy ten sníh padal tak akorát, pohoda, klídek, a najednou bum, přirazil mě ke stěně... Já jsem tam stála taky, venku, všude bílo, ta stěna tam připlula prostě jenom na tu poslední větu...

joo jasne ze sa podarilo XD

Přidat komentář:

Nick:

Text: