Říká se, že přijít o zrak, je nejhorší věc, která se nám může stát. Jenže pro některé z nás je zrak pouhá banalita a sluch je to, co k životu potřebujeme nejvíce...
Psala jsem to pozdě v noci, takže se předem omlouvám, jestli to nedává smysl. Jinak přeji příjemné čtení a za každý komentář budu ráda, Carrie.
05.08.2011 (10:00) • Carrie • Povídky » Drabble • komentováno 21× • zobrazeno 1979×
Pořád dokola mi opakují, že jsem mohla dopadnout i hůř. Mohla jsem přijít o zrak a nevidět tak krásu vycházejícího slunce, rozkvétajících stromů na jaře, nebo nevidět na noty, díky kterým jsem dokonale hrála na piano.
Jenže oni nevědí, jaké to je být hluchá. K čemu mi je, vidět vycházející slunce, když nemůžu slyšet, jak se vlny moře odrážejí od kamenné skály. K čemu mi je, vidět rozkvétající stromy, když nemůžu poslouchat doprovodný zpěv ptáků.
K čemu mi je, být nejlepší pianistkou, když neslyším melodii, kterou hraji.
Tohle není život. Tohle je trest, který je pro mě horší, než smrt.
Autor: Carrie (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Drabble
Sdílet
Diskuse pro článek Hluchá pianistka:
Tak tohle se vážně povedlo. 
Přidat komentář:
- The Betrayal's Price - Prolog
- Budu tam
- English Gentleman - 1. kapitola
- Smrťák 3 (1. část)
- Setkání v lese
- The Killing Past (Prolog)
- Smrťák 2 - Kylův život za tajnými dveřmi 1/2
- Zdrávas Maria
- Smrťák 2 (1. část)
- Smrťák 1/2
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!