Je smrt opravdu konec, nebo je pouhým začátkem? Triple drabble, který pro mne mnoho znamená.
22.05.2017 (09:00) • AndysekAndysek • Povídky » Drabble • komentováno 9× • zobrazeno 2098×
Tik tak, tik tak, tik… tak… tik… Zastavily se. Rafičky ukazovaly tři hodiny a dvanáct minut. Všude byla tma.
Ten den odpoledne se dívka vracela v rozjařené náladě ze školy. Pohodila brašnu za dveřmi u věšáku, jak byla zvyklá. Automaticky vešla z chodby do obývacího pokoje. Zarazila se, když viděla svou matku sedět na pohovce.
„Mami? Co tady děláš? Nejsi v práci?“ zeptala se dívka překvapeně a pozvedla obočí. Její matka se na ni bez pohnutí brvy dívala.
„Pojď ke mně a posaď se, musím ti něco říct,“ a poklepala rukou vedle sebe. Dívka na ni nechápavě hleděla a nehnula se ani o krok. Mamka je těhotná, no to je gól, bylo první, co ji napadlo.
„Tak co se děje?“ zeptala se dívka znovu.
„Táta zemřel,“ odvětila jí žena opatrně. Mladá brunetka se zmateně usmála. Nebyla si úplně jistá, o kom mluví.
„Který táta?“ vypadlo z ní vyděšeně. První, co ji napadlo, že je navždy opustil její dědeček, se kterým maminka nemluvila.
„Tvůj táta, holčičko,“ snažila se na ni matka mluvit konejšivě. Dívce se začala krčit brada, jak vstřebávala zlou informaci.
„To není možné, vždyť jsem s ním předevčírem byla,“ vyhrkly jí slzy a vrhla se k matce do náruče. Odkaz dítěte z rozvedeného manželství visel ve vzduchu.
Za několik dnů se konal pohřeb. Dívka stála v kuchyni babičky a nemohla odtrhnout oči od hodin, které jí s otcem věnovali.
„Babi? Kdy se zastavily?“ zeptala se smutně, ale zvědavost nezakryla.
„Tu noc, kdy tatínek zemřel, dítě,“ odpověděla jí babička namáhavě. Sama skrývala slzy tragédie. Dívka na ni stočila svůj vytřeštěný pohled. Stařenka jen pokývala hlavou.
Už nikdy se ty hodiny znovu neroztikaly. Stále ukazovaly stejný čas. Kdykoliv dívka přijela ke své babičce, stanula před nimi a dlouze se na ně dívala. Věděla, že díky nim bude její otec navždy všudypřítomný.
Autor: AndysekAndysek (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Drabble
Sdílet
Diskuse pro článek Hodiny smrti:
Moc děkuji 
Hezky napsané.
Skvěle napsané. Zvláštní, jak poslední věta dokáže dát celé povídce úplně jiný nádech, změnit truchlení v láskyplnou vzpomínku.
Agness moc ti děkuji. Jsem ráda, že je někdo, koho se mé povídky až tak dotýkají Nemusím ani vysvětlovat, proč je pro mě právě tahle tak důležitá. Hřeje mě u srdce, že nepíšu jenom tak do větru
Nemám slov. Po dlouhé době se mi konečně podařilo utrhnout si trochu času a zavítat na tvoje povídky a první na mě vyskočí toto. Pro mne duchovní stránka života je důležitá a před několika lety se mi stalo něco podobného 
naskakuje mi husí kůže jak se mi tvá díla osobně dotýkají...
Vcera jsem cetla sbirku povidek od B. Erskinove, kde se zameruje predevsim na duchovno. A ja si uvedomila, ze je treba to dat na papir. Nevim jak, ale behem vteriny, kdy jsem vzhledla od knihy, me napadla prvni veta s tikanim, a najednou jsem psala, a aniz bych neco upravovala, s posledni teckou jsem dosahla trista slov. Je to opravdu velmi zvlastni
Právě o to víc...
Moc dekuji. Pravdou je, ze se tahle prihoda opravdu stala.
Moc hezky napsané... a docela mrazivé.
Přidat komentář:
- English Gentleman - 1. kapitola
- Smrťák 3 (1. část)
- Setkání v lese
- The Killing Past (Prolog)
- Smrťák 2 - Kylův život za tajnými dveřmi 1/2
- Zdrávas Maria
- Smrťák 2 (1. část)
- Smrťák 1/2
- Who He Really Is
- Priznanie
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!