Poslední noc na Zemi • OurStories.cz ~ naše povídky

Těžko říct, o čem to celé vlastně je. :) Někteří lidé prostě vstoupí do vašeho života a vy jen přihlížíte... a někteří stejným způsobem taky odejdou.

14.07.2015 (12:00) • Tethys • Povídky » Drabble • komentováno 3× • zobrazeno 1437×

Cestou na letiště jsme se drželi za ruce. Za okýnkem auta se pomalu stmívalo a počasí se ochladilo, jen jeho ruka byla měkká a teplá. Snažila jsem se si zapamatovat, jak snadné a přirozené to je, cítit ho na kůži. Nebyla jsem si jistá, jestli ten pocit ještě někdy u někoho zažiju – ale to se mi v tu chvíli nezdálo dostatečně důležité.

„Máš vlastně prostřední jméno?“ napadlo mě zničehonic.

„Jo,“ usmál se. „Thomas.“

„To je nic moc,“ ohodnotila jsem to s lehkým úšklebkem. „Člověk by očekával něco váženého jako William nebo něco ztřeštěného, třeba Scooter nebo Caramel.“

„Tak já to vyřídím svý mámě,“ slíbil a já potřásla hlavou. „A ty? Máš prostřední jméno?“

„Mám, samozřejmě. Poslouchej a uč se: Alma.“

„To je hodně ztřeštěný,“ řekl po chvilce mlčení.

„Já vím. Ale vyřídím to svý mámě,“ slíbila jsem a on se zasmál.

Blížili jsme se k hlavní budově, dalo se zaslechnout, jak letadla přistávají a odlétají. „Budeš mi chybět,“ řekl úplně vážně, když zaparkoval.

„Ty mně taky,“ přikývla jsem a byla to pravda, přesto jsem nedokázala být smutná.

Zůstala jsem s ním, co nejdéle to šlo. Až pak, pár minut před odletem, jsem musela odejít.

„Třeba se nevidíme naposledy,“ zamumlal, zatímco mě líbal, a já jsem se musela usmívat. Poslední lež se sladce rozplynula na jazyku, ani moc nebolela. Prostě to tak mělo být.

Najednou byl pryč, dívala jsem se na jeho záda mizející mezi davem spěchajících lidí a chtěla jsem si to tak celé pamatovat. Přišel a odešel. Nic víc, nic míň.

Pomalu jsem vyšla k autu. Hodiny ukazovaly něco kolem půlnoci, okolo byla úplná tma. Přímo přede mnou vzlétalo letadlo, které dost možná mohlo být to jeho – a taky nemuselo. Zastavila jsem se a pozorovala, jak ten velký stroj míří nahoru. Vypadalo to, že letí ke hvězdám.

Autor: Tethys (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Drabble

Sdílet

Diskuse pro článek Poslední noc na Zemi:

3. Spyro přispěvatel

15.07.2015 [15:02]

Dočetla jsem, culila se a chtěla víc. Kamarádko, tohle by chtělo rozepsat! Ale ne, vážně... Je to skvělé. Emoticon

2. TheCyanWolf přispěvatel

15.07.2015 [13:07]

Povedený drabble Emoticon ! Pěkně jsi popsala to nutné smíření se s faktem, že někoho v našem životě jednoduše mít nemůžeme, a tak nezbývá nic jiného než vyslovit milosrdnou lež, aby naděje přeci jen neumírala úplně... Nechci říct, že by to bylo hezké, to rozloučení nikdy nejsou, ale víš, co myslím Emoticon . Pěkná práce

1. Kate3 přispěvatel

14.07.2015 [20:37]

Emoticon Krásné, i když trochu smutné, hořké, pohlazení po duši. Co když to jeho letadlo spadlo??? Ale to mě jen tak napadlo. :)
Někteří lidé se dotknou nitě našich životů a odejdou. Jiní, kterým na nás opravdu záleží, zůstanou navždy. Ten, kdo nás nechce ztratit, si vždy najde cestu, aby mohl být nějakým způsobem s námi. Emoticon Děkuju, Tethys! Bylo to moc pěkné.
Písnička skvělá! Green Day!