Trocha pocitů, které okupují moji mysl, a jedna malá skleněná panenka, co nemá šťastný den...
23.10.2011 (11:00) • martisek • Povídky » Drabble • komentováno 2× • zobrazeno 939×
Tohle byla ta pravá hranice, kterou jsem nesměla překročit.
Věděla jsem, že teď je ze mě malá skleněná panenka. Stačí nepatrný, malý pohyb, nějak ji rozkymacet a panenka z té hrany spadne. A rozbije se. A ani sebelepší lepidlo ji nedá do původního stavu.
Tohle všechno jsem věděla, jen jsem netušila, jak tomu zabránit.
Jestli existuje nějaká poslední pomoc pro mrtvou duši. Pro hlasité myšlenky. A srdce bez tlukotu.
A pak to někdo udělal.
Pohnul deskou a panenka se rozbila na střepy. Nikdo ji nezachytil, nikdo se tomu nesnažil zabránit. Teď byly všude jen střepy.
Takový je pomíjivý mžik oka.
Autor: martisek (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Drabble
Sdílet
Diskuse pro článek Na hraně:
Zkrátím to - líbilo se, a moc.
Pokud bych měla definovat drabble ve slovníku, tak bych tam nejraději vložila tohle. Tuto tvoji povídku. Je v tom vše co má být.
Moc hezké tvé přirovnání se mi líbila.
Přidat komentář:
- English Gentleman - 1. kapitola
- Smrťák 3 (1. část)
- Setkání v lese
- The Killing Past (Prolog)
- Smrťák 2 - Kylův život za tajnými dveřmi 1/2
- Zdrávas Maria
- Smrťák 2 (1. část)
- Smrťák 1/2
- Who He Really Is
- Priznanie
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!