OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Drabble » Náruč smrti

Skutečný příběh o mém zoufalství (a šílenství).
Tak to vypadá, když někdo chce do náručí smrti, ale nedokáže to. Toť i můj případ (jinak by to tu nebylo, ne?). Pak si člověk uvědomí, že (alespoň v mém případě) to za chvíli skončí, nebo už končí.
Drabble o tom, jak je sebevražda těžká... Psáno v deliriu, tak na mě buďte hodní.

27.07.2012 (10:00) • Auroel • Povídky » Drabble • komentováno 8× • zobrazeno 820×

Ještě jednou jsem se podívala na levé zápěstí, kleštičky a zase zápěstí. Vybrala jsem si místečko mezi žílami a chytla kus kůže do kleští. Nádech. Výdech. Vzdech. Stisk, né moc silný, však velmi bolestivý – nedokázala jsem to. Další pokus, míň kůže, rychlý stisk a... nic. Potřetí a naposled, tentokrát jen špičkou a... nic. Kleštičky jsem položila na noční stolek, hlavu do dlaní a slzy si razily cestu po tvářích.

Na rádiu jsem si pustila vtíravou rockovou písničku s pochmurným textem a pouštěla si ji pořád dokola, avšak mé myšlenky nepřehlušila. Mou mysl zaplavila příjemná otupělost a svět se náhle rozplynul.

Autor: Auroel, v rubrice: Povídky » Drabble



Sdílet

Diskuse pro článek Náruč smrti:

SaDiablo: Jsem ráda, že se ti to líbilo... A už k tomu můžu říct jen jediné - Intr je fakt dobrá věc... A podle mého názoru magor nejsi...

Velmi se mi líbil popis, hudba k tomu seděla dokonale. Kdyby se nejednalo o téměř dokončený pokus o sebevraždu, byla bych výřečnější daleko víc.
Jak jsi psala dole v komentáři, ne každý má na rodiče štěstí. Kdybych já měla napsat celou svou story, vydá to na pěknej sloh. Nemám potřebu to sem psát, o sebevraždě jsem vlastně nikdy neuvažovala. Zaprvé - jsem srab. A zadruhé si myslím, že když mi byl dán život, neměla bych ho zahazovat. Co je ale zajímavé, když to tak přehodnotím... Bydlím v jedenáctém patře a nemůžu se dlouho dívat dolů z okna nebo balkónu, protože mě to táhne dolů. Je to hrozný a připadám si jako magor (asi to jako magořina zní) a nikde to radši nevykládám. Ale že bych skočila? Nikdy.
Udělala jsi dobře, to je asi jediné, co můžu napsat. Drabble má emoce, byly z toho cítit. A nakonec jsem se přece jenom trochu rozepsala...

Jak jsem psala už několikrát taky bych to nikdy neudělala.

výborný !!!!!!! hudba k tomu krásně ladí a vzájemně se to nebije, naopak krásně nutí cítit to ještě silněji velmi dobrý drabble!

Šel by mi z toho mráz po zádech, kdybych teď nebyla úplně mimo (asi za to může to horko, eh). Fakt děsný, mrzí mě, že šlo o Tebe... Jinak krásný drabble. A ta hudba je příjemná. :)

Páni, to bylo působivé. Ale nejvíc mě dostalo, že jsi to napsala o sobě.

Ronnie: Zlato, to jedno slovo je pomlčka, tak jsem myslela, že to mám tak nechat, slov je tam sto, ale ta pomlčka to kazí...

* Toto drabble má vyšší než povolený počet slov. Prosím oprav si to.

Přidat komentář:

Nick:

Text: