OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Drabble » Květiny

Každá máma má ráda květiny. Nebo ne?

16.06.2016 (12:00) • Tethys • Povídky » Drabble • komentováno 6× • zobrazeno 1689×

„Má tvoje máma ráda kytky?“ zeptá se mě trochu nervózně. V ruce drží pugét růží a kouše si ret. V košili mu to sluší.

„Má,“ přikývnu. „Neboj, bude tě mít ráda. Hrozně se na tebe těší.“

Nejistě se na mě podívá. „Co když pro tebe nejsem dost dobrý?“

„Co když jsi pro mě ten nejlepší?“ zopakuju jeho otázku a on se usměje. Nadechne se, aby něco řekl, ale mámin hlas z předsíně ho přeruší.  

„Marku, jsi tam?“

Zatím pořád postáváme přede dveřmi, on nervózně a já – ačkoli se to snažím nedat znát – možná ještě nervózněji. „Tak pojď,“ šeptnu, vezmu ho za ruku a otevřu dveře. „Mami, tohle je můj přítel,“ řeknu odhodlaně.

„Ráda tě poznávám,“ vítá ho mile máma a přebírá si růže. „To je krásný dárek, děkuju, Tome. Mám moc ráda květiny, víš? Ale nikdo z mužů v naší rodině mi je nedává… jsem ráda, že se to třeba změní.“

Sedneme si v obýváku a máma odběhne do kuchyně nachystat kávu a nějaké koláče.

Usmívám se.

Tomáš se ujišťuje, že nás máma neslyší. „Takže… myslíš… to znamená, že…?“ Jeho hlas je plný potlačované naděje.

„Říkal jsem ti, že má ráda kytky,“ odpovím jednoduše a propletu si s ním prsty.

Autor: Tethys (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Drabble



Sdílet

Diskuse pro článek Květiny:

Aaaa! Jsem si to jednou přečetla a říkám si: Že by to bylo až tak originální... Tak jsem si prolétla komentáře a chytila pocit, že mi něco uniklo. Přečetla jsem si tedy drabble znovu a tentokrát ten malý easter egg objevila! Je to skvělé!

Reny, moc si toho vážím, děkuju!
Fluff, díky - za všechno.
Blacky, jsem ráda, že v tom ty odkazy vidíš. Děkuju.
Grace, .

To je sladkyyy!

dokonale. tá posledná veta dala celemu príbehu krásny zmysel. taký hlbší a hrozne sa mi to páči tie malé odkazy čo do poviedok dokážeš vložiť. krátke ale myslím že na vystihnutie úplne postačujúce. dúfam že sa niekedy dočkáme poviedky aj na pokráčko.

Už jsem ti většinu svých pocitů sdělila včera, ale musím tu zanechat i veřejnou zmínku, protože i naponěkolikáté se na konci dojatě usmívám. Musím ocenit, s jakou lehkostí, obyčejností a normálností jsi vystihla takový moment, který by měl být naprosto stejný pro všechny páry, o to víc pro ty, na které se společnost stále trochu dívá skrz prsty. Bylo to nádherně normální. Děkuju ti za to, Tethys. Krásně jsi to vystihla a jsem si jistá, že Markova maminka ty Tomášovy květiny určitě velmi ocení.

Při čtení jsem se pitomě culila :-D.
Ta poslední věta tu "obyčejnou" (i když tohle označení se pro ni asi úplně nehodí, ale nenapadá mě lepší) situaci po literární stránce neskutečně pozvedla. V jedné větě řečeno vše :) :) :).
Hezké... ;)

Přidat komentář:

Nick:

Text: